Razantní změna nejproduktivnějšího hráče. Asi jsem to okoukal, směje se Danko

CROSSDOCK Extraliga má od soboty svého dalšího vítěze, potřetí v řadě se jím stal celek Kert Park Praha, který navíc našel v letošním ročníku nového a i trochu nečekaného tahouna!

Po loňském titulu jsem měl ještě větší chuť získat další!

Petře, titul je vždycky zcela kolektivní úspěch, nutno ale podotknout, že bez vašich jedenačtyřiceti bodů v základní části a třinácti v play off by to Kert Park s velkou pravděpodobností asi nedotáhl do vítězného konce. Jak se to poslouchá?

No, co bych k tomu tak řekl (směje se). Zní to samozřejmě hezky, ale jak říkáte, není to určitě jenom o mně! Sezona není jenom o play off a o jarní části, ale také o podzimu, kde se nám zranilo několik hráčů, tak jsem to nějak vzal na sebe (usměje se). Měl jsem podle našich statistik nejvíce střel z týmu, což značí i to, že jsem se fakt snažil být hodně platný. Dohromady jsem dal v extralize letos třicet gólů, a to je pro mě skvělé číslo, protože se ke mně konečně také otočilo štěstí. Musím ale říct, že mnohdy to byl gól, že jsem to jenom napálil na branku a i třeba trochu nečekaně skóroval (směje se). Dřív jsem také hodně pálil, ale těch bodů nebylo tolik. Hlavně po loňském titulu jsem měl ještě větší chuť získat další! Jsem proto moc rád, že se to povedlo.

Jak říkáte, v české soutěži jste ve statistikách nikdy takhle nevyčníval. Kde se to ve vás v sezoně 2018/19 vzalo?

Asi jsem to okoukal od ostatních hráčů (směje se). Já jsem dřív hrál hodně dozadu, dělal jsem takovou tu černou práci, která se po mně chtěla. A myslím, že se mi to taky dařilo. Tentokrát to ale už bylo více o směru dopředu, taky asi rozhodly zkušenosti, přeci jenom už mi je třicet let a mám toho odehráno hodně. Navíc, musím teď zaťukat, jsem nikdy nebyl zraněný! Takže ty sezony mi přinesly hrozně moc. Třeba minulý rok jsme to táhli s Jihlavou i Kert Parkem úplně nejdéle, jak skoro bylo možné, takže jsem odehrál za jednu sezonu padesát zápasů!

Ale ten skok oproti jiným ročníkům je opravdu velký…

Jo, to je. Asi geny (směje se). Ale jak už jsem říkal, ono toho člověk hodně okouká. Potom ví, jak zakončit, aby to třeba skončilo úspěšně, nebo alespoň nějakou dobrou situací pro spoluhráče. A hlavně i to Slovensko, Ružinov byl čtrnáctinásobný mistr, plný reprezentantů, tam jsem toho také hodně okoukal.

Prognózy jsme vyvrátili a zvítězili i v těch nejtěžších zápasech!

Navažme na předchozí odpověď, protože jsem se chtěl zeptat, jestli vám ten tvrdý styl slovenské extraligy za Bratislavu pomohl i do české soutěže? U sousedů jste se totiž na asfaltových hřištích musel hodně obouchat, že?

Tam je to velká řežba, to je pravda. Ono je jedno, kdo hraje s kým, ale vždycky jsou ty zápasy nesmírně vyrovnané. Až tedy letos na ten Třinec, který se tam nechytil. My jsme třeba osm zápasů v sezoně remizovali, protože to je opravdu velká bitva, kde v podstatě nějaký favorit příliš neexistuje. Kvalita hřiště navíc nedovolí příliš kombinační hru, takže je to opravdu spíš o těch soubojích. Tohle mi také strašně pomohlo. Ale musím říct, že naopak ze začátku to pro mě bylo hrozně těžké. Byl jsem takový ten, abych to řekl slušně, kokos čecháček, to mi tam, akorát trochu jinak, říkali pořád (směje se). Pak přišel Honza Střecha a bylo to už lepší a lepší.

Co vám dala naopak ta skončená sezona za Kert Park, kde jste na jaře předvedli skvělou jízdu?

Pořád jsme si četli, že prohrajeme, ale my jsme to vždycky dokázali nepotvrdit a zvítězit i v těch nejtěžších zápasech. Celé jaro jsme neprohráli, v play off jsme devětkrát za sebou zvítězili, a to podtrhlo tu skvělou sezonu, kterou jsme zažili. Minulý rok byly oslavy na čtyři dny, letos tomu tedy rozhodně nebylo jinak (směje se).

Absolvoval jsem snad vůbec první zimní přípravu

Pomalu se teď ovšem už budete soustředit na finální přípravu před mistrovstvím světa v Košicích, ke kterým máte více než dobře nakročeno. Piloval jste přes zimní přípravu hlavně fyzickou kondici? V jarních zápasech totiž bylo vidět, že jste na hřišti o hodně více vidět ve všech jeho koutech, než třeba na podzim.

Jo, je to tak. Hlavně jsem absolvoval snad vůbec první zimní přípravu, ať už kvůli jarní extraligové soutěži, tak i kvůli mistrovství, kam bych se chtěl dostat! Byl jsem v kontaktu s trenéry a řešil jsem s nimi, na čem bych měl nejvíce zapracovat. Na české play off jsem teď ale naopak nabral ještě osm kilo, takže mám teď rovných sto. Vypozoroval jsem totiž, že ti šlachovití kluci jsou sice hodně rychlí, ale pak přijde kontakt a jsou hotoví. To já raději vyřešil takhle, aby mě to nebolelo. Protože sice často jsem v soubojích tvrdý já, ale potom musím umět také přijmout. Když mně to běhá i s těmito kily, tak jsem v tom neviděl problém.

Ale teď tedy budete muset udělat pravý opak, než před play off, že?

Přesně tak, mám na to tři týdny, tak snad se mi to povede (směje se). Budu se opravdu snažit, protože dostat se do Košic si moc přeji!