Dotazník reprezentanta - Radim Štěpaník: Baví mě vyhrávat s dobrou partou

Jedním z nových hráčů, kteří se hlasitě hlásí o nominaci na světový šampionát, je kladenský útočník Radim Štěpaník. Útočník s číslem třináct patří k novým tvářím a rozhodně má velkou šanci objevit se v týmu pro šampionát v Zugu.

Jaký má útočník mistrovského Kladna, který za svůj největší dosavadní zážitek považuje Světový pohár v Nitře, sen v kariéře?

První zkušenost s hokejbalem?

Rok 2002 mám pocit (Spectrum Praha). Původně to měl být doplňkový sport k lednímu hokeji.

První zápas za reprezentaci?

V přípravě na MS U16 ve Zvolenu. Národní dres jsem měl na sobě ale až na mistroství, takže to spíše počítám až v tom Zvolenu.

První gól v reprezentaci?

V prvním zápase přípravy proti staršímu dorostu Mostu, ale jak jsem psal, počítám to až od Zvolenu a to byli mám pocit Fini při prvním zápase, ale nejsem si jistý.

Přezdívka v reprezentaci?

Stejně jako na Kladně - Štěpina.

Oblíbený spoluhráč?

Určitě ten, se kterým se dobře vychází jak na hřišti tak mimo něj. Komunikace je vždy na poklidné úrovni bez zbytečné frustrace nebo nadávek a postrkování. A určitě nejdůležitější je, že mu vůbec nevadí, když mu 1x, 2x, 3x nebo 10x nenahraju. Viď Gegu? Když nad tím tak nějak teďka přemýšlím, tak by to byl asi Tomáš Kudela, vyhovuje mi, když hraje za mnou on a občas si to celkem slušně ťukneme.

Co tě na hokejbalu baví?

Vyhrávat s dobrou partou. Taky některé části fyzické přípravy jako je kruháč nebo tae-bo.

Největší hokejbalový zážitek?

Kdybych zvažoval všechny, tak bych měl asi problém vybrat ten největší, ale z mužské kategorie to zatím bude výhra Světového poháru v Nitře.

Hokejbalový sen/cíl?

Vyhrát MS. A jak psal i Krůča, bylo by hezké i ho rozhodnout. Ideálně 2 minuty do konce, 0:2 prohrávat, být v oslabení a fouknout tam Kanadě hattrick.

Hokejbalová noční můra?

Dlouho jsem nemohl dostat z hlavy finále z MSU20 v Písku. Momentálně je to ale nějaké další zranění, které mi ukončí letošní sezónu ještě před mistrostvím.

Profese?

Student a syn.

Oblíbené jídlo?

Moje snídaně. Proteinové vafle/palačinky.

Oblíbené pití?

Proteiňák, voda a pivo.

Sportovní vzor?

Těch je spousta a od každého z nich si beru něco, ale není nikdo takový abych chtěl být přesně jako on.

Ronaldo, nebo Messi?

Respektuji a uznávám oba. Dříve bych se přiklonil pro Messiho, teďka spíše asi Ronaldo.

V čem je hokejbal lepší než ostatní sporty?

V tom, že když se to nepovede v hokeji, můžete stále být někdo v hokejbale.

Nejlepší hokejbalista?

Martin Kruček.

Nejvážnější zranění při hokejbale?

To nevím. Natržené přední křížové vazy v koleni, problémy s rameny a momentálně mě nejvíce trápí zranění zápěstí, které mám ze Světového poháru. Vše, co mě nějakým způsobem limituje, je pro mě vážné.

Zápas ve vedru nebo při dešti?

V totálním dešti, kdy je místo hřiště bazén, vyřadit Vlašim z playoff.

Kompozitová, nebo dřevěná hokejka?

Nikdy jsem s celokompozitkou nehrál. Takže násady co fasujem.

Oblíbené číslo?

Když jsem přišel na Kladno, tak se mi z možností nejvíce líbila 13, tak s tím prostě hraju. Nerad čísla měním.

Nejlepší diváci?

Co jsem zažil, tak to bývalo Nové Strašecí. Momentálně těžko říct.Rok 2002 mám pocit (Spectrum Praha). Původně to měl být doplňkový sport k lednímu hokeji.

První zápas za reprezentaci?

V přípravě na MS U16 ve Zvolenu. Národní dres jsem měl na sobě ale až na mistroství, takže to spíše počítám až v tom Zvolenu.

První gól v reprezentaci?

V prvním zápase přípravy proti staršímu dorostu Mostu, ale jak jsem psal, počítám to až od Zvolenu a to byli mám pocit Fini při prvním zápase, ale nejsem si jistý.

Přezdívka v reprezentaci?

Stejně jako na Kladně - Štěpina.

Oblíbený spoluhráč?

Určitě ten, se kterým se dobře vychází jak na hřišti tak mimo něj. Komunikace je vždy na poklidné úrovni bez zbytečné frustrace nebo nadávek a postrkování. A určitě nejdůležitější je, že mu vůbec nevadí, když mu 1x, 2x, 3x nebo 10x nenahraju. Viď Gegu? Když nad tím tak nějak teďka přemýšlím, tak by to byl asi Tomáš Kudela, vyhovuje mi, když hraje za mnou on a občas si to celkem slušně ťukneme.

Co tě na hokejbalu baví?

Vyhrávat s dobrou partou. Taky některé části fyzické přípravy jako je kruháč nebo tae-bo.

Největší hokejbalový zážitek?

Kdybych zvažoval všechny, tak bych měl asi problém vybrat ten největší, ale z mužské kategorie to zatím bude výhra Světového poháru v Nitře.

Hokejbalový sen/cíl?

Vyhrát MS. A jak psal i Krůča, bylo by hezké i ho rozhodnout. Ideálně 2 minuty do konce, 0:2 prohrávat, být v oslabení a fouknout tam Kanadě hattrick.

Hokejbalová noční můra?

Dlouho jsem nemohl dostat z hlavy finále z MSU20 v Písku. Momentálně je to ale nějaké další zranění, které mi ukončí letošní sezónu ještě před mistrostvím.

Profese?

Student a syn.

Oblíbené jídlo?

Moje snídaně. Proteinové vafle/palačinky.

Oblíbené pití?

Proteiňák, voda a pivo.

Sportovní vzor?

Těch je spousta a od každého z nich si beru něco, ale není nikdo takový abych chtěl být přesně jako on.

Ronaldo, nebo Messi?

Respektuji a uznávám oba. Dříve bych se přiklonil pro Messiho, teďka spíše asi Ronaldo.

V čem je hokejbal lepší než ostatní sporty?

V tom, že když se to nepovede v hokeji, můžete stále být někdo v hokejbale.

Nejlepší hokejbalista?

Martin Kruček.

Nejvážnější zranění při hokejbale?

To nevím. Natržené přední křížové vazy v koleni, problémy s rameny a momentálně mě nejvíce trápí zranění zápěstí, které mám ze Světového poháru. Vše, co mě nějakým způsobem limituje, je pro mě vážné.

Zápas ve vedru nebo při dešti?

V totálním dešti, kdy je místo hřiště bazén, vyřadit Vlašim z playoff.

Kompozitová, nebo dřevěná hokejka?

Nikdy jsem s celokompozitkou nehrál. Takže násady co fasujem.

Oblíbené číslo?

Když jsem přišel na Kladno, tak se mi z možností nejvíce líbila 13, tak s tím prostě hraju. Nerad čísla měním.

Nejlepší diváci?

Co jsem zažil, tak to bývalo Nové Strašecí. Momentálně těžko říct.