Nic se nemění, chceme medaili, tvrdí Kormunda

V české kabině je jasně nejzkušenějším hráčem. Vždyť útočník Letohradu Pavel Kormunda přijel do Německa už na svůj šestý šampionát. "Dostat se sem, byl můj sen. Nedoufal jsem, že ještě dostanu důvěru," přiznává osmatřicetiletý veterán.

I když Češi svůj úvodní duel nezvládli a podlehli Kanadě 2:6, Kormunda svým výkonem dokázal, že trenéři jeho nominací vedle nešlápli.

Jaké jsou vaše pocity po prvním české vystoupení?

Každopádně se hrálo ve velkém tempu. Kanaďané, to jsou atleti, kteří to navíc skvěle umí s míčkem. Přesto si myslím, že při stejném počtu hráčů jsme hráli s Kanadou zcela vyrovnanou partii. Jenže rozhodovaly přesilovky, a těch měl soupeř mnohem víc.

Kde hledat vysvětlení. Byli jste snad přemotivováni?

Možná i to trochu sehrálo svoji roli. Ale také tu bylo pár trestů, které oprávněné rozhodně nebyly. Jenže teď už s tím nic neuděláme. V každém případě je pro nás výhoda, že jsme na Kanadu narazili hned v prvním zápase. Porazit tohoto soupeře na turnaji dvakrát, je totiž skoro nemožné. Alespoň jsme si dokázali, že se s nimi dá hrát.

Takže stále věříte v úspěch?

Chci medaili a nejlépe zlatou. Na tom se nic nemění. Tenhle tým má vnitřní sílu, hráči ví, co je ve hře. Věřím, že uspějeme.

Jaké má český tým v Německu podmínky?

Na halu si nemůžeme stěžovat. Měli jsme trochu strach z povrchu, ale je tu leštěný beton, který naštěstí neklouže. Jedinou pihou na kráse je malý počet šaten. Výstroj si tak musíme převážet s sebou do hotelu. A také to strašné hroko. Jenže to je stejné pro všechny týmy.