David Kuna: Jakékoliv ocenění dlouholeté práce má pro náš klub velkou hodnotu
Fanouškovskou anketu na sociálních sítích o TOP moment roku 2019 ovládl s poměrně velkým náskokem zlatý hattrick pražského Kert Parku. Pražané dokázali na jaře loňského roku získat třetí titul v řadě, k dokonalosti scházel pouze úspěch na Československém Superpoháru proti slovenské Skalici. Nejen na tato témata jsme se v rámci rozhovoru vyptávali lodivoda Kert Parku Davida Kuny.
Mezi tituly nelze dělat rozdíly
Pane Kuno, Kert Park nikdy nepatřil k nějakým otloukánkům ligy, disponuje zkušenými trenéry, jádro týmu zůstalo víceméně pohromadě, na Lužinách tedy můžeme čekat vždy ty nejvyšší cíle. Nicméně dokázal jste si tehdy po prvním titulu představit, že byste jej mohli obhájit nebo že by se dokonce mohl povést tak husarský kousek a mohli jste titul obhájit hned dvakrát?
Do té další sezóny po prvním titulu jsme samozřejmě vstupovali s velkou neznámou, ale věděli jsme, že se mistrovský kádr snažíme nějakým způsobem udržet, navíc jsme ho doplnili o nějaké další hráče, protože jsme určitě chtěli, aby tam byl nějaký výkonnostní vzestup a myslím si, že vrchol toho mužstva přišel právě ve třetí mistrovské sezóně. Ti hráči věděli, co chtějí a podle toho to vypadalo například i v tréninku. Možná i proto, že jsme pak vyhráli základní část, jsme ukázali, že to s obhajobou myslíme vážně.
Kterého titulu si nejvíce ceníte? Byl to ten první, nebo právě ten, který Vám zajistil zlatý hattrick?
V Kert Parku jsem dlouhá léta působil jako hráč, vlastně jednou i v sezóně, kdy jsme ten titul vyhráli poprvé, jsem nastoupil kvůli Liboru Topolánkovi, tudíž z mého pohledu první titul – to bylo něco výjimečného, nového, asi bych řekl, že i nečekaného. Kolektiv se semknul, měl obrovskou vůli to vyhrát, aniž by nám někdo dal nějakou „jistotu“ nebo nás bral jako favorita. Na to člověk vzpomíná hrozně rád. Nicméně vyhrát jakýkoliv titul v jakémkoliv pořadí je vždy výkon hodný kvalitního sportovce či kolektivu, čili tady nemůže člověk dělat nějaké velké rozdíly.
Kert Park oslavil v polovině roku 2019 třetí titul v řadě! (Autor fotky: Roman Mareš)
Neustále přicházíme s novými trendy
Tým byl v dalších sezónách jistě zkušenější, připravoval jste však tehdejší kádr nějakým rozdílným způsobem, nebo jste věřil ověřeným praktikám?
Přípravu samozřejmě nemůžu konkrétně odtajnit, ale určitě mohu prozradit, že jsem typ trenéra, který se vždy snaží do přípravy přinést něco nového. Takže určitě jsou nějaké věci a základní pravidla, směr, které jsme si v klubu nastavili a tohoto směru se snažíme držet, protože když je něco úspěšné, tak nevidím důvod, proč by se to mělo měnit. Na druhou stranu člověk určitě nesmí usnout na vavřínech a pojede furt stejně a soupeři se na něj nezačnou připravovat o to lépe. To bychom byli sami proti sobě. Rozhodně se vždy snažíme nějaké novinky hráčům přinést, v souladu s technickými možnostmi přípravu vylepšujeme. Pevně doufám, že s úspěšnou novinkou přijdeme i v roce 2020.
Přejděme k Československému Superpoháru 2019. Po prvním titulu se vám na Skalici vyzrát nepodařilo, v další sezóně jste doma doslova zničili Vrútky, loni jste však na Skalici na jejím hřišti opět nevyzráli. Mohla za to dlouhá cesta, případně asfaltový povrch, nebo za tím můžeme hledat něco jiného?
