Kouč Pešán je přísný, ale má obrovský přehled, říká jeho svěřenec Zdeněk Král

/HVĚZDA 18. KOLA CROSSDOCK EXTRALIGY/ Letohrad - Objevil se v hokejbalové extralize a na zprávy o sobě nenechal dlouho čekat. Útočník hokejových Benátek nad Jizerou a hokejbalových „Jelenů“ z Letohradu vstřelil hattrick!

Teď ho pro změnu potřebuje využít lodivod letohradské střídačky Tomáš Friml, který potřeboval střelce par excelens, aby nakonec zjistil, že v Králově osobě dostal několik dalších výborných vlastností v jednom balení - skromného týmového hráče, perfektního zakončovatele i přesného strůjce gólových přihrávek.To je borec, který si zahrál i Ligu mistrů a velkou kariéru má možná ještě před sebou.

Naposledy jste dal 4 góly. V globálu to znamená, že jste na třetím místě, což jste si před startem jara nejspíš hodně přáli.

Když jsem posílil v zimě Letohrad, chtěli jsme vstoupit do jara s tím, že si uhrajeme play-off. Ale že jsme takhle vysoko v tabulce, to je vážně paráda. V pořadí extraligy je to každopádně dost naštosované, od třetího místa dolů to bylo zhruba o dvou až třech bodech. Potom jednou vyhrajete a jste nahoře. Je fajn být tak nahoře, ale víme, že to ještě nic neznamená. Můžeme teď prohrát doma a budeme zase dole na sedmém místě. Nesmíme se hlavně uspokojit, musíme hrát dál tak dobře. Poslední kolo budeme mít volné, a to budeme sledovat jen to, kdo na nás vyjde. Je dobré, že už nemůžeme být osmí a nevyjde na nás Kert Park, protože ten je zkrátka nejsilnější.

Do extraligového hokejbalového vlaku jste naskočil za běhu. Jak jste se sžil s hrou po přechodu z hokeje?

Hrál jsem hokejbal už předtím, byť to byly jen nižší soutěže v mém rodném Kolíně. Chodil jsem si každý rok zahrát, ale tohle je úplně jiná úroveň hry. Tempo je rychlejší a v soutěži jsou samozřejmě lepší a kvalitnější hráči. Ale nedělá mi to problém. V prvním utkání jsem se do toho dostával a mám pocit, že teď je to čím dál lepší.

A jak si rozumíte se spoluhráči?

Máme skvělou lajnu s Ondrou Luxem a Halbym (kapitán David Halbrštát pozn. red.). Šlape nám to a ostatní kluci v týmu jsou super. Takže můžu jen chválit a říct, že je všechno v pohodě.

Láďu Bittnera jsem lanařil, ale přijít bohužel nemohl

Teprve nedávno vám skončila hokejová sezona v 1. lize. Měl jste chviličku pauzu, dal trochu regenerace a potom jste se vrhnul ihned na hokejbal?

Jak skončila sezona, šel jsem hned hrát. Přání kluků z Letohradu bylo takové, abych jim pomohl co nejdříve a já tomu vyhověl.

Přeorientujme se na vaši hokejovou kariéru. Hrajete za Benátky nad Jizerou, což je farma Liberce. Tam hrajete s jiným někdejším hokejbalistou Ladislavem Bittnerem, který hrával za Náchod a Pardubice. Byly od něj reference?

Láďa se znal velmi dobře s trenérem Filipem Červinkou (nastupovali spolu v mládežnických reprezentacích a v dorostu Letohradu pozn. red.) a já myslím, že mezi nimi určitě nějaká komunikace také proběhla. Lanařil jsem Láďu, ať si jde zahrát za Letohrad také, ale bránily mu v tom nějaké zdravotní potíže a nechtěl riskovat. Mrzelo ho to.

Nejspíš by byl jinak velice slušnou posilou. Je to urostlý pravák s velice dobrou střelou. Asi by si to ještě pamatoval, viďte?

(úsměv) To určitě ano. Láďa je velice kvalitní hráč, o tom nemusíme pochybovat. Umí dát gól a také dobře přihrát. Je to chytrý kluk a já myslím, že by to v Letohradě také zvedl.

Je známo, že liberecká farma je ostře sledovaná koučem Filipem Pešánem, takže jste nejspíš i pod jeho drobnohledem.

Tím, že jsme farma, sleduje tam všechny hráče a má o nich dobrý přehled.

Je pro vás motivační i fakt, že Liberec nenakupuje drahé posily a doplňuje kádr mladými hráči právě z Benátek? Pod jeho vedením se na velice solidní úroveň vypracovalo několik hráčů včetně Radima Šimka a v současnosti i Filipa Pyrochty.

Určitě je to motivace, když v Benátkách vidíme, že je dobrá šance se z klubu dostat do liberecké sestavy. Je to ohromné, když si můžete za Liberec zahrát extraligu.

Jaké máte vyhlídky, že se do jeho týmu dostanete?

(úsměv) Teď je hrozně složité to říct a asi na to nedokáži odpovědět.

