CROSSDOCK Extraliga

Juniorský mistr světa v in-line hokeji Patrik Balcar vstřelil první gól v extralize!

Jedenadvacetiletý hráč ústecké Elby se v minulém kole CROSSDOCK Extraligy proti Letohradu blýskl premiérovou trefou v nejvyšší soutěži a navrch přidal asistenci na druhou branku. Velkou měrou tak přispěl k důležitému vítězství na půdě jelenů 3:2 po nájezdech.

Za ústeckou Elbu jste letos nastoupil ke svému druhému utkání v nejvyšší hokejbalové soutěži a proti Letohradu jste vstřelil premiérový gól v CROSSDOCK Extralize! Jak ke gólu došlo? A pomohl vám hodně, protože vás do té doby Letohrad dost tlačil?

Přesně, bylo to mé druhé utkání, první bylo proti Plzni někdy v říjnu, jelikož jsme nehráli hokejový zápas, tak jsem mohl nastoupit. Nakonec jsme tam prohráli myslím 5:2, to mě mrzelo, byl to dobrý zápas a už v tom zápase se mi podařil první bod za asistenci, ale k ničemu to nebylo. Druhý zápas s Letohradem byl zajímavý, nečekal jsem, že by nás od začátku takhle tlačili a šli do vedení. My si pomalu vytvářeli šance a myslím, že snad ve svém třetím nebo čtvrtém střídání jsme se dostali k nim do pásma, kde jsem se dostal s míčkem a bekem k Ondrovi Poláčkovi a míček mu nechal, na něj se utrhl jeden z bránících a ten co byl se mnou se zastavil a v tu chvíli jsem si odběhl do volného prostoru před brankou. Poli našel na kruhu volného Honzu Štěpánka a v ten moment se k němu stáhnul další bránicí hráč i s gólmanem, Honza ukázal svou zkušenost, kde naznačil střelu a místo toho, aby vystřelil, tak věděl, že jsem úplně volný. Krásně mi to nahrál a já už měl před sebou odkrytou bránu, tak jsme se mohli radovat z vyrovnávacího gólu.

Vzal jste si míček za premiérovou trefu?

Míček jsem si nevzal v tu chvíli jsem nad tím ani nepřemýšlel. (smích) Přemýšlel jsem nad tím, jak dát další, a to se nám nakonec podařilo, když se jeden z Letohradských snažil vyhodit ze svého pásma míček, ale to se mu nějak nepovedlo. Míček jsem chytil a přede mnou byl bek, kterého jsem prohodil a za ním úplně volný Honza Langthaler, ten už si sám před gólmanem s koncovkou poradil.

Letohrad měl až moc vyložených šancí, ale nám skvěle zachytal Zdeněk Banda

Měl jste z gólu velkou radost? Ta ale asi přejde, až si vás najde týmový pokladník. (úsměv) Víte vůbec jakou máte za první branku taxu?

Určitě, radost byla na místě, ještě když improvizujete, když nevíte pořádně co od vás kluci očekávají a co očekáváte vy od nich a podaří se vám taková souhra. Už jsem byl informován hned po tom gólu, že jestli nedám ještě jeden, mám to za dalších pět set, nakonec to sice dopadlo gólem, ale na ten jsem nahrál, tak snad mi to odpustí. (smích) Po zápase už to byla větší částka a z toho už jsem takovou radost moc neměl. (smích)

Zápas před koncem základní části se nacházíte pouhý bod od třetí pozice. Hodně vám pomohlo vítězství v Letohradu po nájezdech. Jednalo se o vydřené dva body? Protože Jeleni zahodily nespočet svých šancí a vy jste byli vyloženě efektivní.

Ano, je to tam o pouhý bod, ale jsme čtyři týmy, které mají stejný počet 31 bodů a poslední zápas bude ještě hodně důležitý. Rozhodně se jednalo o vydřené vítězství a myslím, že v play-off takových zápasů uvidíme hodně. Letohrad měl až moc vyložených šancí, ale nám skvěle zachytal Zdeněk Banda a Letohradští si na něm dá se říct vylámali zuby. My jsme měli také vyložené šance, sice ne tolik co soupeř, ale dokázali jsme je proměnit.

Zatrénoval jsem si například s Plekancem, Tlustým a Jaromírem Jágrem

Jak se vlastně upekla vaše spolupráce s ústeckou Elbou? Na podzim jste odehrál pouze jedno utkání, protože přes sezonu hrajete lední hokej.

Jelikož jsem z Ústí, tak co jsem začal s hokejem, tak chvíli později jsem začal i s hokejbalem, čas plynul já byl starší a odešel jsem za hokejem do Kladna, tak už tolik času na ten hokejbal nebyl, ale pořád jsem se mu ve svém volném čase věnoval. Hrál jsem 2. Národní právě za Elbu DDM „B“ a v sezoně 2015 myslím, jsem naskočil do play-off proti Pardubicím na tři zápasy a okresní ligu s klukama z hokeje za skvělý COMA TEAM a na extraligu jsem si nenašel pořádně čas. Tuhle sezonu vlastně už Elba DDM „B“ není, a tak mám čas na extraligovou Elbu a okresní COMA TEAM, jsem za to rád.

