Hvězdy finále: Pala oželel karvinskou Metaxu, Filip čekal telefonát redaktora

/HVĚZDY FINÁLE PLAY-OFF CROSSDOCK EXTRALIGY/ Česko - Pro ty největší zápasy pro vás vybíráme ty nejlepší výkony předvedené na obou stranách. V prvních duelech finále CROSSDOCK Extraligy nejvíce zazářil v dresu mistrovského Kert Parku Praha hbitý forvard Martin Pala.

Martin Pala – útočník HC Kert Park Praha

„Už mám za sebou hodně zápasů a jsem fakt utahaný,“ říká věčně rozesmátý mladý útočník, který letos hraje na dvou frontách. S Karvinou vyhrál první ligu a chystá se o víkendu dobýt i extraligový pohár a nalít si do něj konečně šampaňské, které zatím musel se slezskými spoluhráči kvůli povinnostem v nejvyšší soutěži oželet.

Co je příčinou vaší střelecké formy? Větší motivace, nahecování?

Opravdu nevím, ale myslím si, že rozhodnout mohl úplně každý a tentokrát to jen padlo na mě. Jsem samozřejmě rád za góly, ale bylo mi vlastně úplně jedno, kdo je vstřelí. Ale bylo to hrozné štěstí, že se ke mně balónky odrazily a byly z toho dva góly.

Obecně je potřeba říci, že za Kert Park tentokrát skórovali samí mladí hráči, když do toho počítáme i Tomáše Wróbela. Co na to říkáte?

(úsměv) On ten tým teď není zrovna moc starý. Když se na to podíváte blíže, maximálně tam vyčnívají ze starých Honza Nýdl, David Šperl a Martin Kruček, když ho přiřadím k těm starším. (smích) Už tam jsou jinak mladí kluci a je to nejspíš i tím, že se hokejbal směřuje do větší rychlosti právě kvůli tomu mládí.

To je pravda, ale když se vrátíme k vašim dvěma gólům, tak jste ukázal právě rychlost a pohotovost. Výstavní branku jste dal po rozehraném buly do růžku. Chtěl jste to tak trefit, nebo vám to tak přišlo do rány?

To vám přesně neřeknu, ale vím, že Dali (Dalimil Zvonek pozn. aut.) takhle hraje buly, dobře blokuje, má hroznou sílu. A potom se snažíme hrát tak, abychom mohli míček hodit na branku. Teď se to takhle stalo, snažil jsem se vystřelit, vždycky se snažím mířit do horních rohů a tentokrát to tam spadlo.

Vyřazovací částí proplouváte poměrně s přehledem, až na jedno zaškobrtnutí v Sudoměřicích. Finále jsou větší nervy, nebo už ten tlak dobře znáte?

Víte, já bych neřekl, že jsme měli tak pohodové play off. Hrál jsem proti Sudoměřicím poslední zápas čtvrtfinále a jinak jsem nastupoval za Karvinou v první lize. S Hradcem jsem si zahrál také dva zápasy a přešel opět do Karviné. Teď jsem si zahrál dvě utkání finále a taková procházka to není.

Ale mohli jste pošetřit síly, protože Pardubice měly o trochu náročnější cestu do finále.

Letohrad porazily každopádně 3:0, takže také něco málo pošetřily. Pravda je, že musely otáčet celé čtvrtfinále. My máme tři vyrovnané lajny, proto si myslím, že se nám hraje lépe než soupeři. Pardubice proti nám hrály na dvě lajny, což je fyzicky mnohem náročnější. Věřím tomu, že našim klukům menší porce zápasů pomohlo a ušetřili něco málo sil, jak říkáte. Jenže já jsem v té době hrál další a další zápasy. (úsměv) Každopádně týmu klid pomohl.

Rozlučku se sezonou prý budu mít alespoň ještě dvakrát až třikrát

Načrtl jste téma Karviná. Máte v nohou kvůli tomu hodně zápasů a během sezony hrajete už druhé finále. Jsou ve hře, nahecování a taktice velké rozdíly?

Nahecování, nasazení i hra mi přijdou podobné, protože to všichni chtějí vyhrát. A hrozně to bolí, mně bolí úplně všechno. Vždycky jsou tam taková dvě tři jména, která dokáží zápasy rozhodnout a vezmou to na sebe. Vědí, co udělat. Nebo zblokují střelu. Zdálo se mi, že první týdny play off padalo hodně branek a teď už čtvrtfinále s Pardubicemi jsme dostali dva góly do prázdné branky. Jinak padá hodně málo branek. Je to bojovností, blokováním střel. Takhle to má správně být.

