„Bárnyho“ mise začíná. Na jaře musí být továrnou na čokoládu i fabrikou na tituly

/HVĚZDA KOLA/ Kladno – Dominik Barnošák, pětadvacet let, reprezentant, urputný hráč kladenského Alpiqu. Seznamte se. Říkávali mu drtikol pro jeho řízný styl hry, ale už málokdo ví, že namísto demolování je populárnímu „Bárnymu“ bližší umělecký svět čokolády.

Než spoluhráče zahrne vybranými švýcarskými pochoutkami, naladil je před startem vyřazovací části třemi brankami za jediný víkend. Proto si borec odchovaný hokejovou Karvinou zaslouží titul největší stár posledních dvou kol regulérní sezony.

To vypadá, že jste se před play-off dobře rozjel, že?

Já doufám, že už konečně ano. Když jsem se dostal do Kladna, bylo to pro mě těžké období, než jsem si na vše okolo zvykl. Teď už jsem ovšem v pohodě, nemám se nač vymlouvat a už to snad bude jen padat, tak jako minulou sezonu.

Bodově jste letos zchudnul z 39 na 19 bodů. Připisujete propad v kanadském bodování právě stěhování z Třince do Kladna a tomu, že jste si zvykal na nové město, spoluhráče i trenéry?

Myslím, že to tak i bylo. Bodový pokles byl vážně velký, ale musíme vzít také v potaz, že hra Třince byla naprosto odlišná. Na Kladně hrajeme úplně jinak. V Třinci se de facto hrálo na tři lidi takřka pořád. Ale v Kladně máme poskládané tři obrovsky vyrovnané lajny a každá dokáže dát góly. To je opravdu hodně znát a v play-off budeme sázet hodně na týmový duch. Kladno si mě sem vzalo právě proto, aby se zase udělal titul.

Předpokládá se, že k jeho získání bohatě pomůžete. Ale jak jste do klubu vůbec zapadl? Slyším, že moravskoslezský přízvuk vám pořád zůstal.

(hlasitě se zasměje) Já se ještě snažím komolit ty jejich kladenská slova, pořád se do zdejšího jazyka dostávám, ale kluci už mi v kabině konečně rozumí, což je dobře. Zpočátku mi totiž nerozuměli vůbec. Takže už jsem v pohodě.

Kladno mě zlákalo jeho přístupem a také historií

Čím vás vedení klubu zlákalo do Kladna? Táhla vás jejich vítězná dynastie?

Asi je to právně ono. Ty tituly. V Třinci jsme jako tým nikdy tak daleko nedošli, navíc bez tréninku. Byly tu vidiny jiných klubů, ale Kladno mě zlákalo jeho přístupem a také historií. I když se nám některý zápas nepodaří, je to jinak strašně silný tým a máme velký duch vyhrávat každý zápas.

Pracujete pro Nestlé. To vypadá, že se nevyhnete menším čokoládovým dárkům pro spoluhráče.

Je to tak. Už jsem v kabině slíbil, že nějaké čokoládky přinesu. Už jsem donesl nějaké bonbónky, ale čokoládky jsme tu ještě neměli. Takže na to přijde řada teď.

Trenér Kadlec je přitom na životosprávu správný pes a čokoládu asi v kabině příliš rád neuvidí, že?

Kdo ho zná, ví, že zásady má. Všichni vědí, že dbá na to, jak bychom měli jíst a protahovat se. Ale každý jsme dospělý a máme svou hlavu. Kdyby nás měl hlídat, zbláznil by se. Čokoládky jsou mezi námi.

Ale jeho čokoládou asi „neuplatíte“.

Tak to mi vážně neprojde.

Baví vás práce obchodního zástupce právě v čokoládovém odvětví?

Určitě jo, vždyť se staráte o obchody. Samozřejmě, že někdy je to na hlavu. Přes léto a přes Velikonoce či Vánoce se lidé nezastaví. Ale není to tak, že vstáváte v pět ráno a jdete dělat to továrny nebo dílny. Je to v pohodě.

­Rodinu slyším jen po telefonu a chybí mi určití lidé

Jak se vám vůbec kloubí přístup vrcholového sportovce na reprezentační úrovni se světem čokolády?

Kdybyste to dělal, na čokoládu už ani nemáte chuť. (smích) Když je neustále rovnáte a také doplňujete, ono vás to přejde. Na čokoládu a sladkosti teď ovšem příliš nejsem.

Kladeňákem jste se stal na plný úvazek. Před sezonou jste se přestěhoval, vzal sebou přítelkyni, našel si tu bydlení. Jen práce zůstala stejná. Unikl jste tím od stereotypního a zdlouhavého cestování, které absolvovali mnozí velcí hráči už před vámi, jen aby měli šanci na titul?

Nechtěl jsem ani dojíždět. Neměl jsem v úmyslu sedat neustále do auta a jezdit přes celou republiku za zápasy. Na začátku sezony jsme se proto domluvili, že se sežene byt, já tu najdu práci. Dělám pro Nestlé, centrálu máme v Praze. Jen jsem se domluvil, že to samé budu dělat tady. Dojíždění by bylo fakt hodně náročné a s trenérem jsme se domluvili, že bude lepší, pokud budu v Kladně. Přítelkyně pracuje jako zdravotní sestra v Motole, tudíž už žádný problém nebyl. Jediná potíž byla s přísunem bodů, než jsem si na všechno zvyknul, ale teď už to bude dobré.

