Tým byl jako nastavená mašina, která měla jeden společný cíl, zdůrazňuje Tomáš Fejfar

Třetí, a jak se ukázalo také rozhodující, utkání finálové série CROSSDOCK Extraligy mezi Kert Parkem a Kladnem bylo dlouho opatrné.

Na hru Kladna jsme byli skvěle připraveni

Tomáši, vraťme se nejprve do období před finále. Museli jste po hladkém proplouvání pavoukem vyřazovacích bojů nějakým způsobem krotit emoce, brzdit euforii?

Musím říci, že ani ne. Cíl byl jasný, a to dostat se do finále. Šli jsme zápas od zápasu a já se snažil být s týmem co nejvíce a prostě to byla nastavená mašina, která měla jeden společný cíl.

Oba domácí zápasy finálové série jste vyhráli shodně 4:3 po prodloužení. Mohl byste úvodní utkání z vašeho pohledu zhodnotit? Hráli jste to, co jste chtěli, resp. ukázalo vám Kladno to, co jste od něj očekávali?

Byli jsme na to skvěle připraveni, hlavně po strategické stránce. Trenéři měli nastudovanou taktiku Kladna a skvěle nám ji předali a my jsme se snažili dodržovat jejich pokyny. Samozřejmě to nebylo nic jednoduchého, Kladno bylo velice silným soupeřem a k nám se přiklonilo i trochu štěstíčka, avšak nebylo to jen o něm. První dva zápasy jsme prostě chtěli vyhrát, a to se nám povedlo.

Byl druhý domácí zápas oproti tomu prvnímu v něčem jiný a výsledek je tak pouhou náhodou, nebo podle vás byl tento duel víceméně podobný tomu sobotnímu?

V tom zápasu a zápalu do hry jsem to nějak nevnímal, nedokážu asi říct, zda ten zápas byl podobný či ne. Důležité však bylo něco jiného. To, že jsme vyhrávali po prvních zápasech 2:0.

Na Kladno jsme jeli s cílem sérii ukončit hned v sobotu

Na otázku krocení euforie se zeptám i nyní. Ve fázi, kdy jste vedli 2:0 na zápasy a byli kousek od titulu, bylo pro vás jednoznačným cílem sérii ukončit již v sobotu, nebo jste do zápasu nešli až tolik po hlavě a hráli třeba opatrněji?

Opět nás výborně připravil náš trenérský štáb a trochu jsme pozměnili taktiku, která na tréninku vůbec nevycházela, ale na Kladno fungovala perfektně (smích). V tenhle moment už to bylo těžké krotit. Bylo to hrozně blízko, zároveň hrozně daleko. Na Kladno jsme jeli odehrát jen jeden zápas a ukončit to v sobotu.

K samotnému třetímu zápasu. Vypadalo to, že jste se vy ani Kladno dlouho nemohli dostat do herní pohody a výraznějších šancí. Cítil jste to podobně? Bylo to třeba mírnou nervozitou?

Nikdo nechtěl udělat chybu. Každá chyba jak na naší straně či na straně Kladna mohla rozhodnout celý zápas a způsobit obrat série nebo její ukončení.

Vám se povedlo zkraje druhé části prosadit v přesilové hře, nádherně sehraná akce. V ten moment se vám jistě hodně ulevilo…

Určitě ano! Dodalo nám to obrovskou energii a věděli jsme, že jsme o ten jeden gól blíž k našemu snu.

Velký návrat po zranění

Bylo pro vás těžké se po zranění zapracovat do přesilovek a hry celkově?

Do přesilovek to až tak těžké nebylo, spíš celkově do hry. Nebylo to vůbec snadné, jelikož to zranění přišlo před play off a moc času na nějakou rehabilitaci taky nebylo. V tomhle směru mi hrozně pomohla rodina s přítelkyní, kteří mi sehnali ty nejlepší doktory, klub mi taktéž velmi pomohl. Za co také musím poděkovat je to, že mi pak i dále věřili a i bez většího trénování jsem mohl nastoupit do finálových zápasů a pomoct tak týmu uhrát tenhle krásný výsledek.

