S výkony hráčů jsem byl spokojený, hrdě hlásí lodivod šestnáctky Jiří Christ

Reprezentační výběr hráčů do 16 let absolvoval třídenní kemp v dobřanské Peba Aréně. Náplní kempu byl i přípravný zápas proti mužskému týmu TJ Snack Dobřany, který mladíci prohráli 2:7.

Nerozumím, jak někdo může odmítnout reprezentovat

Pane Christ, reprezentační výběr do 16 let podstoupil třídenní kemp v Dobřanech. Co bylo jeho náplní?

Druhý reprezentační kemp byl podobný tomu prvnímu ve Svitavách. Tento se uskutečnil 6. - 8.12. v Dobřanech. Pozvali jsme na něj asi dvanáct hráčů, kteří nebyli na prvním kempu, aby byla možnost vidět a porovnat další nadějné chlapce. Časový program byl stejný, ale přibyly tréninkové jednotky zaměřené na útočné a obranné kombinace. Mnoho času jsme věnovali i střelbě a tečování, clonění. Cvičení dva na jednoho s důrazem na zakončení, a také pohyb a postavení bránících hráčů. Ve všech cvičeních byla vyžadována maximální rychlost provedení, poněvadž mnozí nejsou zvyklí dělat vše naplno. Toto je hlavní nedostatek, který si hráči nosí ze svých klubů. Byl kladen důraz i na kázeň a kolektivní pojetí budoucího týmu.

Bylo něco, co se Vám vyloženě nelíbilo?

Nedostatkem je, že se někteří hráči dostavili na kemp s nedostatečnou výstrojí. Mrzí mě některé omluvenky a hlavně nechápu, jak může patnáctiletý kluk odmítnout reprezentovat. To mi nebere hlava! Za zdárný průběh a organizaci kempu jsem nucen poděkovat celému realizačnímu týmu.

Bez ohledu na výsledek panovala celkem spokojenost

V neděli jste nastoupili do utkání proti Dobřanům, v němž jste podlehli 2:7. Co Vám toto utkání ukázalo?

V rámci posledního dne kempu bylo odehráno utkání s místními Šneky. Hrálo se 4x15 minut a hráči byli rozděleni do dvou skupin. Každý odehrál dvě čtvrtiny a chtěli jsme, aby nám předvedli ve hře to, co jsme po nich po celý kemp chtěli. Bez ohledu na výsledek panovala celkem spokojenost s přístupem i nasazením. Po jedné čtvrtině se představili i všichni čtyři brankáři. Poděkování patří dobřanským hráčům, a především Václavu Šlehoferovi st. za vstřícný přístup a myslím si, že zápas byl důstojným zakončením kempu.

Do Světového poháru zbývá necelých sedm měsíců. Jaké akce ještě čekají reprezentanty do startu vrcholu přípravy v Žilině?

Do startu Světového poháru jsme asi v polovině přípravy. Čeká nás třídenní únorový kemp, částečně herní opět v Dobřanech. Máme zde skvělé podmínky. Po něm bude následovat jednodenní kemp ve Svitavách, kde chceme mimo trénink odehrát utkání s kvalitním soupeřem. V červnu pak bude dvoudenní kemp asi v Poličce se zaměřením na nácviky kombinací, oslabení a přesilovek. Finální kemp, z něhož odjedeme přímo do dějiště Světového poháru v Žilině, bude pravděpodobně v Opavě.

Za půl roku se toho může hodně změnit

Máte už určitou představu o kostře týmu?

Věřím, že se nám podaří sestavit mužstvo z těch nejlepších hráčů, kteří jsou k dispozici. Jisté možnosti zařazení do konečné nominace jsme v realizačním týmu prodiskutovali. ale bez jakýchkoliv závěrů. Přece jen je to věková kategorie, kde se toho může za půl roku hodně změnit. Věříme, že hráči budou s vidinou své účasti na sobě hodně pracovat. Hodně jsme s nimi o tom diskutovali.

V letošní sezóně působíte ještě na lavičce letohradských Jelenů. Je to pro Vás časově náročné?

V Letohradě se mi vždy hodně líbilo, hlavně jak tamní funkcionáři, trenéři a lidé kolem hokejbalu pracují a jak se tam vychovává mládež. Každoročně se mladí Letohraďáci zařazují zaslouženě do reprezentačních výběrů. Pro mě to je jistá výzva po ukončení činnosti mužského týmu v Opavě. Náročné to určitě je, hlavně cestování tam a po celé republice k utkáním, ale co je ve sportu jednoduché.

Kdybyste měl popsat hlavní rozdíl mezi extraligovým hokejbalem mužů a hokejbalem šestnáctiletých reprezentantů, jaký by byl hlavní rozdíl?

Já osobně pracuji rád s mladými a u jakékoli reprezentace je to zážitek na celý život. Mluvit by o tom mohli hráči, kteří se mnou prošli různými reprezentacemi. V nynějším týmu Extraligy jsou letohradští staří, mladí, dojíždějící a místní. Rozdíl mezi hokejbalovou šestnáctkou a muži je veliký. V Letohradě působím jako asistent dalšímu reprezentačnímu trenérovi Tomáši Frimlovi a u šestnáctek je to naopak. Extraligový hokejbal je hlavně rychlejší a hráči zkušenější, ti mladí se musí většinou všechno učit.