Jak funguje hokejbal v Rakousku? Slovenský reprezentant Ján Ďurický odhaluje podrobnosti

Hokejbal v Rakousku není tak rozvinutý jako v Česku. Sezóna je tam zahájena po konci hokejové a v soutěži nastupujete několik profesionálních hokejistů. Už dvanáct let v ní působí také slovenský hokejbalista Ján Ďurický, který tamní situaci tohoto sportu více přibližuje.

Ján Ďurický patří mezi zahraniční hokejbalisty působící v Rakousku. Slovenský hráč poprvé obdržel pozvánku do reprezentace v roce 2004, kde se setkal s vynikajícími hráči, kteří se dnes řadí mezi legendy slovenského hokejbalu. V letech 2010, 2011 a 2012 dovedl jako kapitán tým Nitrianských Rytířů k titulům. Ve své kariéře pak pokračoval v sousedním Rakousku, kde se v roce 2017 stal poprvé mistrem rakouské ligy, když rozhodl finálový zápas ve třetím prodloužení. V týmu VAS Villach stále hraje a i v letošní sezóně s mužstvem bojuje o zlato.

Zápasy mají svou kvalitu, hlavně derby a play off

Jano, hrajete hokejbal v Rakousku, kde ale tento sport není tak rozšířený. Co Vás do této země přivedlo?

Byla to shoda okolností. Odmítl jsem více pracovních nabídek v zahraničí hlavně kvůli hokejbalu, který miluji. Potom jsem se však vážně zranil a nemohl jsem hrát. Po doléčení, když jsem už mohl jakž takž fungovat, jsem si potřeboval hlavně vydělat nějaké peníze. Tak jsem vycestoval a už je z toho 12 let, co jsem v Rakousku.

Oblékáte dres týmu VAS Villach a v rakouské hokejbalové lize patříte k nejproduktivnějším hráčům. Kam toto zahraniční působení řadíte ve své kariéře?

V této sezóně se mi opravdu daří, ale to samozřejmě také proto, že se daří celému týmu. Už nejsem nejmladší (úsměv), tak vím, kde jsou moje slabiny a tam se snažím více trénovat, ale zase zkušenosti mi pomáhají v zápasech, kdy herní situace umím řešit už s větším klidem.

Hokejbalová sezóna tam začíná po hokejové, letos soutěž odstartovala koncem dubna. Jaký systém je v této lize zavedený?

Ano, sezóna začíná opravdu pozdě, když to porovnáme s Českem nebo Slovenskem. Já si dělám i zimní přípravu, takže je to potom o to těžší začít hrát až koncem dubna. Chodím proto na Slovensko hrát městskou ligu do Nitry, abych měl už něco odehráno. Hrajeme klasicky základní část, tento rok to bylo 10 zápasů, jednou doma a jednou venku a potom play off na best of 5 sérii.

Letos do ní nastoupilo šest týmů, v jejichž sestavách najdeme několik profesionálních hokejistů. Poskytuje tam hokejbal velkou kvalitu?

Když jsem tu začal hrávat, bylo 10-12 mužstev, ten úpadek byl ale rapidní. Byla i sezóna se 4 týmy. Nové vedení ligy se však opravdu snaží, dělají různé projekty a snaží se získat nová mužstva. Zápasy mají svou kvalitu, hlavně derby a potom play off, hraje se ale o dost tvrději než na Slovensku, například je hodně krosčeků. Hráči jsou zvyklí z ledu, že hráč má kalhoty s chráničem a potom to přehánějí se zákroky.

Ján Ďurický v letošní sezóně s týmem VAS Villach ovládl základní skupinu a v play off s ním došel až do finále. Zdroj fotky: osobní archiv Jána Ďurického.

Hrajeme na velmi pěkném místě v Alpen Areně Villach

Hokejbalovou výstroj tam obléká například rakouský hokejový reprezentant Martin Schumnig, který se představil také na mistrovství v Česku v roce 2009. Můžete jmenovat další známé tváře v rakouském hokejbalu?