Pro Drahomíra Kadlece musíte být hráč jeho gusta, když jste splnil všechna jeho přání v mimohokejbalových záležitostech.

To ano, a tak to i chtěl. (úsměv) Sám mi říkal, že by bylo lepší být tady už proto, abych nepřijel na trénink v pátek večer a jen v sobotu a neděli byl na zápase. Nestěžuji si. Je tu jiný život, ale zvykl jsem si tady.

Vážně?

Nemám v hlavě ani myšlenky na návrat na Moravu. Z pracovních důvodů určitě a co se týče života, je tu vše a nabídka v daleko širším sortimentu. Je to parádní. Moc dobře jsme věděli, že začátek nebude bůhví jaký. Pravda je, že je něco jiného jít z Karviné do Ostravy, než z Karviné do Kladna, že. Bez rodiny, beze všeho. Rodinu slyším po telefonu a chybí vám určití lidé.

Dřina navíc se na šampionátu projeví a pomůže rychlejší regeneraci těla

Jak jste se vůbec sžil se stylem života v Kladně? Vyhovuje vám po všech stránkách?

Jo, je to v pohodě, i když jsme chviličku bojovali. Přítelkyně občas také jela domů, potom jsem musel já domů. Viděl jsem se s rodiči, maminka brečela. Je to takové, že tomu potom moc nepomáháte, ale tak už to je. (úsměv) Ale teď za mnou mají přijet a bude to dobré.

Pozvete celou rodinu případně na finále extraligy?

Určitě jo. Chce přijet celá rodina, takže by měli přijet.

A co koníčky? Našel jste si ve středních Čechách to své?

Jo… koníčky. Tak na ty není už vůbec čas. Jsem s přítelkyní, pracuju, hraju hokejbal, potom se blíží mistrovství světa a to ukrojí hodně velký čas. Když nejsem v práci, nebo na tréninku, snažím se trošku odpočívat. Sezona je totiž opravdu dlouhá.

V klubu ovšem říkají, že i tak si nedáte pokoj a přidáváte si ještě posilovnu.

Je to pravda. Snažím se, aby to vážně k něčemu bylo. Abych měl síly a pomohl spoluhráčům na hřišti, aby se na mě mohli spoléhat. V hlavě máte i mistrovství světa a tam jednoduše nemůžete jet bez tréninku. Jestli se na šampionátu bude hrát každý den, dřina navíc se tam projeví a pomůže rychlejší regeneraci těla.

Jak dokážete vypnout od hokejbalu?

Lehnu si k televizi, vezmu ovladač a koukám se třeba na hokej. Teď začalo play-off, takže jedu sporty. Seriály mě příliš netáhnou, ale občas si dám nějaký film. Spíše jedu sporty.

Chceme titul a chceme porazit úplně každého soupeře

Jakožto hokejista máte k hokeji blízko. Hrál jste za Havířov, Karvinou i Třinec. Předpokládám, že na hokeji jste také pořád. I když vás asi musí mrzet vyřazení Kladna v semifinále první ligy.

To tedy jo. Ale dostávám od kluků v týmu pěkně sežrat vyřazení Třince ve čtvrtfinále extraligy. Jak jim to prý nandal Chomutov. A vidíte, já se občas rád podívám do Brna, těšil jsem se, že by Třinec eventuálně mohl hrát v Brně. Mrzelo mě to. Já kluky špičkoval, že půjdeme dál, každý se mi smál, že hned vypadneme a nakonec se to stalo.

Sledoval jste i hokejové Kladno?

Byl jsem se podívat, ale jim jsem do baráže příliš nevěřil. Až moc hrají na zkušené hráče a tenhle trend už dnes nefunguje. Dnes se hraje na mladé hráče a musí to na ledě lítat. Zkušenost ve hře musí být, ale zároveň je potřeba mít to půl na půl. Kladno to hrálo hodně přes Tenkráta a Burgera. Jsou to fakt excelentní hráči, ale věk nezastavíte, že. Oni už toho také nenabruslí tolik jako mladí.

S Burgerem a Tenkrátem se tedy jen těžko vyfotíte, když jim nedopadla dobře sezona. Budete si tedy muset zase počkat do léta jako vloni až přijedou Plekanec a spol.

Uvidíme. (smích) Doufám, že jo. Třeba se přijedou podívat na finále play-off.

To předbíháme. Hokejový Třinec by si býval zahrál play-off s Hradcem, ale takhle tam pojedete jen vy v rámci hokejbalového čtvrtfinále.

Bohužel tam bude jen Kladno. Nechci to zakřiknout, stát se může cokoliv, ale já věřím, že postoupíme.

Pomůže vám znalost hradeckých spoluhráčů z národního týmu?

Myslím si, že sérii to neovlivní, nemá smysl hrát na některého z nich osobku. Nějak se série vyvrbí a uděláme maximum pro postup.

Hradec má Kladnu co vracet za někdejší finálovou sérii. Cítíte to, byť jste v Kladně prvním rokem?

Jestli chcete vyhrát titul, musíte porazit každého. To znamená, že se nebudeme ohlížet ani na to, jestli jsme s nimi v minulosti hráli finále. Chceme titul a chceme porazit úplně každého soupeře. Na nic jiného se ohlížet nehodláme. V našem případě hraje roli vítězná mentalita.