Ještě v loňském ročníku jste nastupoval v juniorské extralize za Kladno a ústecký Slovan. Letos jste ale oblékal dres druholigového Děčína. Jak jste se do této destinace dostal a je lední hokej vyloženě vaším živobytím, nebo jen „přivýdělek“?

Tak jelikož jsem v Kladně byl od svých 15 let až do loňska, měl jsem to štěstí si zatrénovat i s „áčkem“, když tam trénoval například Tomáš Plekanec, Jirka Tlustý, Jaromír Jágr. To jsou nezapomenutelné zážitky, Kladno mi hodně dalo, ale na druhou stranu jsem odejít musel a vrátil jsem se do Ústí, tak jsem sezonu dohrál za ústecké juniory, měli jsme skvělou partu a nemohl jsem si na nic stěžovat. Po sezoně jsem začal letní přípravu s „áčkem“ a následně i přípravný zápas proti Litvínovu, bylo to pro mě nové, nová zkušenost byl jsem z toho nadšený a snažil se ze sebe dostat co nejvíc, sezona se blížila a trenéři řekli, že půjdeme ještě s dalšími hráči do Děčína, tam bylo hodně hráčů a tým se začal zužovat, popravdě, měl jsem strach, jako jeden z nejmladších, tak jsem nechtěl s hokejem skončit i když jsem měl jiné nabídky jít hrát jinam, ale chtěl jsem zůstat a dřít dál, abych dostal šanci v Ústí, nakonec se sestavil tým a byl jsem jeho součástí, byl jsem za to moc rád.

Užil jste si letošní ročník třetí nejvyšší hokejové ligy?

Myslím, že sezona byla skvělá. Od konce listopadu jsem trénoval ráno v Ústí nad Labem a večer v Děčíně, a tak to bylo až do doby, než v Ústí skončila sezona. S Děčínem jsme se dostali přes první kolo play-off a šli na Havlíčkův Brod, se kterým se mi hrálo skvěle, za zápas jsem měl odehráno pomalu 28 minut. Chtěl bych hrát hokej co nejlépe a zdokonalovat se, je to můj život, ale momentálně je to tak, že se tím neuživím.

Hokejbal je skvělý sport i jako příprava na další hokejovou sezonu

Jak vypadá běžný den druholigového hokejisty?

Běžný den je asi normální, když jsem trénoval jen v Děčíně a tréninky byly jen večer, tak ráno jsem si udělal individuální trénink a pak jsem šel s tátou do práce. Po práci jedete večer na trénink a domu se vrátíte kolem deváté večer, navečeříte se a jdete spát. Pak když jsem od konce listopadu trénoval ráno v Ústí a večer v Děčíně, tak po tréninku jdete s klukama na oběd, sbalíte hokejové věci a máte třeba jen 2-3 hodiny ze dne volno a jedete na druhý trénink do Děčína, a tak jsem od listopadu do konce února fungoval.

To je tedy vskutku náročný program… Je pro vás osobně hokejbal dobrou přípravou a udržením se v kondici mimo hokejovou sezonu?

Bylo to náročné, ale když věříte tomu, co vy chcete, tak to je o to jednodušší. Jeden čas mi říkali ať trénuju jen v Ústí, že toho je hodně, ale já nechtěl, chtěl jsem a chci se pořád zlepšovat. Určitě je hokejbal skvělý sport i jako příprava na další hokejovou sezonu, máte hokejku pořád v ruce, běháte a udržujete si kondici. Mě se k tomu po hokejové sezoně přidá ještě extraliga in-line hokej za tým Čerti Kladno, další perfektní sport, se kterým jsem se dostal na mistrovství světa juniorů, které jsme vyhráli. In-line je hokeji podobný, akorát, že je bezkontaktní a takticky se hraje jinak.

Play-off? Vyhrocenější zápasy, víc se hraje do těla a takové zápasy mám rád

Jak na vás působí tým Elby? Myslíte, že máte na to, abyste došli v play-off co nejdál a sáhli si na jeden z cenných kovů?

Tak já si myslím, že tým je parádní a taky, že máme šanci dostat se daleko, s každým týmem se dá hrát a play-off je jiná soutěž, to tak je. Vyhrocenější zápasy, víc se hraje do těla a takové zápasy mám rád.

Ve statistikách ledního hokeje jste evidován jako obránce, ale v utkání v Letohradě jste byl vidět v útočných akcích. Je tedy pro vás hokejbal možností, jak si co nejvíce zaběhat a zaútočit? Nebo jste ofenzivním bekem?

Je to tak v ledním hokeji jsem obránce, rád si zaútočím, někdy je zápas, kdy radši braním, podle toho, jaká je situace. Když hraju hokejbal, tak je fakt, že radši hraju útok, víc se běhá a dostanete se víc do nějakých souher, šancí, ale nevadí mi, když budu muset jít na obránce a bránit. Jen než si zvyknu na ten míček, tak ty střely lítají jinak, než bych si představoval. (smích)