Dvacítka je ve finále, rozhodující bod získala za remízu se Slovenskem 3:3

Nejdůležitější zápas na šampionátu mají za sebou hráči do dvaceti let, kteří dvě třetiny prohrávali s domácím Slovenskem 0:3, ale v závěrečné části dokázali čeští hráči vyrovnat na 3:3. Svěřenci Jiřího Mašíka se tak mohou těšit z postupu do finále, ve kterém narazí na stejného soupeře.

Aktivněji do utkání vstoupili hráči domácího Slovenska, které si brzy vynutilo dvojnásobné vyloučení českého týmu, a ten za prohřešky pykal. Slováci dvojnásobnou hru v početní převaze totiž bleskově využili zásluhou z vrcholu kruhů z první střílejícího Patrika Kromka. Češi se ale z této rány brzy oklepali a i oni se začali dostávat do střeleckých příležitostí. Martin Kohout se dokonce v průběhu úvodní části hnal zcela sám na slovenského gólmana, ale střela k levé tyči mu nevyšla a míček těsně minul soupeřovu klec. Hra se postupem času dost rozkouskovala a doslova se bojovalo o každý metr hrací plochy. Ke konci úvodní patnáctiminutovky měl více ze hry český národní tým, který se dostal do mnoha gólových příležitostí, ale velký tlak byl zhacen úzkostlivým vyloučením české družiny.

Slovenská přesilovka pokračovala i na začátku druhé periody, ale tu hráči českého národního týmu dokázali celkem v poklidu ubránit. Posléze se lvíčata přesunula do přední linie, ale z rychlého protiútoku udeřil Boris Drozd, jenž si to na Mroviece uháněl se svým spoluhráčem proti jednomu českému obránci a slovenský útočník dokázal českého gólmana přelstít střelou bekhendem. Rázem tak Slovensko vedlo 2:0. Netrvalo dlouho a už to bylo o tři góly, jelikož se do dobré příležitosti mezi kruhy dostal Patrik Kromko a neoblomně poslal míček za Mroviecova záda. Po polovině utkání si tak trenér českého mužstva vzal oddechový čas a výkon jeho svěřenců se vzápětí zlepšil, to by ale velkou šanci nemohl spálit Jaromír Markytán, jenž měl před sebou poloodkrytou slovenskou klec. Češi však ne a ne docílit vytoužené branky a pořádně jim muselo být dusno na konci druhé třetiny, kdy nebyl Slovensku uznán gól pro vysokou hůl.

Hned na začátku třetí třetiny dal českému týmu naději na zvrat Dalimil Zvonek, který se šikovně obtočil kolem Šimečeka a zavěsil míček k protilehlé tyči. Za malou chvíli to mohlo být už jen o jeden gól, ale Urbanec trefil z pravé strany pouze břevno slovenské klece. Bylo tak zaděláno na drama a na české družině bylo vidět, že je pro další zásah schopna udělat vše. Vzápětí ale přišlo české vyloučení, kterých v zápase málo nebylo a Slováci se dostali do velkého tlaku. České fanoušky ale rozradostnil gól Tomáše Jiříka, jenž na pomoc přispěchal jako blesk z čistého nebe. Český obránce vystřelil hned po buly v útočném pásmu a slovenský gólman nestihl na jeho pokus zareagovat. Národní tým tak nadále živil naději na zvrat v utkání. Ten přišel pět minut před koncem, kdy se do úniku dostal Miroslav Franěk a jeho nahrávka byla slovenským obráncem sražena za záda Šimečeka. Vyrovnání tak bylo na světě a čeští hráči na koni. Dvě a půl minuty před koncem si hráči se lvíčkem na prsou navíc zahráli přesilovku, kterou ale využít nedokázali.

Jiří Mašík, trenér reprezentace U20: „Musíme si přiznat, že začátek utkání jsme nehráli vůbec dobře. Byli jsme horší než Slováci a ti zaslouženě vedli. Před zápasem jsme se nahecovali, ale chyběla tam určitá jiskra. Kluci moc chtěli, ale nevycházeli jim základní činnosti, Slováci byli všude rychlejší, hráli lépe. Hráčům jsme ale říkali, že se to dá otočit, že musí věřit a držet hlavu nahoře. V tomto utkání se projevila mentální příprava před turnajem, kdy jsme ve třetí třetině brzy dokázali dát gól, a to nás neskutečně zvedlo a šli jsme si za vyrovnáním. Je pozitivem, že dokážeme takhle dotáhnout nepříznivé skóre. Musím ještě poděkovat našim fanouškům, kteří nás celý zápas povzbuzovali a co předváděli za stavu 2:3, bylo úžasné!“