Bilanční rozhovory roku 2023 s předsedou ČMSHb Martinem Komárkem – 1. část

U příležitosti Vánoc, konce letošního roku a začátku roku 2024 si pro Vás redakce hokejbal.cz připravila sérii bilančních rozhovorů s předsedou Českomoravského svazu hokejbalu panem Martinem Komárkem. První část je věnována především největším úspěchům v roce 2023.

Jsme moc rádi, že o soutěžní i nesoutěžní aktivity byl poměrně velký zájem

Pane předsedo, pojďme začít bilancí uplynulého roku, co hokejbalu přinesl a co mu vzal. Kdybyste měl zhodnotit rok 2023, jaké v něm pro Českomoravský svaz hokejbalu byly podle Vás hlavní výzvy?

Lze říci, že letošní rok byl prvním standardním po dlouhém období covidu. Po období, kdy jsme nemohli moc plánovat, ať už soutěže, akce pro mládež nebo nábory. Není to myšleno jen z pohledu ČMSHb, ale do stejné situace byli zapasované také kluby, jejich hráči, rodiče a trenéři. Takže si myslím, že to byla první regulérní sezóna, kde byla cítit z klubů a hráčů velká chuť dohnat absenci zápasů a turnajů. Jsme za to moc rádi, že o soutěžní aktivity i ty nesoutěžní, jako jsou kempy, byl poměrně velký zájem. Co se týká bilance, byl to pro nás složitý rok v tom, že jsme organizovali poměrně velké Mistrovství světa juniorů v Liberci, postcovid mistrovství v pěti věkových kategoriích, a současně k tomu docházelo k vyvrcholení našich soutěží i plánování konání mezinárodních akcí pro roky 2025 a 2026. Takový byl za mě rok 2023, byl náročný, hektický a rád bych poděkoval nejen všem klubům, hráčům a hráčkám, ale i funkcionářům za to, jakou energii do tohoto roku dali.

Kdybyste v tom hektickém roce 2023 měl vypíchnout jednu událost nebo jednu věc, která Vás osobně z pozice předsedy ČMSHb potěšila, co by to bylo?

Potěšil mě poměrně vzrůstající zájem klubů o náborový projekt Popadni hokejku a hraj hokejbal, do kterého se nám přihlásilo rekordní množství klubů, přes 30 oddílů. Každý rok se nám počet přihlášených měnil, oscilovali jsme mezi 20-25 přihlášenými, ale čísla z letošního roku i čísla nově příchozích dětí do věku 11 let jsou, myslím, obrazem toho, že kluby chtějí doplnit základnu, která byla po určitou dobu ovlivněna covidem. To bych bral pro náš sport jako nejpozitivnější zprávu, protože má velký přesah do budoucna.

Pojďme tedy konkrétně, máte přesná čísla, kolik přibylo nových členů? A máme případně srovnání s tím, jaká byla situace před vypuknutím koronavirové pandemie?

Můžu mluvit za rok 2022, kdy známe základnu nových hráčů, protože to vždy hodnotíme s kolegy po skončení roku. Před covidem jsme měli každou sezónu přírůstek hráčů do 11 let okolo 600-650, nejvyšší číslo bylo 650 nově příchozích dětí právě v roce před covidem. Čísla po covidu nám samozřejmě hodně spadla dolů, kdy dětí bylo nejdříve o třetinu, pak o 40 % méně. Čísla z roku 2022 nám ukázala, že jsme zaregistrovali 520-530 nově příchozích dětí v nejmladší kategorii minihokejbalu a budeme se těšit, jaká čísla se dozvíme na konci roku 2023. Mezičísla, co jsme viděli v pololetí, nám ukazují, že bychom se na čísla před covidem mohli dostat, nebo je dokonce překonat.

Českomoravský svaz hokejbalu podporuje náborové aktivity, letní kempy rozvoje pro mládež apod. 

Letos se stala populárnější možnost získat pro klub podporu na lokální inzerci

Týkají se tato čísla pouze už zavedených klubů, nebo vznikají třeba i nové subjekty? Případně zakládají se mládežnické celky v klubech, kde dlouhodobě nepůsobily?

