Šestnáctiletý talent Alpiqu Procházka vstřelil premiérový gól v CCM Extralize!

Je mu teprve šestnáct let, ale už odehrál tři duely v nejvyšší mužské soutěži za kladenský Alpiq, jenž dlouhodobě patří mezi nejlepší týmy v republice a prosadit se do jeho sestavy rozhodně není žádný med.

V neděli jste nastoupil k zápasu CCM Extraligy za A tým kladenského Alpiqu proti Sudoměřicím. Potěšila vás nominace od reprezentačního kouče Drahomíra Kadlece hodně?

Pan Kadlec už mě nominoval do utkání proti Plzni. Právě v tomhle utkání jsem zjistil, že bych se mohl prosadit do týmu. Každá nominace do tak výborného týmu, ve mně vyvolává strašně velký pocit štěstí. Nikdy jsem o tom ani nesnil a sám nemůžu uvěřit tomu, že jsem vlastně odehrál už tři zápasy v CCM Extralize. Strašně si vážím té šance a těch vteřin v A týmu.

Bylo pro vás utkání proti Sudoměřicím náročné? A co rozhodlo o vašem vítězství 3:0?

Po špatném vstupu do utkání jsme se probrali a začali diktovat hru. Soupeř měl obrovské problémy s naším pohybem, a tak jsme se ho snažili využívat. Neodehráli jsme moc dobrý zápas, ale vyhráli jsme za tři body. To je důležité, výhra z venkovního hřiště se vždy počítá!

Vy osobně jste ve druhé třetině vstřelil branku na 2:0. Byl to pro vás premiérový gól v nejvyšší mužské soutěži! Můžete popsat, jak k němu došlo?

Šli jsme s klukama v přečíslení 3 na 2. Byla tam střela na bránu a já měl to štěstí, že se mi to odrazilo na hokejku přímo do prázdné brány.

Byl jste z gólu šťastný a bude vás čekat nějaký příspěvek do týmové kasy?

Je to nepopsatelný pocit. V prvních sekundách jsem si ani neuvědomil, jak jsem gól dal a že to gól vůbec byl. Byl jsem šťastný, když mi kluci přinesli gólový míček, který si teď určitě vystavím. Týmová kasa zacinkala hodně si myslím. (smích)

Sním o dalším startu v extralize, ve kterém nasbírám spoustu cenných zkušeností

V Sudoměřicích vás bylo na nekompletní tři lajny. Čím to a dostal jste od kouče hodně herního prostoru? S kým jste vůbec nastupoval?

Náš tým teď trápí hodně zdravotních problémů, převážně z řad útočníků. Dostal jsem šanci ještě s Honzou Prokopem, rovnou jsme zapadli do třetí lajny k Patrikovi Novákovi. Myslím si, že jsem dostal hodně prostoru. Pro mě každá sekunda na hřišti i na střídačce, při těchto utkání je veliká zkušenost.

Věříte, že jste si svým výkonem proti Sudoměřicím řekl o častější zařazení do extraligové soupisky Kladna? Co vám vůbec říkal po zápase, či během něho trenér Kadlec?

Myslím, že se se mnou musí počítat do budoucna. Dostat se stabilně na soupisku takhle skvělého týmu je ještě strašně dlouhá cesta. Spíše sním o dalším startu v extralize, ve kterém budu moci nasbírat spoustu cenných zkušeností. Pan Kadlec mi vždy poradí i mě pochválí, když udělám něco dobře či špatně. Strašně si vážím toho, že můžu poslouchat rady od nejlepšího trenéra v republice.

Jak velký je rozdíl mezi dorosteneckou nejvyšší soutěží a tou mužskou?

Obrovský. Když jsem nastoupil k prvnímu zápasu, nevěřil jsem tomu, jak ten čas na té časomíře letí. V dorostech je to takové táhlé a pomalejší. V chlapech je to o něčem jiném, pokaždé když přebíráte míček, už cítíte obránce na zádech, vystřelit můžete jen z první, jinak střela neprojde, je to o něčem jiném.

Co pro vás hokejbal znamená a čeho byste v něm chtěl v budoucnu dosáhnout?

Hokejbal mi dává pocit štěstí a radosti, užívám si hru a jdu si pro vítězství. Chtěl bych se v budoucnu zapsat do A týmu Kladna natrvalo. Vyhrát titul Extraligy mužů, dostat se do reprezentace juniorů, později i mužů a vyhrát Mistrovství světa! Hlavně se věnovat hokejbalu, co nejdéle budu moci.