Na vlastní kůži: Nedělní odpočinkový trénink národního týmu

Po sobotním duelu s Řeckem čekal na český reprezentační tým mužů hned volný den na šampionátu, který však úplně volný nebyl a hráči absolvovali lehké protažení, několik cvičení a nechyběl ani fotbálek. Jak nedělní odpočinkový trénink probíhal? To jsem okusil na vlastní kůži. 

Po snídani se ptám vedoucího mužstva na program volného dne, který zní dopolední sraz a krátké proběhnutí po okolí. Následně kouč Kadlec přichází se slovy: „Ty běžíš taky.“ Trenér se musí poslouchat, takže sklopím uši a jdu se chystat na sraz, který máme na hotelové recepci v 11:00.

Na sraz přicházím s pětiminutovým předstihem a setkávám se s pohledy hráčů, kteří jsou překvapení, že nebudu jen přihlížet z dálky, ale také se zapojím. Trochu překvapení jsou i členové realizačního týmu, že jsem výzvu přijal.

Venku prší, ale to není žádná překážka, abychom mohli vyběhnout na patnáctiminutový výklus po okolí hotelu. Běžíme přes park, kde právě probíhá svatba a svatebčané se na chvíli začnou věnovat povbuzování skupiny hráčů, kterou vede trenér Milan Maršner, jenž těsně před výběhem mi daval pokyn: „Bež podle svého, půjdeme zvolna.“

Po přeběhnutí parku, kde probíhala svatba, se dostáváme k železniční trati, kterou podběhneme a kolem nemocnice se dostáváme na cyklostezku, která vede kolem železniční trati. Tempo se dá zvládnout, ale takticky jsem se zavěsil téměř až na konec celého balíku.

Z cyklostezky běžíme k hlavní ulici vedoucí do městské části Baar, kde během MS reprezentace přebývá. Pomalu se opět blížíme na začátek našeho okruhu do parku, ale k tomu chybí tak 800 metrů. V té chvíli přichází první krize, kterou má na svědomí hlavně zesliující děšť, ale pomáhá mi dvojice útočníků první formace Jan Bacovský - Lukáš Hudeček, kteří běží se mnou. Krize zažehnaná a přes park, kde nás opět sledují trochu zvláštně svatebčané, přibíháme k železničnímu podjezdu, kde následuje protažení svalů na celém těle.

Po nezbytné proceduře míříme na nedaleké hřiště u školy, kde se tým rozděluje na dvě party. Jedna jde hrát fotbal, druhá na vedlejším plácku absolvuje ještě pár cvičení. Svoje místa si hráči dvakrát vymění. Po fotbale ještě následují penalty, ve kterých neuspěje čtveřice Pospíšil, Bílý, Schnaubelt a Kruček, kteří musejí za trest zpívat. Příznačně volí Prší, prší, jen se leje. Právě totiž začíná další přeháňka, během které se vydáváme zpátky na hotel, opět běžíme.

Počasí nakonec nepřeje a původně plánovaný výlet padnul, takže hráči dostávají volno na celé odpoledne. Většina z nich se vydala na utkání Švýcarska s Kanadou.