Už jsme tu dlouho nezažili žádného hokejbalistu, který by vyhrál dva tituly v jeden rok. Vám se podařilo do extraligy postoupit s Karvinou, a pokud byste jí ještě vyhrál s Kert Parkem, byl by to další unikát.

(směje se) Víte, v Karviné už se dva roky snažíme dostat do extraligy a ani jednou se nám to nepovedlo. Postavilo se tam nové hřiště i tým, což je super. Je tam dost kluků, co to chtějí hrát. Teď už se konečně podařil i postup a spoluhráči chtějí tuhle soutěž hrát a já jsem rád. Nenadával bych na to. (úsměv) Byl bych rád.

Je hezké vědomí, že v obou klubech to na vás stojí?

Tlak si nepřipouštím a snažím se hrát svou hru. Ani trenér, ani spoluhráči na mě nevyvíjí žádné tlaky, a to je moc dobře. Vidí, že jsme jedna parta, táhneme za jeden provoz a řeknu vám, že já to tak cítím taky. Snažím se na hřišti předvést maximum a pomoci klukům.

Bránil jste se hodně oslavám postupu v Karviné vzhledem k tomu, že jste měl ještě plnit povinnosti v Kert Parku?

(smích) Karvinští kluci začali s oslavami hned po zápase v Jihlavě. Oslavy byly velké, ale já jsem jel hned v neděli z utkání do Prahy, protože jsme hned v pondělí měli trénink a já chtěl být na finále extraligy dobře připravený. Kluci mě lámali, ať jedu do Karviné, ale říkal jsem si, že by to bylo zbytečných 450 kilometrů. Řekl jsem jim, že musím dohrát ještě tu druhou část sezony s Kert Parkem a potom za nimi určitě přijedu a oslavíme to.

A přijali takovou omluvu?

Kluci s tím souhlasili a ještě dodali, že rozlučku se sezonou prý budu mít alespoň ještě dvakrát až třikrát. (smích) Takže jsem se nijak nemusel rozhodovat.

A jak jste se bránil šampaňskému během postupového dne?

Dal jsem si klasicky jedno pivko po zápase a jel jsem domů. Zatímco kluci už dávno otevírali rumy... no, klasika, říkáme tomu Karvinská Metaxa. (úsměv) Já jsem si každopádně nedal, protože jsem byl hodně unavený.

Petr Filip - obránce HBC Autosklo H.A.K. Pardubice

Ten chlap je prostě nezastavitelný. Čím delší dobu se hraje play off, tím větší formu nabírá a tím více střílí důležité góly. O tři branky ze sedmi pardubických už se ve finále postaral a vyhlíží další. A kromě toho už také vyhlíží nejen součet částky v klubové kase, ale také další rozhovor za hvězdu finále. To by ovšem musel o víkendu vyhrát titul.

Petře, už vás zase máme ve výběru hvězdy týdne.

Čekal jsem, čekal jsem i během týdne a říkal jsem si, že pořád nevoláte. (smích)

Prostě vám to jde. Pozici nejproduktivnějšího beka play off jste si vydařenými zápasy finále pojistil, mezi všemi hráči jste na šestém místě kanadského bodování.

Já ani nevím. Já to moc nesleduji. (smích)

To jsou jenom obvyklé hráčské řeči. Věřím tomu, že už jste si stihl statistiky rozkliknout.

Samozřejmě se na to občas mrknu po očku a nenechávám se tím ukolébat.

Abychom vás zase moc nechválili, je potřeba říct, že už jste stihl i 14 trestných minut, což je nejvíc mezi deseti nejproduktivnějšími hráči vyřazovací části. A víme, že trenér Mašík je občas docela i naštvaný, když jste vylučovaní.

Říkáme si, že nesmíme být vylučovaní, a hlavně proti Kert Parku, který má velkou útočnou sílu. Jenže některé fauly mi přijdou sporné. Snažím se nebýt vylučovaný, protože v oslabení musím být na hřišti. Takže dělám maximum pro to, abych na tom hřišti byl. (pousměje se) Občas se stane, že člověk musí jít ven.

Váš spoluhráč Ondřej Březina si po prvním utkání postěžoval, že výkon sudích nebyl ideální. Souhlasil byste s ním, že styl pískání byl až příliš úzkoprsý?

