Hokejbal

Oficiální stránky Českomoravského svazu hokejbalu

Člen mezinárodní hokejbalové federace ISBHF

Samuel Kucharčík si v 16 letech připsal premiéru mezi muži a proti Přelouči hned skóroval!
Samuel Kucharčík si v 16 letech připsal premiéru mezi muži a proti Přelouči hned skóroval! (autor: fcb HBC Hostivař)

Dorostenec Kucharčík debutoval v 16 letech v 1. Lize a hned vstřelil premiérový gól!


Datum: 09. 04. 2019
Autor: Filip Červinka
Sdílej přes:

Seniorský celek Hostivaře se v jarní části ve druhé nejvyšší soutěži trápí. Když už to minulou neděli vypadalo na tříbodové vítězství, tak se poslední Jestřábi z Přelouče vybičovali k obratu a zvítězili 4:3 po prodloužení. Hostivařský celek ale může být pyšný na výkon teprve šestnáctiletého útočníka Samuela Kucharčíka, jenž ve svém prvním startu za muže vytasil ostrou nábojnici a těšil se z premiérového gólu v seniorské soutěži! „Sice to nebyl nejhezčí gól, ale i tak jsem měl z něho velkou radost,“ nezastírá další talent z kvalitní mládežnické líhně hostivařského klubu.

Soupeř nás přehrál v předbrankovém prostoru


V neděli jste odehrál své premiérové utkání mezi muži v 1. Lize a hned jste skóroval! Proti Přelouči jste ale nakonec padli 3:4 po prodloužení, a to jste po dvou třetinách vedli 3:1. Co se stalo, že jste nechali Jestřáby takto otočit zápas?
Většinu času jsme trávili u soupeře v pásmu, ale nedokázali jsme si vytvořit dobré střelecké pozice. Přelouč hrála dobře oslabení, které nám zase naopak dělalo problém a v oslabení jsme dostali dva góly. Vyrovnávací gól nám dal soupeř 40 vteřin před koncem utkání po prohrané buly u nás v pásmu a vítěznou branku dali Jestřábi půl minuty do konce prodloužení zpoza brány. Byli jsme lepším týmem, ale soupeř nás dokázal přehrát v předbrankovém prostoru, což se ukázalo jako klíčové.

První start za muže a hned gól! Vstřelil jste třetí branku Hostivaře, mohl byste čtenářům našeho webu prozradit, jak k ní došlo? A měl jste velkou radost?
Po nahození jsem dobíhal balónek, který skončil v rohu. Tam mi přišel pomoc Jirka Vaniš, který na sebe navázal oba hráče, poté mi to posunul a já jsem šel z levého rohu sám na gólmana Přelouče. Naznačil jsem, že půjdu na vzdálenější tyčku poté jsem si to stáhl mezi nohy a chtěl jsem vystřelit nad vyrážečku, ale sjelo mi to a balónek propadl mezi nohama brankáře až za brankovou čáru. Sice to nebyl nejhezčí gól, ale i tak jsem měl z něho velkou radost.

Už si vás našel za první gól pokladník? (úsměv)
Ano, pokladník si mě už našel. Už před zápasem jsem věděl, že budu muset platit poplatek za první start. Zprvu jsem úplně nadšený nebyl, ale po zápase se ta částka ještě zvedla. To už mi ale nevadilo, protože jsem si zahrál zápas, který mi dal nové zkušenosti a za ty peníze to stálo (smích).

Prvně jsem měl nastupovat jen na přesilovky


Debutovat mezi muži ve druhé nejvyšší soutěži v 16 letech, to je obdivuhodné! Neměl jste před utkáním menší obavy či nervozitu? A s jakými úkoly vás trenéři do utkání proti Přelouči vypustili?
Nervozita ze začátku byla dost velká, protože jsem se dozvěděl, těsně před utkáním, že jdu do zápasu na střídačku. Prvně jsem měl nastupovat jen na přesilovky, protože už jsem hrál těžší zápas s dorostem. Před předzápasovou rozcvičkou na plastu jsem se dozvěděl od trenéra, že budu hrát i v útočné formaci. Poté jsem se ještě dozvěděl, že nám jde o postup do play off. To už nervozita stoupala. Naštěstí mi vyšlo první střídání a už to byl pro mě normální zápas. Trenér mi přesné instrukce nedal, protože pod Ondrou Novákem hraju i v juniorce a ví, co ode mne očekávat a já vím, co mám hrát.  

