Bilanční rozhovory roku 2023 s předsedou ČMSHb Martinem Komárkem – 2. část
Do začátku nového roku už zbývá jen pár hodin, ale ještě před jeho vstupem si s předsedou Českomoravského svazu hokejbalu panem Martinem Komárkem připomeneme některé významné události roku 2023. V této části se zaměříme především na medializaci, nové časomíry nebo autonomní kamery.
Dosahy vysílání se pohybují v rozmezí 50 - 75 tisíc sledujících!
Pane předsedo, na jaře 2023 se začal hokejbal po delší době opět pravidelně objevovat na obrazovce České televize, byť zatím formou červeného tlačítka, to znamená hybridního vysílání a následného ukládání záznamu na iVysílání. Dále se navýšil počet přenosů na YouTube kanále Hokejbal TV. Jak hodnotíte tento nárůst počtu přenosů z CROSSDOCK Extraligy a jaké jsou cíle do další práce?
Spolupráci s Českou televizí nám umožnil velmi vstřícný krok pana ředitele Ponikelského a pana ředitele Hozáka, kterým bych chtěl poděkovat za jejich velkou podporu hokejbalu a za možnost vrátit se na Českou televizi v tom formátu a rozsahu, jaký jsme si domluvili. Naší hlavní motivací, když jsme řešili tuto změnu, bylo hlavně to, že jsme dosud dělali přenosy v poměrně úzké části sezóny. Byli jsme v televizi vidět klasicky jenom v play off a na jaře. Byla to sice možná velká show, měla velký dosah, ale byla to velmi krátká velká show. A přišlo nám mnohem přínosnější pro popularizaci našeho sportu vědomí veřejnosti, co je to hokejbal, a jeho šíření dál v České republice. Chtěli jsme tento sport prezentovat pravidelně, i na podzim a z více stadionů, aby byly vidět jednotlivé kluby a aby zapojení klubů bylo možná co nejširší. Rozhodli jsme se tedy jít cestou spolupráce s Českou televizí, která nám vyšla velmi vstříc a díky tomu jsme měli možnost navýšit množství přenosů. Díky tomu, že play off proběhlo velmi dobře, co se týká kvality přenosů i přes určité úvodní porodní bolesti, tak se nám i na tuto prezentací podařilo získat nové partnery, pro které tato prezentace byla zajímavá. Tím se ještě podařilo zvýšit počet zápasů, které máme připravené pro letošní soutěžní ročník 2023/24.
Pojďme tedy zabrousit do konkrétních čísel. Kolik lidí průměrně shlédne zápas na iVysílání České televize, potažmo na streamovací DoD platformě na webu iVysílání?
Data, která máme, jsou taková, že průměrný zápas živě sleduje 5 000 - 7 500 diváků, což jsou podle vyjádření České televize velmi dobrá čísla. Zpravidla ho dosleduje do 10 dní po shlédnutí a množství lidí, které zasáhne přenos, ať už v aplikaci, na webu nebo v archivu České televize se zdesetinásobí. To znamená, že se bavíme o tom, že dosah vysílání se pohybuje v rozmezí 50 000-75 000 sledujících.
Nastínil jste jarní technické problémy, které se bohužel nevyhnuly ani některým přenosům v podzimní části. Možná by bylo dobré vysvětlit realitu přenosů a toho, s jakým se dělají rozpočtem a případně v jakém štábu, aby divák nenabyl dojmu, že na hokejbalové zápasy jezdí kompletní štáb České televize, který třeba vysílá přenosy v hokeji, to jsou dvě nesrovnatelné věci. Můžete to více rozvést?
Rozvedu to, tyto přenosy natáčí produkce České televize, nejezdí tam její plný přenosový vůz. Tyto přenosy musí ČMSHb plně hradit, není to přenos, který je hrazený Českou televizí. Tak to ostatně mají i jiná sportovní odvětví, která si musí za produkci a vysílání utkání zaplatit částku spojenou právě s technickými a organizačními položkami. Utkání natáčí štáb, který je zpravidla tvořen 4-6 lidmi, plus je doplněn zpravidla o dva až tři redaktory nebo komentátory. To znamená, že to opravdu nelze porovnávat s přenosy, které vidíte například v ledním hokeji, ve fotbalu, kde produkce může čítat až ke 20-25 osobám a je tvořena jedním nebo i dvěma přenosovými vozy. O takových přenosech se bavíme například v kontextu mezinárodních akcí, kde je produkce větší a Česká televize má i větší nároky u mezinárodních přenosů na počet kamer a charakter přenosu.