Čísla se vztahují na všechny nově příchozí hráče, ať už v klubech, které mládež mají, nebo v klubech, které se nově etablují. V letošním roce registrujeme dva zcela nové kluby, které obnovily nebo začaly znovu pracovat s mládeží. Jsou to Litoměřice a Prachovice, které obnovily kategorie přípravek

a minipřípravek. Oba kluby byly podpořeny programem rozvoje ČMSHb v rámci startovacího klubu. Velmi nadějně se rozvíjí také základna klubu v Třinci, který se po generační obměně juniorů vrhl na nejmladší kategorii, kde víme, že v této době je 20 nově sportujících dětí a věříme, že se jich do soutěží zapojí co nejvíce.

Oslovit nové hráče a hráčky ve 20. letech 21. století je poměrně velká výzva. Přeci jen těch možností je dnes hodně, ať už se bavíme o sportech nebo jiných volnočasových aktivitách, popřípadě o digitálním fantomu, který všichni známe. Bavil jste se o podpoře hokejbalových celků formou projektu Popadni hokejku a hraj hokejbal. Co takový projekt obnáší a co je jeho benefitem? Na co si může klub v rámci tohoto projektu sáhnout?

Program má několik částí, tou hlavní je, že se klubu snažíme vytvořit jeho náborový materiál a vizuál, jeho letáky, roll-upy a bannery, které poutají, ať už na školách, školkách nebo v okolí hřišť rodiče a jejich děti, aby se hokejbalu věnovali a přišli na něj. Ale je to samozřejmě doplněno i o to, že oddíl získá určité náborové vybavení formou školních předmětů, jako jsou rozvrhy, školní sešity, tak aby kluby mohly oslovovat děti přímo ve školkách a školách. Podpora je také směřována na náboráře, aby byli nějakým způsobem ohodnoceni. To znamená na lidi, kteří se náboru věnují, starají se o něj a obětují tomu svůj volný čas. V letošním roce se stala populárnější poslední část projektu, a tou je, že kluby mají možnost získat podporu na lokální inzerci, například v lokálním deníku, na zastávkách autobusu, případně kdekoli jinde prezentovat svůj klub, značku svého oddílu a tím ještě zdůraznit probíhající nábor. V neposlední řadě máme pro příchozí hráče připravené nějaké pozornosti, ať už to jsou láhve nebo hokejky pro začínající hráče, aby nezačínali od nuly a nové kluby pro ně na začátek něco měly.

Pojďme znovu ke konkrétnějším datům. Dá se vyčíslit, na kolik korun přijde podpora projektu Popadni hokejku a hraj hokejbal? Kolik to stojí svaz?

Podpora se dá vyčíslit, pokud do toho zahrneme náklady jak na výrobu letáků a náborářů, které tvoří asi třetinu projektu, tak se pohybujeme okolo 450 000-500 000 Kč. Nedílnou součástí projektu je také cílená náborová kampaň na sociálních sítích, jako je YouTube a Facebook, kde se moderním způsobem snažíme prezentovat jednotlivé kluby a zacílit opět pozornost rodičů v cílových věkových skupinách na probíhající nábor. Nápomocné nám jsou v tom i kolegové z rádia Kiss a Beat, kde nám běží náborové spoty, které ještě zvýrazňují probíhající cílený nábor.

Je to pro nás historický úspěch a zásluha široké skupiny lidí

Když přejdeme k vysoce výkonnostním reprezentačním mládežnickým výběrům na letošním Mistrovství světa v Liberci, ať je to zlatá šestnáctka, zlatá osmnáctka, bronzová dvacítka nebo zlatá třiadvacítka. Jak hodnotíte jejich cestu libereckým šampionátem? Přeci jen medailově obrovský úspěch, ale pojďme trochu pod to podhoubí, co je vidět navenek, a to je ta medaile. Jak hodnotíte především herní výkony těchto týmů?

Prvně bych chtěl říci, že je to v kategoriích U16 a U18 první zlatá medaile z MS v dějinách ČMSHb. Je to pro nás historický úspěch, nechci ujmout zásluhy reprezentačních trenérů těchto realizačních týmů, ale myslím si, že je to především zásluha dobře fungujících klubů a hráčů, kteří na sobě velmi tvrdě pracovali. Myslím si, že poděkování za medaile si zaslouží všichni trenéři, kteří se nejenom hráčům od mala věnovali, ale vedli je od prvních krůčků až po to, že z malých dětí vyrostli malí dospělí nebo hráči, kteří jednou budou reprezentovat náš tým na tom nejvyšším mistrovství, mistrovství mužů a žen. Takže si myslím, že je to zásluha široké skupiny lidí a chtěl bych opravdu poděkovat úplně všem od těch, co děti přivedli na hřiště, starali se o ně, až po ty, co je trénovali, byť jednu nebo dvě sezóny.

