Byl jsem u všech titulů, říká člen zlaté hokejbalové party Jan Bacovský

S reprezentací vyhrál tento hráč prakticky vše, co mohl. Na klubové úrovni v naší české kotlině mu titul doposud chybí. Zástupce hokejbalové líhně z Hradce Králové Jan Bacovský zavzpomínal na své sportovní úspěchy a jak se dostal k angažmá na Slovensku?

Chtěli jsme před očima našich blízkých a plného stadiónu vystoupat na hokejbalový Olymp

Honzo, s hokejbalovou reprezentací jste zaznamenal velké množství úspěchů, včetně dvou titulů mistrů světa v letech 2009 a 2011. Jak na tyto momenty vzpomínáte a co pro Vás osobně znamenaly v další hokejbalové kariéře?

Vzpomenu si vždy v době konání hokejbalového MS, že jsem byl před lety součástí těch skvělých týmů a pak také, když mi mamka píše, že koukala na zápasy z MS 2009. Vzpomínám samozřejmě v dobrém, spíše jen na některé momenty. První zápas, gól proti Slovensku na MS 2009. Vítězný gól Novase (Petr Novák - pozn. red.) proti Indii. Nešťastný incident s Kanadou na MS 2013. A co znamenaly? Potvrdily to, že nic není zadarmo a cesta na vrchol je někdy hodně dlouhá a trnitá, ale je lemována spoustou příběhů. Že ty stovky hodin na parkovišti s hokejkou a kamarády měly smysl a vedly k cíli, o kterém jsem začal přemýšlet jako čtrnáctiletý fanoušek při sledování finále MS 1998 v Litoměřicích. Takže mohu říct, že jsem byl u všech titulů.

Kromě dvou světových titulů za seniorskou reprezentaci jste také vyhrál mistrovství světa do dvaceti let v roce 2002. Cítil jste tehdy, jakou sílu má tým, a že by se z hráčů mohli stát budoucí hvězdy českého hokejbalu?

Na tomto šampionátu jsem byl jako jeden z mála ročník 83. Tým byl složený z kluků, co hráli seniorskou Extraligu anebo hokej. Já v té době hrál za Hradec Králové Národní ligu a Extraligu juniorů, takže pro mě už byl velký úspěch se mezi kluky dostat a sbírat zkušenosti. Jména jako Novák, Hubač, Kostourek, Friml, Konderla, Luka a další mluví za vše.

Jako hráč jste zažil dva domácí šampionáty. V roce 2009 a poté o osm let později v roce 2017. Jak byste oba turnaje srovnal po pořadatelské stránce?

Umíme uspořádat nejlepší MS na světě, to je bez debat, a to letošní hokejové v Praze a Ostravě je toho důkazem. Za těch 8 let se všechno posunulo hrozně dopředu, takže v Pardubicích byli do "hry" více vtaženi diváci. My jsme se zase na pár dní mohli cítit jako profesionálové a to díky tomu, jak o nás bylo postaráno, a co vše jsme měli k dispozici.

O první zlatém domácím turnaji už byla řeč, ale ještě se zastavme u druhého právě v roce 2017, kde jste skončili na třetím místě. Stopku vám tehdy vystavili v semifinále na nájezdy Slováci a utkání o třetí místo jste nakonec zvládli. Bylo tenkrát v silách týmu získat více?

Na MS 2017 jsme jeli s cílem být první, takže dodnes při vzpomínkách na Pardubice převládá z výsledku zklamání. Se Slovenskem jsme prohráli po nájezdech 1:0 a jestli jsme mohli získat více? Pokud každý odevzdal na hřišti maximum, co v nás v danou chvíli bylo a nestačilo to na soupeře, tak logicky nemohli, protože soupeř byl jednoduše o gól lepší. Zklamání bylo umocněno tím, že se jednalo o domácí MS a chtěli jsme před očima našich blízkých a plného stadiónu vystoupat na hokejbalový Olymp.

