Vánoce prožiji podstatě jako dvouleté dítě, směje se Drahomír Kadlec

Vánoce už doslova ťukají na dveře, takže i my vám přinášíme jeden z posledních rozhovorů týkající se vyloženě tohoto času.

Končí rok 2016, tak se na začátek zeptáme, jestli jste vy ten člověk, který v těchto chvílích bilancuje, nebo to naopak uděláte kdykoliv během roku, když se mu chce?

No ono bilancovat zatím mohu jen tu loňskou sezonu, protože ta letošní je rozehraná, takže i když vedeme, tak to nic neznamená. Vloni jsme prohráli ve finále s Pardubicemi, a to hlavně kvůli tomu, že jsme nedávali branky, o kterých hokejbal je. Ale i přesto jsem s předcházející sezonou spokojený, protože jsme byli opět ve finále a měli jsme obrovskou touhu bojovat a vyhrávat. Bohužel se to nepovedlo, ale stanou se i jiné věci a svět se nezboří.

Obecně, když tedy pomineme prohranou finálovou sérii, tak ale hodnotit se vám ten celý rok po sportovní stránce musí úspěšně, ne?

Ale to určitě, jak od mládeže, tak přes dorosty i po A mužstvo, v klubu převažovala spokojenost. Vyhrát může jen jeden, nám se to minulou sezonu nepovedlo, tak se o to porveme tuhle. (směje se)

Člověk o Vánocích změní rytmus, ale už teď se nudím

Nyní čerpáte zasloužené volno, jak je dlouhé?

U většiny hráčů dohromady přes měsíc. Kluci končili 26. listopadu, kdy bylo poslední ligové kolo. Poté jsme měli ještě s pár hráči, kteří jeli na reprezentaci, jeden dva tréninky a odjeli jsme na tři zápasy na Slovensko. První trénink po Novém roce máme pak druhého ledna.

Takže i pro vás je to určitě příjemné, že si odpočnete od té každodenní rutiny…

To určitě, člověk zase změní rytmus. Ale abych řekl pravdu, tak se už nudím. (směje se)

To se předpokládám změní s tím, co je už za dveřmi, tedy Vánoce. Máte je hodně v oblibě?

Když to vezmu z druhé strany, tak já vlastně teď dvacátého prosince oslavil dva roky, díky manželce, která mě tenkrát zachránila. (usmívá se) (Kadlec před dvěma lety prodělal infarkt, pozn. aut.) Takže jsem vlastně roky jako malé dítě, tudíž se těším. (směje se)

Jak je tedy letos prožijete?

S rodinou. Nechci se k tomu vracet, ale v osobním životě jsem neměl lehký rok, protože mi odešla maminka a syn. Vánoce budeme trávit doma a odpočívat. Kéž by trochu napadl sníh, abychom nějak všichni společně mohli i vyrazit pryč.

Kapra zabiju, připravím, obalím i upeču, ale nejím ho

Co vy a kapr, někdo ho rád nemá, někdo na něho naopak dopustit nedá. Jak to ale máte vy?

Já kapra nejím, jsem u nás jediný, který jí jen řízky. Obecně ryby jím, ale kapra ne. Když jsem byl totiž malý, tak mně uvízla kost v krku a museli mi ji vyndat. Od té doby jsem na něho zanevřel.

Takže skutečně neochutnáte ani symbolicky?

Nene, já ho zabiju, připravím, obalím i upeču, ale nejím ho. (usměje se)

Máte to tedy doma rozdělené tak, že tuto „mužskou část“ máte na starost pouze vy, nebo třeba pro stromeček jdete společně s manželkou?

Tak třeba právě pro stromek jezdíme společně a oba ho i zdobíme. Pomáhá nám s tím i malá Barča, kterou to baví, a to i při obalování právě řízků. To se jen pak musí uklízet celá kuchyň. (směje se) Ale důležité je, že ji to baví a baví to vlastně i mě. Takto jsem to dělal totiž i já s mým tátou, takže se mi to líbí, je u toho sranda, prostě to je parádní čas.

A jak to máte s dárky, sháníte je na poslední chvíli nebo právě naopak?

Bereme to spíš hlavně z toho dětského hlediska, takže malá bude samozřejmě mít překvapení. My s manželkou si ale dáváme dárky v průběhu roku, ale pochopitelně tam bude i něco pro nás. Žádné zázraky to ale nebudou.

Mistroství světa nebude rozhodně jednoduché

Takže máte vlastně výhodu, že si v prosinci nemusíte lámat hlavu s tím, čím bystě udělal překvapení.

To je pravda, vůbec tohle řešit nemusím. To raději vymýšlím blbosti. (směje se)

Jak to myslíte, nějaké fórky a podobně, že ano?

Přesně tak, vtípky a srandičky. To si ale nechám pro sebe. (nepřestává se smát)

Jasně, rozumím. Pojďme se tedy od Vánoc přes Nový rok přehoupnout až do ledna, kde vás bude čekat první camp v roce s velkým R, tedy před Mistrostvím světa v Pardubicích. Co byste z přípravy v průběhu těch pěti měsíců vypíchnul, co bude to nejdůležitější?

