ČMSHb

Ve věku 50 let odešel muž s nezdolnou vůlí a persona jindřichohradeckého hokejbalu. Čest jeho památce

Ve středu 6. května nás zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 50 let zemřel po dlouhé těžké nemoci Roman Pišný, jeden ze zakladatelů Okresního hokejbalového svazu v Jindřichově Hradci a zakladatel a čestný předseda TJ HBC Olymp Jindřichův Hradec.

Roman Pišný byl organizátorem i hráčem prvních „sídlištních“ hokejbalových utkání v Jindřichově Hradci. Zasloužil se o založení TJ HBC Olymp Jindřichův Hradec, který se v roce 2011 probojoval v baráži do Extraligy! Velký srdcař a bojovník si bohužel prošel neskutečnými zdravotními peripetiemi. Ani slůvkem však nežehral na pohnutý osud, který mu zkomplikovala nemoc zvaná svalová dystrofie, na kterou není bohužel žádný lék.


Roman Pišný byl stálým spolupracovníkem Jindřichohradeckého deníku, kde psal zejména o sportovním dění v okrese. Psal nejen o hokeji a hokejbale, ale také o ostatních, i menších sportech. V roce 2011 obdržel od Mezinárodní hokejbalové federace ISBHF Robert Müller Memorial Award za svůj přínos hokejbalu. Na podzim roku 2011 mu ocenění a finanční podporu předal tehdejší předseda ČMSHb Josef Kozel a předseda ligové komise Ondřej Průša.



V listopadu roku 2011 obdržel Roman Pišný ocenění mezinárodní federace ISBHF za přínos hokejbalu z rukou tehdejšího předsedy ČMSHb Josefa Kozla (vlevo) a předsedy ligové komise ČMSHb Ondřeje Průši. Autor fotky: Renata Kočí.

 
Velmi blízkou osobou v hokejbalovém prostředí byl Romanovi Pišnému současný předseda Regionálního svazu na jihu Čech Ondřej Průša, kterého Roman Pišný prakticky přivedl k funkcionářské pozici. 

Nikdy nevzdával boj s těžkou nemocí a když mohl, vyrazil se podívat na zápas, vzpomíná Ondřej Průša
„Roman mě přivedl do výboru OHBS JH, a tak jsem měl možnost ho poznat i blíž. V tu dobu byl už hokejbalová osobnost, založil Olymp a přivedl do něj spoustu mladých kluků. Neúnavně verboval a verboval. Řídil tehdy tři jindřichohradecké soutěže, psal o nich, vedl veškeré možné statistiky. Mimo to se zajímal o všechny myslitelné i nemyslitelné sporty a psal o nich skvělé články a samozřejmě o hokejovém Vajgaru, to bylo jeho. Hokej ho strašně bavil. V tu dobu už trpěl svalovou dystrofií, která ho ale nezastavila v tom, aby dělal radost všem sportujícím klukům a holkám tím, že je zmínil ve svých článcích a oni pak měli tu svoji malou chviličku slávy, protože byli v novinách. Dělal to hrozně rád.“ 


„Mně v podstatě nastartoval funkcionářskou kariéru. Přivedl mě tenkrát na výbor a oznámil mi „Budeš tady s náma člen a hotovo“. Nechal mě do toho zapojit a přenášel na mě to jeho nadšení. Obdivoval jsem ho, nejen za to. Nikdy nevzdával boj s těžkou nemocí a když mohl, vyrazil se podívat na zápas. Když se vrátila do Hradce Extraliga, bylo poznat, jakou má obrovskou radost. Ne díky sobě, ale díky těm klukům, které do Olympu přivedl a kteří si splnili sen. Jindřichohradecký sport v něm ztratil ikonu. Je nám to všem moc líto, protože Roman nám zkrátka bude chybět.“