Fantastic Fejfar: Skvěle končil, úžasně začal. Chci „Topolovi“ poslat do nebe i druhý titul

/HVĚZDA 14. KOLA CROSSDOCK EXTRALIGY/ Praha – Když mluví o svém výčtu za poslední rok, v jeho hlase to zní, jakoby se ani nechumelilo. Dvacetiletý Tomáš Fejfar se ovšem za rok od našeho posledního povídání pořádně proměnil.

Přesto je pořád skromný, pilně pracuje, a hlavně myslí na kamaráda, který už v kabině nesedí vedle něj. Libor Topolánek mu podporu posílá z hokejbalových nebes, ale v tom pozemském světě mu ji dodávají známí basketbalisté, po jejichž boku vyrůstal. „Je to bezva a zase je to jiná konfrontace sportů. Občas si s nimi jdu zahrát basket,“ vypráví ještě pořád kluk, avšak letos už se spoustou medailí na krku.

Jak se vám přetočil život od našeho loňského povídání?

Nezměnilo se toho po studiu moc. Pořád jsem se věnoval hokejbalu. Přibyla zkušenost taková, že jsme vyhráli jeden titul s Kert Parkem a obrovská zkušenost bylo mistrovství světa v Pardubicích. Jinak je vše tak nějak při starém.

Vypadá to, že všechno, co se stalo, berete celkem normálně. Ale kolik kluků ve vašem věku by taková slova chtěli pronášet, že.

To rozhodně nevím, ale můžu vám říct, že to neříkám určitě normálně. Už proto, že za vším jsou obrovské emoce a vzpomínky. Shodou okolností se mi ještě dnes dostala do ruky fotka z mistrovství světa. Pořád ve mně vyvolává pocity, je to něco neskutečného. Když se ohlédnu za výsledkem, je potřeba říct, že jsme vyhráli „placku“ a tu už nám nikdo nevezme. Jenže když si vybavím ten nájezd, kterým jsem nás mohl posunout do finále a v přesilovce jsem trefil břevno, tak bohužel vzpomínky pak nejsou úplně nejlepší.

Na druhou stranu vám k těmto událostem hodně řekl i bývalý vynikající český hokejista Patrik Eliáš a tím vás do dalšího průběhy kariéry uklidnil. Je to tak?

Jo, určitě! Návštěva Hradu byla vážně skvělá, a ještě si tam pokecat s takovou personou českého hokeje, jakou Patrik Eliáš je, to bylo prostě super. Tehdy mi připomínal, že takových nájezdů ještě hodně nedám a mám toho ještě dost před sebou. Byl to nejen on, ale řekla mi to spousta dalších lidí. Od něho je to ovšem uklidňující.

Pokud se bude dařit mužstvu, přijdou také další body

Když jsme se zastavili u Patrika Eliáše – gratuloval jste téhle legendě New Jersey Devils ke slavnostnímu vyřazení čísla?

Osobně ne, ale každopádně jsem se s gratulací ozval.

Předpokládám, že pro vás by to byla stejná pocta, pokud by se jednoho krásného dne hokejbalový svaz rozhodl vyřadit vaše číslo z užívání.

V hokejbale je to rozhodně pravděpodobnější než v hokeji. Ale ani nevím, jestli je vůbec vyřazený nějaký dres u nás na Kertu, ale předpokládám, že nejspíš ano, a to také na Kladně, a myslím, že to bude „Topol“. Víte, jednou by to bylo vážně pěkné, když o tom mluvíte, ale já doufám, že tahle sláva je ještě daleko před námi. Ale představa, že by vyřadily mé číslo v národním týmu už teď, je docela úsměvná. Ale chápu, jak to myslíte. S odstupem času nevím a nedokážu říct, jestli bych si to vůbec zasloužil. Fakt by to bylo pěkné, ale vždyť já ani nevím, jestli budu reprezentovat na dalším světovém šampionátu v Košicích. Bojuje se o ten trikot, ale jsou tam i kluci, kteří to mají skoro jisté, nebo někteří určitě ano. Ale o národní dres musí každopádně každý bojovat. Před domácím MS jsem chytil formu, dařilo se mi individuálně, vyhráli jsme titul, a to bylo asi dost vidět. Jenže musíme brát v potaz, že u české reprezentace je nový realizační tým, vyzkoušelo se v sestavě padesát hráčů a každý se snaží, protože tahle velká akce už není daleko.