S kým jste vlastně nastupoval v lajně a sázeli na vás koučové po celý průběh utkání?
V lajně jsem nastupoval s Jirkou Vanišem a Markem Zytou. V beku nastupoval většinou Ondra Kubeš a Daniel Dušák. Všichni hrajeme v juniorce a víme, co od sebe čekat. Spolupráce s nimi mi vyhovovala. S Jirkou jsem nastupoval na přesilovky a na hru 4 na 4. Hráli jsme spolu i prodloužení. V juniorce hrajeme spolu to samé, takže si rozumíme. Prostoru jsme dostávali dost, za což jsem rád, protože to pro mě byly nové zkušenosti.

Stále patříte do kategorie dorostenců. Nastupujete v Extralize dorostu v divizi Západ, v níž Hostivař nemá konkurenci a z 19 duelů letošní sezony zatím neprohrála! Čím si to vysvětlujete? To máte tak silný ročník, nebo čím převyšujete ostatní soupeře?
Máme velmi silný ročník. Dovedeme odehrát velmi slušné zápasy. Ale ještě ani jednou jsme se nesešli v plné síle. Soupeře porážíme našimi individuálními dovednostmi, které dokonale doplňují tým. Každý má něco. To doplňujeme rychlou útočnou hrou. Taky máme výborné obránce a brankář nás dovede podržet v důležitých zápasech. Mimo jiné máme nové posily, které nám mohou dost pomoci. Doufám, že se na důležitý závěr sezony sejdeme v plné síle bez nějakých zranění, které nás teď trápí. Ale kluci, kteří jsou zranění, by měli být na závěr sezony zdraví, a tak doufám, že žádné další zranění nás nepotká.

Bylo by skvělé být v jedné sezoně dvojnásobným mistrem!


Cíl pro letošní ročník s dorostenci tak musí být asi jasný, že? (úsměv)
Cíle jsou pro nás jasné. Míříme co nejvýše. S dorostem to máme dost dobře našlápnuté a s juniorkou taky. Jestli budeme hrát stejně dobře jako v základní části, máme velkou šanci být i mistři. V juniorce jsme papírově jeden z nejmladších týmů, ale to nám vůbec nevadí, protože zkušeností máme dost. Nejsem jediný z dorostu, kdo hraje za více kategorií a bylo by pro nás skvělé být v jedné sezoně dvojnásobní mistři.

Pravidelně naskakujete i v Extralize juniorů za Hostivař. Je rozdíl mezi dorostem a juniorkou? Na muže se snad ani ptát nemusíme… Tam to musí být zase o něčem jiném, je to tak?
Rozdíly mezi těmito kategoriemi jsou celkem velké. Mezi největší rozdíly patří rychlost a tvrdost. V juniorce jsou zápasy taky o dost více vyrovnané, což je jedině dobře. Rozdíloví jsou i hráči a brankáři. Jsou větší a rychlejší. Hra je tvrdší a rychlejší. Z těch zápasů, které jsem letos odehrál, byly pro mě nejtěžší duely v juniorce. U mužů jsem se bál nejvíc hry u mantinelů, protože jsou o pár kilo těžší než já, ale to platí kolikrát i v juniorce.

Věkem spadáte do kategorie U18, tudíž bojujete o reprezentační dres týmu do 18 let, který se na konci června v roce 2020 představí na mistrovství světa ve Švýcarsku! Je to velké lákadlo a přidáváte si kvůli tomu hodně i v tréninku?
Je to pro mě velká motivace probojovat se na mistrovství. Už jednou jsem oblékal reprezentační dres a byla to velká paráda. A chci to zažít ještě alespoň jednou. Že se to hraje ve Švýcarsku, je taky lákavé. V Hostivaři se nás bude ucházet o reprezentační dres více, a tak se navzájem tak trochu motivujeme.  Poslední dobou, jak hraju pravidelně za dorost a juniorku, tak jsou pro mě těžší zápasy než tréninky, ale není tomu tak vždy. Je poznat, kteří hráči si přidávají mimo tréninky. A jsem rád, že i mně to pomohlo.

Partneři českého hokejbalu