Při hře to vypadá trochu jinak, než když se podíváte na záznam a zhodnotíte si fauly. Z pohledu hráče na hřišti to člověk vidí malinko jinak. Asi bych se k tomu nechtěl víc vyjadřovat, protože bych řekl, že jejich metr byl v mezích. Hokejbal se prostě zrychluje. A já ani nevím, jestli by měli být na hřišti třeba tři rozhodčí. Je to k zamyšlení, jestli by se tím zvýšila přesnost některých verdiktů, nebo by to hlavní rozhodčí nebyl schopný uběhat. Myslím, že by se to muselo vyzkoušet v nějakém zápase základní části... Třeba to zkusím trochu pošťouchnout. (směje se)

Pojďme k vaší formě. Pořád vám to střílí, ale v prvním utkání vaše góly ještě k vítězství nevedly. Naopak Tomáš Wróbel v prodloužení tak trochu mdle trefil balónek, ale přesto skončil v brance. To muselo být hodně kruté, že?

Trošku nás to mrzelo. Lukáš Vlasák byl ještě předtím v brankovišti a buď mu to Petr Mikl chytil, nebo netrefil balónek, jak právě potřeboval. Byla to hrozná škoda. Trochu jsme Kert Park v prodloužení tlačili a byla to škola. Mrzelo nás to až druhý den, když jsme jeli v autobusu a říkali jsme si - sakra, vždyť jsme odsud mohli odjíždět za stavu 2:0 na zápasy. Potom nám došlo, co se tam vlastně stalo a mohlo to být úplně jinak.

Věnuji se ještě rekreačně jízdě na horských kolech

Sobota byla zase jiná a Kert Park doma prohrál a ten letos doma neprohrává.

Hráli jsme prostě svoji hru, počkali jsme si na ně a v průběhu utkání jsme přebrali iniciativu. Soupeř najednou začal vyhazovat balónky za mantinel a my jsme si sami začali říkat, co se děje. To je play off a na každého může padnout deka, když druhý tým začne hrát. Povedlo se nám to, jsme za to moc rádi a už se nemůžeme pasovat jen do role outsidera finále.

To jsou odvážná slova, ale věřím, že by bylo velmi nepříjemné, kdyby měl současný mistr obhajobu titulu slavit na vašem hřišti v Polabinách.

To nedopustíme! (smích) Uděláme maximum proto, aby to tak nebylo a mohli bychom slavit my.

Pokud by se vám to povedlo, tak by to byl první titul získaný na vlastní půdě.

To by bylo nádherný, dokonce bych řekl až splněný sen. Jsem přesvědčený, že každý na hřišti v ty dva dny nechá úplně všechno a udělá vše pro náš úspěch. Byl by to vážně splněný hokejbalový sen. Vezměte si, že jsme titul vyhráli, ale slavili jsme ho v Kladně. A najednou bychom si ho vychutnali před diváky, kteří nás tuhle sezonu vážně hodně podporují a jezdí s námi i na výjezdy. Udělat doma titul, to by bylo i velké poděkování jim.

Měl byste po zisku poháru vůbec chuť pokračovat v hokejbalu dál? Extraligu byste znovu vyhrál, máte hodně práce a čerstvě také rodinu.

Pokračovat chci. Věnuji se tedy ještě rekreačně jízdě na horských kolech, po skončení hokejbalové sezony objíždím hodně závody a na to se teď moc těším. V září bych se zase chtěl připojit zpátky k týmu a zase se hokejbalu věnovat, co to půjde. Jezdím střední tratě.

Potkáváte se na trase s bombarďáky typu Škarnitzla, Boudného a olympijského vítěze Kulhavého?

Tihle pánové jezdí ještě delší trasy, tedy trasy B, a to je o level dál. Trasy, co jezdím já, odjedete svižně, trvá to dvě hodiny a přijedete vyšťavený do cíle.

O tom zase až příště, až například získáte titul.

Takže tak za týden si zavoláme. (smích)

V kase už to musíte mít hodně drahé, že?

K tomu už bych se snad raději nechtěl ani vyjadřovat. (směje se) To máte třikrát rozhovor v televizním přenosu, teď další s vámi. Je to za ranec a peněženka trochu zapláče, až přijde na placení. Zatím jsem dlužníkem.

Tak to bude veselá částka na týmovou večeři.

Průběžně jsem něco platil už kolem čtvrtfinále, ale nějaká ta tisícovka mi tam zase naskočí za semifinálovou a finálovou sérii.