Reprezentace

Jan Pospíšil: Bylo by špatné nemyslet na mety nejvyšší

Reprezentace mužů - Hokejbalovou reprezentaci čeká v červnu podobný úkol jako před dvanácti lety české hokejisty. Tedy vyhrát potřetí v řadě titul mistrů světa, čímž završit zlatý hattrick. Tentokrát to ovšem Češi budou mít obzvlášť těžké, neboť se turnaj koná v Kanadě.

„Kanada se určitě bude chtít představit s tím nejlepším, co má,“ tuší zkušený obránce Jan Pospíšil.

Jste v nominaci na světový šampionát. Doufáte v završení zlatého hattricku a tím i úspěšné epochy českého hokejbalu?

Doufám samozřejmě v co nejlepší výsledek a bylo by špatné nemyslet na ty mety nejvyšší. Myslím, že můžu říct za celý tým, že pro to uděláme maximum.

Bude česká reprezentace patřit k největším adeptům na zlato i přesto, že se šampionát bude konat v Kanadě, což by mohlo znamenat, že ta jeho divácká základna nebude taková jako v Česku či n Slovensku?

Určitě bude. Kanada se bude snažit vyrukovat úplně s tím nejlepším, co má, ale toho se my nesmíme zaleknout. Nevím sice, jak to bude vypadat s diváckou kulisou tam, ale například na minulém MS Slovákům domácí prostředí moc nepomohlo. I když je určitě lepší hrát před plnými tribunami, byť by měly být proti nám.

Na který z těchto dvou šampionátů vzpomínáte nejraději?

Nejde říct, že bych na některý vzpomínal raději. V Plzni jsem byl na prvním seniorském mistrovství a ty diváci byli naprosto neskuteční! Naproti tomu porazit Slováky na jejich vlastním hřišti je taky super pocit. Ale člověk může vyhrát mistrovství světa kolikrát chce a ten pocit nikdy neomrzí. Každý šampionát je něčím ojedinělý.

Máte nějaký přehled o přípravných výsledcích dalších reprezentací? Která by třeba podle Vás mohla překvapit podobně jako Indie v Plzni?

Tak o tom nemám lidově řečeno ani páru. Je jedno, kdo proti nám nastoupí. My budeme chtít vyhrát každý zápas.

Cítíte vzrůstající napětí před startem šampionátu?

Ani ne. Každopádně se moc těším. Člověk si zahraje ten nejlepší hokejbal.

Jste jedním ze čtyř nominovaných krajánků v české reprezentaci. Jak se rodil Váš přesun do švýcarského Bielu?

Ten odchod se už plánoval před dvěma lety, ale já měl ten rok namířeno na Nový Zéland a jelikož už jsem měl všechny náležitosti jako vízum, letenky a podobně vyřešené, tak jsem to nechtěl zrušit. S tím, že když bude zájem o rok později, tak mě můžou kontaktovat. To se stalo a já jsem si řekl proč ne. Zkušenost je to dobrá.

Čím se švýcarská liga liší od té české?

Liší se hodně. A to je myslím důvod, proč jsou Švýcaři na takové mezinárodní úrovni, na jaké jsou. Hřiště jsou menší, hraje se ve čtyřech a pravidla jsou taky jiná. Tím určitě nechci snižovat úroveň švýcarské ligy. Pamatuji si, když jsem hrál za Plzeň a jeli jsme hrát přípravný zápas do Oberwillu, kde se hrálo podle jejich pravidel. Tehdy jsme dostali slušný kotel, snad 11:2, pokud se nepletu. Mají tu hodně šikovných hráčů. Člověk si musí zvyknout na nové návyky. Jinak ta liga samotná mi přijde atraktivnější. Když tu zápas skončí 10:9, tak se nikdo nediví. Můžete prohrávat 5:0 a i přesto je tu veliká šance vyhrát. Přesilovky 4 na 2 jsou hodně zajímavé.

Jaké podmínky či finanční zázemí má švýcarský hokejbal? Jaké chodí zde chodí návštěvy?

To se asi liší klub od klubu. Ale z celkového hlediska si myslím, že finanční stránka není lepší než ta česká. Některá hřiště jsou v hrozném stavu, na některých si nejdřív musíte postavit mantinely, než jdete hrát, někde jsem dokonce zakopnul o kanál přímo na hřišti. No a když sedíte na „střídačce“ a zezadu na vás funí kráva, tak to taky není nic moc (úsměv). Jinak návštěvnost je podobná té naší.

Nepřemýšlíte někdy o návratu do České republiky?

Zajímavá otázka. Věci nedopadly tak, jak bych si představoval, tudíž asi před hodinou jsem přerušil hostování v Bielu a jelikož pravidla neumožňují hrát nikde jinde než za mateřský klub, tak budu do konce sezony působit v Rakovníku.