Tak se pojďme podívat do přítomnosti. V kanadském bodování ligy dotahujete spoluhráče Martina Kručka i ústeckého Lukáše Soukupa. Jste poměrně silná trojka, máte všichni hodně bodů a zdá se, že na jaře to bude velká bitva, který z vás statistiku nejproduktivnějšího hráče extraligy vyhraje. Bude to nepřímo sledovat? Přece jen je to určitý ukazatel vaší dlouhodobé výkonnosti.

Určitě tam něco proběhne, protože se na tabulky díváte. Je to tak, jak to říkáte – je to ukazatel toho, že se vám daří. Ale na prvním místě je tým. Pokud se bude dařit mužstvu, přijdou také další body. Pakliže se strhne nějaká honba za vítězstvím v bodování, byl bych rád, abych tam byl s „Kručou“, protože být zase druhý už asi třetí sezonu po sobě, to by se mi opravdu nechtělo. (úsměv)

Když jste zmínil titul, tak se asi musí také dodat, že vaši rodiče ho nejspíš obrečeli viďte. Na jaře by to chtělo zopakovat. Bez ohledu na body.

(smích) Určitě to tak je a ke všemu se ještě pořád omílá, že obhájit titul je těžší než jej poprvé vyhrát. Kádr se nám moc neobměnil, hodně hráčů zůstalo a já doufám, že se o něj popereme. Musíme si uvědomit, že na jaře je toho ještě hodně před námi a zezadu se na nás může někdo vyhoupnout. Obhajoba bude opravdu těžká.

Porazit můžeme jen sami sebe myšlením na druhý titul

Vloni jste chtěli být šampiony pro Libora Topolánka. Jaká je vůbec letošní motivace?

Řekl bych, že je dost podobná. „Topol“ s námi v kabině pořád je a já mu tam nahoru titul chci poslat. A určitě nejen já. Samozřejmě v tom hledejte i chuť znovu ten pohár vyhrát. Vloni to každý pocítil, jaký je to super zážitek, úžasný pocit a zadostiučinění z dlouhé a náročné sezony. Pro mě by to bylo něco nového, fantastického, ale máme v kabině „Sašu“ Wróbela a Honzu Nýdla, kteří už to dokázali. Jenže třeba takový bombarďák jako Martin Kruček vyhrál také poprvé. Takže drajv tam je a chuť je veliká. Máme motivaci se o to poprat.

Obohatili vás zkušenější borci o zkušenost, jak se titul vyhrává podruhé?

Nebavili jsme se o tom, a to také proto, že do jara jdu s tím, že to prostě vyhrajeme a přejeme si, aby nás nikdo nepředskočil. Porazit můžeme jen sami sebe právě tímhle myšlením na druhý titul. Proto jsme o tom ani neměli řeč. Jak se bude sezona chýlit ke konci a budou se blížit závěrečné boje, něco tam určitě padne. Vzpomínám si, jak jsme si hned po získání titulu povídali o tom, že obhajoba bude těžší, ale pocity z druhého vítězství jsme si nesdělovali.

Jenže vaše role je zcela jiná než vloni. Tehdy jste útočili ze čtvrté pozice a měli jste pověst nejlepšího týmu jara, i když se titul očekával od Kladna, jež vyhrálo základní část. Letos je situace opačná - Kert Park suverénně vede ligu a tlak je na vás.

Já ten pres ale necítím, protože se snažím jít klasicky od zápasu k zápasu a ani se nekoukám na tabulku týmů, kde kdo je. Pochopitelně už v kabině zaznělo, že se snad nikomu nepovedlo vyhrát základní část a potom ještě pohár v play-off. To jsem slyšel. Ale nevnímám to. Předpokládám, že to takhle mají i ostatní moji spoluhráči.

Pokořit tu zažitou věc o mistrech základní části a vítězi vyřazovacího pavouka je asi další obrovská motivace, že?

Je to další z motivačních prvků, který by v našem snažení mohl hrát roli. Ale nás láká hlavně obhajoba. Když se bude dařit, tak tyto milníky a rekordy přijdou s výhrou týmu.