A problémy, se kterými jsme se potkaly, byly pokaždé způsobené něčím jiným. Jednou to byl výpadek proudu, který nastal v dané oblasti a v tu chvíli byl přenos přerušený, protože to narušilo kompletní činnost štábu. Nemohli jsme zabránit lokálnímu výpadku energie. Jednou došlo k tomu, že selhalo internetové spojení na straně produkce a jeden duel byl výpadek částečně ovlivněn v poslední minutě přenosu, když už se vedly rozhovory, výpadkem dekodéru na straně České televize. Pokaždé šlo o jiný problém. Věříme, že se tyto porodní problémy podaří postupně řešit a přenosy zkvalitňovat pro diváky a fanoušky českého hokejbalu.
Během podzimní části 2023/2024 mohli vidět fanoušci hokejbalu několik přímých přenosů z CROSSDOCK Extraligy na Čt sport plus. Autor fotky: Iva Janoušková.
S novými časomírami je možnost pracovat mnohem lépe
Tady možná opět pro neznalé televizního prostředí je dobré zmínit, že okolo hokejbalových hřišť povětšinou neexistuje odpovídající infrastruktura pro vytváření přímých přenosů, jako je tomu na zimních stadionech, kde je to v zásadě nutným standardem. Tak částečně asi i na vrub toho možná jdou některé z těchto technických výpadků. Je vizí svazu, že by nějakým způsobem mohl participovat na přispění infrastruktury na hřištích, které jsou předmětem diskuse?
Ano, samozřejmě je to takový trochu začarovaný řetězec. Kluby musí mít částečně motivaci do té infrastruktury investovat ve spolupráci s ČMSHb. Pokud budou kluby vědět, že jsou jednou nebo dvakrát za rok v televizi, určitě to není pro ně tak silná motivace shánět partnery, zdokonalovat zázemí hřiště z pohledu pevného internetu nebo vybudování plošin. Takže z tohoto úhlu pohledu to chápu, ale věřím, že se nám postupnými kroky podaří to množství přenosů zvýšit natolik, že hokejbalu to přinese nejenom partnery přenosů, ale i partnery, kteří se budou chtít podílet na zkvalitnění infrastruktury stadionů. Určitě se chystáme znovuobnovit projekt, který rozvíjí infrastrukturu hřišť, jako je budování plošin, zdokonalování ozvučení a zázemí stadionů. Je to určitě s ohledem na dlouhodobě podepsanou smlouvu a partnerství s Extraligou mužů jeden z našich dlouhodobých cílů.
Mimo tyto plánu jde ruku v ruce implementace jiného investičního projektu, který už se v podstatě rozeběhl. Nesouvisí tedy nutně s přenosy, ale je to nákup nových časomír, kdy kluby za velice výhodnou cenu díky finanční participaci svazu mohou na svá hřiště zakoupit časomíru s LED diodami. Co klubu tento projekt přináší kromě toho, že dostanou na své hřiště něco, co je nové a co jim pravděpodobně bude několik let dobře sloužit?
Tento projekt vznikl z pracovní skupiny z období hlubokého covidu, kdy jsme se bavili o tom, jak rozvíjet infrastrukturu. Bavili jsme se o tom, co na stadionech je a není a jakou to má životnost. Přišli jsme na to, že většina klubů měla velmi starou historickou časomíru a dalo se předpokládat, že brzy technicky a funkčně odejde. Proto jsme vypracovali investiční záměr, který jsme podali Národní sportovní agentuře a společně s ní jsme v roce 2021 zrealizovali projekt právě těchto časomír, který samozřejmě tím, jak se dostal mezi kluby, tak si získal velkou popularitu a v letošním roce jsme projekt realizovali podruhé. Díky tomuto projektu se podařilo hokejbalová hřiště vybavit 25 novými časomírami. Je možnost s nimi pracovat samozřejmě mnohem efektivněji než-li s klasickou časomírou, zejména co se týká log klubů a dalších grafických prvků. Lze zde mnohem lépe prezentovat partnery nebo pouštět spoty, které mohou prezentovat jednotlivé dárce financí a jednotlivé partnery daného oddílu. To znamená, že se tím rozvíjí další možnosti klubů, jak se prezentovat nebo jak získávat finanční prostředky. Má to samozřejmě i časovou rovinu, kdy tyto časomíry, protože jsou velmi moderní, tak lze očekávat, že mají velmi dlouhou životnost a že hokejbalu budou sloužit poměrně dlouhou dobu.
Pokud jsme u možné prezentace partnerů, tak hokejbal nejen, že je v poslední době vidět, ale je o něm také slyšet i zásluhou partnerských rádií Kiss a Beat. Co byste řekl k této spolupráci?
Je to spolupráce, za kterou jsme moc rádi a která vykvetla z káčátka v poměrně hezkou labuť. Spolupráce s rádii je velmi konstruktivní, když za nimi přijdeme s jakýmkoli nápadem, tak víme, že nikdy nemáme dveře zavřené. Vždy se snaží hledat cestu a chtějí to s námi řešit. Ať už je to v neposlední řadě prezentace Mistrovství světa v Liberci nebo právě náborová kampaň. Vždy se zástupci stanice nalezneme nějaký průsečík. Mají zájem i o poměrně úzkou spolupráci s kluby, takže jim nabídli možnost v rámci prezentace rádia Kiss a Beat získat vlastní klubový spot. O klubové nabídce víme, že ji kluby poměrně četně využily. Je to spolupráce, za kterou jsme opravdu vděční a která nám jako sportu pomáhá se prezentovat dalším směrem.