Můžete nyní, když už je po boji, odhalit, co se vám vlastně přihodilo a zda jste do rozjetého play off nastoupil už úplně fit?

Poslední trénink před play off na konci tréninku jsem při „benďáčku“ špatně došlápl na spoluhráčovu hokejku a výron byl na světě. Ale Cengy (Dalimil Zvonek) z toho, jak mi ujel míček skóroval a hned mi pak řekl, že jsme vyhráli báčko (smích). Nemůžu říct, že jsem byl úplně fit, ale při posledním zápase jsem to už vůbec nevnímal.

Úžasný pocit, který mi už nikdo nesebere

Vyhrát titul v tak nízkém věku třikrát po sobě, lze vůbec vaše momentální pocity nějak popsat?

Umocnil to ještě ten pocit, že jsem prý nejmladší hráč v historii extraligy, co na tuto metu kdy dosáhl. Takže ten pocit je skutečně nepopsatelný. Je to něco, na čem pracujete strašně dlouho, i když například oproti Martinu Kručkovi vlastně strašně krátce. Ale je to určitě úžasný pocit, který mi už nikdo nesebere.

Dokázal byste říct, který titul byl nejcennější? Ten první, nebo třeba tento „hattrickový“?

Ten první měl hrozně smutný kontext se strašně hezkým koncem, takže emotivně to bylo těžké i hezké zároveň. Ale řekl bych, že více emotivnější byl ten první. Z pohledu zapsání do historie a sportovního úspěchu ale asi tenhle třetí.

A zkusil byste i porovnat, oproti předchozím dvěma play off, jak těžká byla cesta za tímto titulem?

V první sezoně, kdy se nám povedlo získat titul, tam byl ten obrovský chtíč a motivace, vnitřní síla a semknutí týmu. Druhý titul, který jsme vybojovali proti Pardubicím, byl na získání asi nejtěžší. Pardubice hrály výborně a byly hrozně silné. Tento rok se naplno ukázala kvalita týmu, kdy se po třech letech víceméně ustálila sestava, vytyčil se cíl a každý pro to udělal své maximum.

Oslavy byly velkolepé

Jak probíhaly prvotní oslavy? Využili jste tradičního formátu a podniků z předchozích dvou let?

Přesně tak, zamířili jsme do naší restaurace U Srdcovky. Poté jsme zamířili na Václavák ukázat pohár turistům a skončili jsme v našem už oblíbeném klubu, kde to máme skoro vždy jen pro sebe (smích). Dále to druhý den pokračovalo klasicky u šatny s hektolitry piva a dalšími jihlavskými specialitami.

Je v plánu ještě nějaká oficiálnější akce, kde titul znovu oslavíte a případně se se sezonou i definitivně rozloučíte?

Doufám, že ano, ale hodně kluků už má naplánované dovolené, další bojují v 1. Lize, někdo i o konečnou nominaci na mistrovství světa. Snad se i přes to vše sejdeme a oficiálně se rozloučíme s krásnou sezonou.

Poslední otázka směřuje právě k mistrovství světa, resp. reprezentaci. Figurujete v širším výběru pro přípravný kemp. Bude ve vašich zdravotních a fyzických silách se jej zúčastnit?

Teď tomu nechám ještě chvilku klid, rehabilituji všude, kde se dá. Nicméně teď stále spolupracuji s Davidem Koryntou, který mě skvěle připravoval celou sezonu a cítil jsem se velmi dobře. Tudíž s ním plánuji ještě další tréninky, abych na kempy nabral co nejlepší kondici a ukázal, že jsem ready, chci se o to poprat. Dále mi pomáhá ještě Viktor Kustein, se kterým jsem navázal spolupráci před finále a dával mi své feedbacky na každý zápas, což je také velmi užitečná věc do budoucna.