Co máte doma vůbec slíbeno za druhý titul v pořadí?

(smích) Tak o tom se radši vůbec nebavíme, protože je strašně vzdálené. Táta je fakt velký fanoušek, objíždí každý zápas a fandí. Ta podpora doma je fajn a je moc super, že hokejbalem a naší další jízdou rodiče žijí. Je fakt úžasné mít doma takové zázemí, přejí vám ty úspěchy. Už proto, že táta hrál vysoko basketbal. Ale do hokejbalu moc nevidí, ale já zase také hokejbal tak dlouho nehraji. Je to dobré, ale za titul jsme zatím nic nevymysleli.

Hokejbal je venkovní sport a rozmary počasí k němu patří

Závodně jste hrál stejně jako táta i basketbal. Takže na jaře asi váš bývalý klub nejspíš ožije.

S několika bývalými spoluhráči se pořád bavím a někteří z nich pořád hrají nejvyšší soutěže. Někteří jsou doma a někdo odešel do zahraničí. Je to bezva a zase je to jiná konfrontace sportů. Občas si s nimi jdu zahrát basket a představte si, že od nich už tu také byli nějaké pokusy vzít si do ruky hokejku a párkrát si pořádně vystřelit.

Skutečně? Tak kteří mládenci se o hokejbalový kumšt pokouší a fandí vám?

Můžu zmínit Michala Weisse. To je hráč, který se stal po Jiřím Zídkovi teprve druhým Čechem, co za mořem vyhrál univerzitní ligu. A z těch domácích borců to byl Šimon Puršl, který byl v reprezentaci a dnes hraje za svitavské Tury. A zrovna Šimon mě jel podpořit na hokejbalové mistrovství světa v Pardubicích. Byl jsem rád a bylo to pěkné. Můžeme se takhle podporovat navzájem. Pořád k sobě máme s kluky blízko.

Formu máte stejnou, ne-li ještě lepší než na podzim.

Těžko vám o ní takto budu povídat. Pořád máme za sebou jen jeden zápas a vítězství 6:0. Řekl bych, že důležitější utkání přijdou později a je důležité, aby se povedly.

Jak se vám vůbec po pauze startovalo do soutěže, když venku bylo -15 stupňů? Hradecký Petr Novák si na sociálních sítích postěžoval, že hrát v takové zimě není hodné extraligy. Co na jeho slova říkáte?

Budu s nimi každopádně souhlasit. Povím vám, že to nebylo nijak příjemné a každý měl na odehrání zápasu v tom nevlídném počasí svůj názor. Rozhoduje spousta faktorů. Nechci si nijak stěžovat, ale můžeme začít rovnou u míčků. Pro tuto sezonu jsou nové, nejsou do tohoto počasí ideální a jsou hrozně tvrdé. Mnohem lepší jsou ty odzkoušené loňské, s nimiž jsme hráli. Jenže teď je svazem nasazený určitý typ míčků a každý tým se s jejich nasazením musí vypořádat. Nenaděláme nic, protože je to pro každého z nás stejné. K tomu máte venku mrazivé počasí. Zkrátka se také daleko lépe chodí ven trénovat, když je hezky, můžete být na hřišti v krátkém rukávu a zatrénujete si.

Jenže teď půjdete z extrému do extrému. První víkend vás zastihly nízké teploty, na další kolo se předpovídají teploty +15°C.

(úsměv) Je to fakt zajímavý. Ale pro nás to právě příští hrací víkend nic neznamená, protože hrajeme v plzeňské kryté hale, kde je teplota pořád stejná. Ale jedno si musíme prostě říct a zopakuji to – každý se s tím musíme vypořádat, protože hokejbal je jednoduše venkovní sport a rozmary počasí k němu už patří.

Ale teplotní rozdíl poznáte přece jen při předzápasovém strečinku a pozápasovém výklusu venku, ne?

Přesně tak, ale každý to má podle sebe, byť máme společnou týmovou rozcvičku. Jenže každý je jiný. Někomu ladí to mrazivé počasí, nabudí se, aby byl zahřátý na utkání. Věřím každopádně tomu, že roli to hraje, protože příprava se potom může maličko měnit.