Máme připraveny návrhy, jak by autonomní kamery mohly kluby využívat dál
Když jsme u partnerů, zmiňme ještě titulárního partnera CROSSDOCK, tedy partnera především Extraligy hokejbalu mužů. Co říct k této spolupráci?
Řekl bych, že je to návrat ztraceného syna. Je to návrat partnera, který už jím byl dvě sezóny v minulosti, kdy jsme se pak oboustranně domluvili, že partnerství už nebude dále pokračovat. Jednatel společnosti pan Červenka je ale velký fanoušek všech sportů a obrovský fanoušek hokejbalu. Nadchlo ho Mistrovství světa juniorů v Liberci, má rád mládežnický hokejbal a nejen, že je partnerem Extraligy, ale je hlavně titulárním partnerem ČMSHb. Já mu za jeho podporu našeho sportu velmi děkuji, protože bez jeho podpory si myslím, že by bylo velmi těžké stabilizovat naši spolupráci s Českou televizí.
Posledním tématem ohledně medializace nejen Extraligy, ale i dalších soutěží, je otázka autonomních kamer. Ve 20. letech 21. století se bavíme o nových technologických pokrocích a o možnostech, které to přináší. V jaké fázi je testování takového zařízení, jako je autonomní kamera v případě ČMSHb?
Jsme poměrně v pokročilé fázi komunikace se společností, která dodává technologii autonomních kamer. Prvně jsme kamery otestovali na hokejbalovém stadionu v Dobřanech, kde bych chtěl poděkovat zástupcům místního klubu za to, že nám testování umožnili a získali jsme tak velké množství dat. Pak byly autonomní kamery použity v Liberci, kde ještě měly určité provozní mouchy, ale už kvalita obrazu a reagování kamer byly na velmi dobré úrovni. Nyní na podzim jsme absolvovali jednání se švédským zastoupením firmy, které si od nás vyžádalo některé další podklady pro to, aby se spolupráce třeba stala dlouhodobou. Pro zimní schůzky s kluby na úrovni Extraligy a 1. Ligy máme připraveny určité návrhy, jak by autonomní kamery mohly využívat dál v režimu pilotního testování už na soutěžích v jarní části a případného plného využití na všechna utkání na daném hřišti od příštího soutěžního ročníku.
Blíží se konec roku 2023 a když teď odhlédnu od konkrétních termínů a dat v kalendáři, jaké jsou Vaše výhledy nejen do roku 2024, ale řeknu do nadcházejících tří, čtyř let hokejbalu? Jaká je jeho budoucnost nejenom tady v České republice, ale i ve světovém měřítku?
Pokud to rozložím na cíle pro rok 2024, tak jsou to určitě pokračovat ve všech projektech, které děláme s kluby. Ať už to jsou náborové, materiální nebo jde o projekty časomír, IT projekty z pohledu informačního systému, klubových informačních systémů nebo rozvoj infrastruktury hřišť. Pokračovat v tom, co víme, že je pro naše odvětví důležité do budoucna. Samozřejmě s akcentem na mládežnický hokejbal, protože to je budoucnost našeho sportu. Chceme také využít rok 2024 pro dokonalou přípravu obou vrcholných akcí, které nás čekají v letech 2025 a 2026. Je to rok, který když promarníme z pohledu příprav, tak se nám to pak vrátí v letech, kdy se šampionáty konají. To si myslím, že je výhled na nadcházející rok.
Z pohledu přesahu si myslím, že je pro náš sport důležité se zaměřit na to, abychom základnu hráčů, kteří pocházejí z éry paneláků, která nám pomalu, ale jistě z tohoto prostředí vymizela, abychom je dovedli nahradit novými hráči, a dokázali dobře využívat alternativní formáty hry pro šíření hokejbalu do nových míst. Další přání je, abychom hokejbal v České televizi dovedli prezentovat natolik dobře, aby díky tomu bylo hráčů víc a víc, aby se klubům díky tomu také více dařilo. To si myslím, že je nějaký dlouhodobý cíl, který bychom měli mít všichni na paměti. Je to cíl, který není o aktivitě jednotlivce nebo aktivitě svazu a jeho složek, je to cíl, který máme jako hnutí všichni dohromady a jenom společně ho dovedeme zvládnout.
Autonomní kamery byly použité také během Mistrovství světa v Liberci, které bylo pro české reprezentanty a reprezentantky velmi úspěšné. Autor fotky: eSports/Markéta Křížová.