Zaujalo mě švédské Växjö, je to nejlepší klub, proti kterému jsem hrál

Sám Filip Pešán tvrdí, že v Benátkách jsou hráči jako vy kolem 21 a 22 let, ale to neznamená, že by propásli svůj vývoj. Dobře to bylo vidět právě na Radimu Šimkovi, který i později po skvělých výkonech podepsal smlouvu se San Jose. Jak sleduje vás?

Já musím jen souhlasit, protože pan Pešán je vážně dobrý trenér a našemu sportu hodně rozumí. Nemůžu říct, že by se se mnou hodně bavil, ale sleduje naše zápasy, další věci okolo a moc dobře vidí, jak na tom jsme a jak hrajeme.

Jak byste ho charakterizoval?

Je určitě přísný a má rád ve věcech pořádek. Za jeho působení v klubu panuje disciplína, která se musí stoprocentně dodržovat.

Pod ním jste si zahrál i tři zápasy Ligu mistrů. V Benátkách na hokej lidé téměř nechodí a tato evropská soutěž je z hlediska návštěvnosti úplně jiný level. Jak jste si to užil a jaká to byla zkušenost?

Byl jsem za tu šanci moc rád a snažil jsem hrát nejlépe, jak to umím. Doufám, že jsem nějak nezklamal. Zkušenost to byla každopádně obrovská. Ale co se divácké návštěvnosti týče, nebyl to takový šok. Vezměte si, že jsme hrávali i v Českých Budějovicích a tam bývaly velice slušné návštěvy, ale během zápasu je tolik nevnímáte.

Ale zahrál jste si před spoustou fanoušků, a navíc jste stál proti skvělým evropským týmům.

To tedy rozhodně. Nebylo moc času na nic, hráči jsou technicky mnohem lepší než v první lize.

Který klub vás v Lize mistrů nejvíc zaujal?

Určitě bych řekl švédské Växjö. Ti byli opravdu silní a byl to nejlepší klub, proti kterému jsem si tam zahrál. Každopádně se na jejich kombinační hru slušně dívalo i ze střídačky. (úsměv)

Zažil jste i zápas první ligy proti Kladnu, kdy se vracel Jaromír Jágr?

Ten jsem si bohužel nezahrál, protože v té době už jsem byl na hostování v Prostějově. Věřím tomu, že to mohl být super zážitek, ale na druhou stranu se nedalo nic dělat. Musím to brát tak, že takový je hokejový život, byl jsem v tu chvíli jinde. Nějaké zážitky jsem si nechal vylíčit a samozřejmě jsem se poptal. (úsměv) Nicméně ten zápas jsem ani nemohl sledovat, protože v té samé chvíli jsme hráli zápas s Prostějovem.

S Pavlem Zachou jsme spolu hráli v mladším dorostu v Liberci

Vy jste ze silné generace hráčů, kteří hrávali za reprezentaci a dnes se prosadili v extralize. Potkal jste se s řadou z nich v národním týmu do 16 a 19 let. Například gólman Komety Karel Vejmelka a další. Jste ještě v kontaktu?

Samozřejmě jsme v kontaktu, ale znáte to. S některými hráči si napíšeme víc, s některými pochopitelně míň, ale každopádně to není den co den. Dobří kamarádi jsme s Honzou Ordošem, který se dokázal prosadit a dnes hraje za Liberec, rádi se spolu bavíme.

A teď je navíc nominovaný na kemp před mistrovstvím světa.

Máte pravdu. Držím mu palce, aby mu to vyšlo. Přeji mu, aby se v týmu udržel co nejdéle, ale nedokáži říct, jestli má na to, aby se prosadil do konečné nominace. Dost bude záležet na rozhodnutí trenérů a jestli ho budou chtít do týmové koncepce. Každopádně Honza měl dobrou sezonu, v extralize se mu dařilo a ke konci měl výbornou formu. Myslím, že když si jí ještě takto v závěru sezony udrží, mohl by se tam dostat.

A je potřeba říci, že jste zažil i éru Pavla Zachy v Liberci. Jaké to bylo mít ho vedle sebe?

Hrávali jsme spolu ještě v mladším dorostu v Liberci. Pavel má všechno neuvěřitelně vydřené, hodně na sobě makal a ten jeho postup do NHL má vážně zasloužený. Dnes už spolu v kontaktu nejsme.

Už jako dospělý zamířil do New Jersey a vaše cesta mířila do slovenských Michalovců. Jaká byla zkušenost s tamním hokejem ve druhé lize?

Uvědomoval jsem si, že jdu do soutěže, která nebude mít třeba takovou kvalitu jako naše první liga. Ale zvolil jsem tuhle variantu už proto, že jsem před sebou měl první pořádnou sezonu v mužích a abych se vyhrál. Riskl jsem to a myslím si, že mi pobyt na Slovensku neuškodil, ale naopak spíš prospěl.

Dařilo se vám poměrně slušně. Ze 48 odehraných zápasů jste si připsal 47 bodů, ale ukazoval jste se hlavně jako výborný nahrávač. Takže to vypadá, že se s pukem raději pomazlíte…

(úsměv) To je pravda, nejsem moc velký střelec.

Takže vaše čtyři hokejbalové góly jsou malým svátkem?

No musím dodat, že na hokejbalu je to zase něco jiného. Víc tam střílím a trenéři to po mně chtějí. Proto jsem se snažil jít víc do koncovky a ono mi to tam už napadalo.