Mistrovství světa v Liberci bylo určitým symbolickým předělem a ukončením i díky covidu velmi dlouhého reprezentačního mládežnického cyklu. Bezprostředně po mistrovství se začala psát nová éra, vzniká nový cyklus. S tím souvisí také personální obsazení u mládežnických reprezentací. Jakým způsobem po takto úspěšném mistrovství probíhá obsazování realizačních týmů do nového cyklu, který věřme, bude už pouze dvouletý, jako bylo zvykem?

Parametry, které sledujeme, není jenom to, jestli někdo získal zlatou medaili a to automaticky znamená, že ten realizační tým pracoval dobře. S kolegy jsme se na předsednictvu jednoznačně shodli, že to je jen jeden, ne jediný ukazatel toho, jak realizační tým nebo jeho trenéři pracovali. Nás samozřejmě zajímá i to, jak probíhala příprava, s jakými hodnotami hráči pracovali, jakému hernímu systému byli vedeni, jakou hrou se prezentovali. Zajímá nás samozřejmě také i to, jak bylo komunikováno s hráči a s jejich rodiči, jestli jim všechny informace byly říkány tak, jak měly, nebo jestli si někdo něco přibarvoval a dokonce manipuloval s hráči, takže vidíte, že těch okolností je poměrně velké množství.

Co se týká nových realizačních týmů, tak jsme chtěli určitou změnu v kategorii do 20 let. Chtěli jsme tam mít nové trenéry a dostat tam trochu jinou atmosféru. Byli jsme spokojeni s prací Víti Čapka a s tím, jak hodnotově postavil práci v šestnáctce, a proto jsme se s ním rádi bavili o tom, aby převzal kategorii do 18 let. Řešili jsme i téma šestnáctky, kde se snažíme mít co nejvíce mladých trenérů vždy v kombinaci s nějakým zkušenějším trenérem, který to dravé, perspektivní mládí doplní o zkušenosti, a i o svůj praktický nadhled. To se nám určitě v podobě Pavla Štefky podařilo.

Jsme si plně vědomi s kolegy v předsednictvu, že se může veřejnost oprávněně ptát, že je řada trenérů, kteří mají mnoho úspěchů v řadě za sebou a třeba i několik medailí. To je pravda a je to nezpochybnitelné, nicméně být reprezentačním trenérem obnáší i to, že trenér se má určitým způsobem chovat, má umět vystupovat, jednat a slušně se vyjadřovat. Má mít vzájemný respekt k českému hokejbalu, a to nám bohužel u některých kandidátů chybělo, a proto jsme je pro spolupráci neoslovovali.

Mistrovství světa v Liberci 2023 bylo svátkem mládežnického hokejbalu. Předseda ČMSHb Martin Komárek (vlevo) předal řadu ocenění, jako například v rámci poděkování bývalému místopředsedovi ČMSHb panu Milanu Huškovi (uprostřed). Vpravo je sekretář ČMSHb pan Tomáš Březina. Autor fotky: Markéta Křížová | eSport.cz.

Vánoční a novoroční slovo předsedy ČMSHb:

V této době bych chtěl vzkázal to, co by předseda hokejbalu ani vzkázat neměl, abyste si od hokejbalu v tomto období odpočali. Aby se teď obrátilo to, že místo našeho sportu, který máte rádi a věnujete se mu na úkor svých rodin, se na první pozici nyní dostali rodiny, vaše zájmy, přátelé a kamarádi. A abyste dovedli projevit nejenom svým spoluhráčům, kamarádům, kolegům, trenérům, ale i rodičům a rodinným příslušníkům poděkování za to, jakou podporu vám vyslovují, protože bez jejich podpory byste se nikdo hokejbalu věnovat nemohli. To je asi hlavní přání, které bych rád popřál, a samozřejmě všem sportovcům pevné zdraví, hodně úspěchů do nového roku a ať se vám splní všechny cíle a sny, které jste si nejen s hokejbalem vytyčili.