Když bych to měl zhodnotit zvlášť, tak první sezóna byla pro nás v rámci Superpoháru dosti smolná. V podstatě až do samého závěru jsme sahali po těsném vítězství, kde jsme poté dostali hrozně smolný gól, nájezdy se nám pak nevydařily. Druhý rok jsme byli po prvotním nezdaru o to nahecovanější, navíc jsme hráli doma. Na zápas jsme se dobře připravili a domácí hřiště, možná i díky plastovému povrchu, hrálo obrovskou roli. I přesto si myslím, že výsledek byl jednoznačný a uspěli bychom tak jako tak. No a letos to byla pro nás taková výzva, protože jsme do Skalice jeli s dost mladým týmem, byť jsme jej doplnili o dva hráče, kteří loni s námi titul získali, takže jsme tam jeli s dost velkou očekávanou, co bude. No a bohužel Jaro Martinusík (hráč Skalice a slovenský reprezentant, pozn. red.) ukázal, kde je jeho kvalita a v podstatě si myslím, pokud pomineme nějaké naše neproměněné šance v první třetině, že ten zápas sám rozhodl. Na konci jsme se sice rvali o zkorigování výsledku, domácí si ale vítězství pohlídali.
Velmi omlazený kádr nestačil v Československém Superpoháru na Skalici. Kert Park ale odehrál vyrovnaný duel! (Zdroj fotky: fcb HC Kert Park Praha)
Omlazený kádr předvádí stabilní výkony
Když se podíváme na tabulku po podzimní části. Nacházíte se na třetí příčce, přičemž máte nejvyšší počet vstřelených branek. Jak tedy můžete první část sezóny zhodnotit?
Spokojenost určitě panuje nad tím, že jsme zvládli druhou polovinu té podzimní části, vyhráli jsme sedmkrát v řadě. Tady je spokojenost velká, dotáhli jsme se na čelo. V podstatě ztrácíme pouhý bod na druhého a máme o zápas méně. Hrozně jsem si přál, abychom právě v této části tabulky byli, byť to tomu ze začátku vůbec nenapovídalo. Bylo však hrozně důležité, abychom věřili a dali šanci těm mladým klukům, které jsme do týmu zapracovali. Byli jsme trpěliví a věřili, že se to otočí na naši stranu. V jednu chvíli jsme byli na předposledním, skoro posledním místě, takže ze začátku to vůbec nevypadalo dobře, ale jak říkám, je prostě potřeba věřit tomu, co děláte, navíc to jistě chtělo čas, aby si to vše sedlo. Aby ti hráči pochopili, co se po nich chce, aby se dobře poznali i mezi sebou a sehráli se. A já jsem rád, že se to potom v té druhé polovině podzimu povedlo. Třetí příčka je pro nás v tuto chvíli naprosto vypovídající a jsme s ní spokojeni.
Jsem rád za Vaši odpověď, protože jste mi v podstatě odpověděl na mou další otázku týkající se hostivařských mladíků a juniorů Kert Parku. S jejich výkony tedy jste spokojen…
Tak to víte, že je tam spousta věcí, na kterých musí nejenom mladíci z Hostivaře a naší juniorky zapracovat. Ať už to jsou technické dovednosti, které těm hráčům chybí, mnohdy jsou to i taktické dovednosti. Je to vlastně možná i námět k tomu, na co bychom se měli zaměřit při práci s naší juniorkou, která sice vede Extraligu juniorů, ale je tam celá řada věcí, se kterou budeme chtít, aby se juniorská kategorie sžila. Myslím si, že i trenéři naší „dvacítky“ s tím mají spoustu práce, protože ti kluci si sice mohou myslet, že jsou strašně dobří hokejbalisté, všechno umí, ale v některých věcech je opak pravdou.
Držíme se dílčích cílů
Když se dostaneme k nastávající jarní části. S čím do ní budete i s výše zmiňovaným, méně zkušeným a omlazeným kádrem vstupovat? Budou vaše cíle opět ty nejvyšší, nebo si nastavíte nějaké dílčí?
Jednoznačně se držíme dílčích cílů. Samozřejmě se pokusíme skončit v první čtyřce, abychom začínali čtvrtfinále play off doma, to je cíl číslo jedna. Tomu určitě musí předcházet kvalitní a náročná zimní příprava. Cíl číslo dvě je pro nás jednoznačně přejít první kolo vyřazovací části, tam se upínají všechny naše myšlenky a veškerá naše příprava. A teprve následně budeme řešit, co bude dál. Cokoliv navíc by pro nás byla příjemná nadstavba. V semifinále a dál se může stát cokoliv, to potom bude záviset na mnoha faktorech.
Fanoušci zvolili jako TOP moment roku 2019 mistrovský hattrick Kert Parku.