Martin (Šume přezdívka) (úsměv) je vynikající hokejbalista, má cit pro hokejbal, co ne každý hokejista má (nechci ho přechválit, hrajeme proti sobě finále) (úsměv), ale i jeho bratr Stefan hraje skvěle. Marcel Witting doplňuje tuto partu. Se mnou hraje například Adis Alagić, také hráč, který byl v EBEL lize. Lukas Moser, brankář hokejového VSV, Paolo Wieltschnig je hráčem našeho rivala Asko. Před 3 roky postavili skvělé mužstvo Michael a Thomas Raffl, vyřadili jsme je ale v semifinále. (úsměv)

Sezóna trvá od konce dubna do konce července. Jsou mimo tuto dobu také organizované nějaké zápasy? Zúčastňujete se třeba turnajů?

Jednou se nám podařilo vycestovat na turnaj do Nitry. Od té doby se to nějak nedaří. Chybí více odhodlání a zápalu pro to, hlavně ze strany hráčů. Tento rok plánuju jít s Masters týmem také do Nitry v září na Nitrawa Cup.

V České republice probíhají pravidelné tréninky. Schází se také takto hráči v Rakousku k přípravám na zápasy?

My trénujeme dvakrát týdně. A během týdne bývají i zápasy, takže někdy je to těžké zkombinovat nebo trénovat i den před zápasem a den po. Vím ale, že i ostatní mužstva věnují dost času tréninkům.

Na videích a fotografiích můžeme vidět, že jsou v Rakousku přímo hokejbalová hřiště. Na jakém povrchu se tam hraje a jaké je celkově pro hokejbal zázemí?

My hrajeme na velmi pěkném místě v Alpen Areně Villach. Je to však hůře dostupné místo a hřiště je už bohužel ve špatném stavu, tedy asfalt. Chybí i větší šatny. Jedno hřiště a infrastrukturu úplně zničila povodeň. Ale zato v Pogersdorfu přestavěli hřiště, mají také jako první plastový povrch. Ve Spittal an der Drau se hraje na zimním stadionu, takže tam je beton. Ale jsou přísliby, že se bude investovat i do rekonstrukcí, aby ta hřiště splňovala standardy.

Po třech titulech na Slovensku sbírá poháry pro vítěze ligy Ján Ďurický také v Rakousku. Zdroj fotky: osobní archiv Jána Ďurického. 

Nové vedení se snažilo udělat vše pro to, aby se vycestovalo na mistrovství

Už nějakou dobu není Rakousko vidět na světových šampionátech. Vnímáte, že je snahou, aby se tam v budoucnu zase objevilo?

Ano, a to je velká škoda, protože bychom dokázali sestavit konkurenceschopné mužstvo. Nové vedení se snažilo udělat vše pro to, aby se mohlo vycestovat na mistrovství světa, které se konalo ve Švýcarsku. Ale bylo už málo času.

Pro rozvíjení hokejbalu je nutné přivádět k hokejbalu také mládež. Jak se tam s ní pracuje v tomto sportu?

V lize dostává šanci opravdu hodně mladých hráčů, což mě velmi těší. Vidím často hrát 16,17-20leté kluky. To je dobré pro ligu do budoucna, jen to chce více herního času. Ty tři měsíce berou kluci jen jako krátkou výplň času přes léto, kdy nemají hokej.

Někteří čeští hráči vyjíždí za hokejbalem také do zahraničí. Pokud by měl někdo zájem představit se v rakouské soutěži, jaké tam jsou možnosti?

Vím, že bylo pravidlo, že hráč musí mít minimálně přechodný pobyt v Rakousku. V minulosti se stávalo, že právě na play off si dopisovala mužstva hráče i z Čech, Slovinska, a to byl potom problém. Myslím, že teď by to lize a její kvalitě jen prospělo.

Jaká je podle Vás budoucnost hokejbalu v Rakousku? A čím by tam mohl tento sport zvednout větší pozornost?

Obávám se, že i v nejbližších letech budou hrát v lize čtyři maximálně šest mužstev. Je potřeba vybudovat alespoň jedno hokejbalové hřiště. Nejlepší příklad je Villach. To naše se například na podzim rozebere a je z toho biatlonový stadion. Všechno se zasněžuje. Takže i kdybychom chtěli hrát na podzim, není kde. Tam je potřeba začít, aby byla vůbec ta možnost dělat a rozvíjet tento krásný sport.

Ján Ďurický při slavnostním vhazování na hřišti Nietranských Rytířů, se kterými se stal třikrát mistrem. Zdroj fotky: osobní archiv Jána Ďurického.