Vy máte právě se slovenským hokejbalem zkušenost, jelikož jste na klubové úrovni působil v extraligové Nitře. Jak se toto angažmá zrodilo?

V únoru 2015 mě po srazu reprezentací v Gajarech, kde jsme hráli s Slovenskem a Švýcarskem, kontaktoval majitel Nitry, zda bych nechtěl zvednout konkurenci u nich v týmu. Zdálo se mu, že po 4 titulech v řadě kluci nemají již tu správnou chuť do trénování (smích). Dohodli jsme se na podmínkách a na Slovensku jsem byl rok.

Jan Bacovský zažil dvě domácí mistrovství světa, a to navíc s medailovými úspěchy. Zdroj fotky: hokejbal.cz.

V Hradci Králové došlo k velké generační výměně

Měl jste kromě Nitry a již zmíněného východočeského klubu ještě nějakou nabídku z jiného týmu?

V době, kdy jsem přestoupil do Nitry, se už dolaďovaly poslední detaily mého přestupu do Kladna. Takže se dá říct, že Nitra mě Kladnu vyfoukla před nosem. Jinak letos v zimě jsem dostal nabídku do Hostivaře... Bohužel jsem měl plánovanou třetí operaci ramene, kdy stále probíhá léčení, takže to padlo.

Titul se Vám na Slovensku podařilo získat, ale ten český Vám doposud uniká, ačkoliv dvakrát jste s Hradcem Králové byli ve finále Extraligy. Tehdy byla parta kolem Vás a Petra Nováka velice silná, přesto se nepodařilo zvítězit. Proč podle Vás doposud nevyhrál Hradec nejvyšší domácí soutěž?

Důvodů asi bylo víc. Proti Kladnu jsme neměli brankáře, který by měl zkušenosti s hokejem. Byli to kluci samouci a jednoduše jejich kvality nebyly dostatečné na to, abychom Kladno porazili. A to v té době bylo neskutečně silné. V roce 2011 jsme vypadli v semifinále s Ústím nad Labem možná proto, že jsme domácí zápasy hráli na velkém hřišti na zimním stadiónu a nebylo to nejšťastnější řešení. A to nás bylo v týmu 9 reprezentantů a finále s Vlašimí v roce 2013 si popravdě skoro nevybavuji. Asi to tak mělo být a soupeři byli vždy o kousek lepší. Ona už je to i celkem historie.

Play off jste hráli naposledy v sezoně 2020/2021. Co podle Vás současnému kádru schází k nějakému úspěchu?

Došlo k velké generační výměně a zatím má tým takové porodní bolesti. Hodně je to o tréninkové morálce. Ale myslím si, že se začne blýskat na lepší časy. Uvidíme za 2-3 sezóny. Já doufám, že piráti budou zase postrachem Extraligy.

Je podle Vás v týmu nějaký hráč, ve kterém vidíte, nebo by mohl být budoucí tahoun, jako jste byli Vy s Petrem Novákem?

Z té střední generace je to určitě Pepa Šimůnek a Vítek Fanderlík. Mezi mladšími kluky je také pár zajímavých hráčů, kteří by mohli být tahouny, ale jmenovat je nebudu. Jen ať na sobě dál makají.

Poslední otázka. Uvidíme ještě Honzu Bacovského běhat po hokejbalových hřištích?

Pokud to dovolí zdraví a bude na to čas, tak si hokejbal rád ťuknu.

Jan Bacovský v barvách Pirátů proti Elbě Ústí nad Labem. Autor fotky: Lucie Toušová.

Reprezentační úspěchy:

1x mistr světa do 20 let (2002)

2x mistr světa (2009, 2011)

1x vicemistr místo (2013)

2x třetí místo na MS (2015, 2017)

Člen All Stars týmu MS (2013)

Klubové úspěchy:

1x mistr slovenské Extraligy s HBK Nitra Slovensko (2015)

2x vice mistr české Extraligy s HBC Hradec Králové (2009, 2013)

Nejlepší hokejbalista sezóny (2010)