Ten lednový sraz bude kondiční, takže tam vezmeme ještě hodně hráčů, tudíž nějakých třicet pětatřicet kluků. Pak nás čeká turnaj v Plzni, kde budeme hrát proti výběrům ze Slovenska a ze Švýcarska. To bude vlastně taková poslední ostrá zkouška. Následně nás bude čekat dohrání základní části v extralize a hned začátek play-off. Hráčům jsme kladli na srdce hlavně to, že i když je pauza, tak musí přijíždět na každý kemp stoprocentně připraveni a udržovat se stále v kondici. Mistroství světa nebude rozhodně jednoduché. Jsem ale o klucích přesvědčený, že na sobě chtějí pracovat, zlepšovat se a ještě nám, jak se říká, zamotají hlavu, koho máme vybrat a koho ne.

Do Pardubic nejedeme na dovolenou, chceme uspět!

Když jsme spolu dělali předsezonní rozhovor, tak jste mi říkal, že se na vrchol ročníku v Pardubicích začnete soustředit až po play-off. K tomu se ale musím vrátit, protože mi neříkejte, že vám alespoň občas ty myšlenky na Mistroství světa nebudou v té jarní části extraligy sklouzávat.

(usmívá se) To je jasný, že se to do té hlavy bude postupně vkrádat. U mě je ale na prvním místě klub a až poté národní mužstvo. Takže nejde přemýšlet o dvou věcech najednou, tedy nebudu určitě přemýšlet například při sérii s Pardubicemi o tom, jaká bude sestava na Mistroství světa. (směje se) Ale jak říkáte, určitě to přijde, a to hlavně v té chvíli, až se to začne více a více blížit. Především to budou takové ty myšlenky typu: Proč tohohle hráče vzít a proč naopak ne. Mezi trenéry budeme žhavit telefony, vyptávat se na různé kluky, jakou mají formu, a tak podobně. Nechci říci, že bude stoupat nervozita, ale především zodpovědnost, abychom ukázali náš hokejbal v tom nejlepším světle. Navíc, když se bude hrát v Česku.

Budete tak určitě souhlasit, že ten rok 2017 pro vás osobně bude specifický nebo spíše by se hodilo říci asi speciální, že?

Určitě ano. I pro ty kluky to bude speciální. Oni do toho teď určitě začnout šlapat ještě více a s play-off by se ta jejich forma ještě mohla zvedat. Musí se ukázat ve všech zápasech, ne jen v těch, kde budu na střídačce já, Jarda Pavlík nebo Tomáš Friml. O každém hráči, který nás bude zajímat nebo bude zajímavý, budeme mít reference, tak doufáme, že nás nikdo nezklame a všem se bude dařit.

Na posledním campu se objevila i nová jména pro reprezentaci, je to ta cesta, kterou jste chtěli jít, tedy zkusit přivést i nové hráče, kteří by mohli překvapit?

Mně se toto osvědčilo už i na minulém Mistroství světa. Na jaře se dostalo do sestavy nové jméno a odehrálo fantastický šampionát. Za odměnu se jezdí na dovolenou, my jedeme na mistroství udělat vše pro to, abychom měli co nejlepší výsledek. Jestli se bude třeba rozhodovat mezi hráčem, který hrál dvacet let za nároďák a mezi mladým klukem na stejné úrovni, tak pojede ten, u kterého budu přesvědčený, že bude lepší. Jak jsem říkal, jen za odměnu rozhodně nikdo nepojede.

Zkrátka, jistého nemá nikdo nic a i u hráčů, u kterých by se to třeba moc nepřekládalo, nakonec může dojít na změnu…

Rozhodně nikdo nic jistého nemá. Můžeme se bavit třeba o deseti jedenácti lidech, ale u těch to také neřeknu, že je to na sto procent.

Světová hokejbalová špička se neuvěřitelně vyrovnala!

Na nejbližších campech tedy budete už chtít jít spíš cestou stabilizace kádru?

Je to tak. Obecně jsme se bavili, že na ten turnaj do Plzně chceme, aby jela z osmdesáti procent ta jména, která budou poté i v červnu v Pardubicích. Pak je samozřejmě na nás, abychom ještě třeba dva tři kluky doplnili.

Můžete mít vlastně na domácím šampionátu jiný cíl, než dosáhnout na zlato?

To je sice pravda, ale zase to tak úplně nechci podávat, že si jdeme jen pro zlato. Ono se na to musíme podívat také z toho pohledu, a to je třeba si uvědomit, kam se hokejbal posunul. Je to dynamický, rychlý sport, kde si nikdo nic nedaruje. Hlavně špička se vyrovnala. Například v týmu Portugalska je to samý Kanaďan, to samé Řekové. V té špice je určitě i samotná Kanada a Američani šli svými výkony neskutečně nahoru.

Na závěr přidám otázku na odlehčenou. Vám by se totiž mohl povést krásný double, tedy výhra CCM Extraligy a zlato z domácího světového šampionátu! A nebo co vlastně hned tripl, kdybyste se zúčastnili ještě Českého poháru a také ho vyhráli...

(rozesměje se) To je sice pravda, já jsem si ale ještě takto růžové brýle nepořídil.

Myslel jsem to samozřejmě spíše jako vtip, každopádně by to bylo krásné, ne?

Já vím, tohle je ale všechno před námi, nejdříve se to musí naplno odmakat a potom se o něčem podobném můžeme bavit. Ale jak říkám, až takto růžové brýle nenosím. (směje se)

Trenére, díky za povídání a přeji vám, ať se předchozí řádky vyplní, jak nejvíce to půjde!

Děkuji, já přeji všem fanouškům hokejbalu pěkné Vánoce a do Nového roku pevné zdraví!