Patrik Cerman se hlásí zpět do služby! Oproti Ústí jsem si polepšil, usmívá se

Bývalý vynikající ústecký hokejbalista se po bohaté hráčské kariéře vrhnul do trenérského řemesla. Patrik Cerman však naposledy stál na lavičce extraligové družiny ústecké Elby v sezóně 2012/13, s níž „slavil“ celkové čtvrté místo.

Po delší době se vracíte k vrcholnému českému hokejbalu, kdy v CROSSDOCK Extralize povedete mostecké Rondo! Jak se vaše spolupráce „upekla“?

Pravda, přiznám se, že už jsem se cítil v hokejbalovém důchodu, uplynulou sezónu jsem v podstatě ani nesledoval, ale když přišla nabídka, všechny ty roky se v mžiku vrátily a dostal jsem chuť to zase zkusit, tím spíš, že jsem vždycky chtěl trénovat extraligu jinde než v Ústí. Takže je to příjemná změna a fajn návrat.

Po jaké době se vracíte ke koučování v extralize? Naposledy jste vedl ústeckou Elbu, je to tak?

Tak jestli správně počítám, budou to čtyři sezóny, co jsme s Elbou přešli ve čtvrtfinále přes Jihlavu, poté vypadli s Vlašimí a skončili čtvrtí. Od té doby, jak jsem koukal, měl Most až na loňský propadák lepší výsledky, hrál dvakrát v semifinále, o čemž si v DDM můžou nechat leda zdát, tak to beru tak, že jsem si vlastně polepšil a na práci se těším. (úsměv).

V jedné větě říkáte o ústeckém týmu před lety s Elbou, pak vzápětí jako o DDM. Jak tomu máme rozumět?

Tak asi je známo, že jsem stál za všemi velkými úspěchy, kterých před lety Elba dosáhla, měl jsem k tomu vztah, strávil tam roky, mančaft měl nějaký charakter a byl úspěšný. Zatímco po sloučení s DDM šlo všechno strašně dolů, jak v kabině, kde to znám tedy jen z vyprávění, tak na hřišti, což jsem i viděl. Takže to pro mě bylo zklamání. Navíc současné vedení se k historii a úspěchům Elby v podstatě ani nehlásí, takže se divím, že ten název vůbec ještě používají, Takže za mě DDM, domeček.

Vzniká nějaká „bájka“ o sloučení a vzniku neporazitelného kolosu

Most a Ústí nad Labem, to jsou vždy vyhecované derby. Za Elbu jste dlouho hrál a pak ji ještě trénoval, budou tak pro vás vzájemná střetnutí něčím speciální?

Byl to nejbližší soupeř, derby, přišlo o pár fanoušků navíc, takže to mělo jiný náboj, ale já osobně to nikdy moc neprožíval, a tak to bude i teď, když je to naopak. Most jsem měl vždycky za tým, který měl spoustu individualit, velkou kvalitu, ale nějak nedokázal udělat ten poslední krok. Právem ale patřil a patří mezi extraligovou elitu.

Sledoval jste výkony Mostu v minulém ročníku? Severočeskému pravidelnému účastníkovi extraligy hrozil reálný pád o patro níž. Věříte, že výkony Mostu po spojení s teplickým Rondem půjdou nahoru?

Věřím, že poslední sezóna byla výjimkou, byly tam nějaké problémy s přístupem, těžko se lepila sestava, k tomu nevyšel úvod sezóny a už se to vezlo. Jsem si jist, že když stabilizujeme kádr, strávíme spolu více času, že nás lepší výsledky neminou. Vůbec bych to ale tolik nespojoval s teplickým Rondem, tady vzniká nějaká „bájka“ o sloučení a vzniku neporazitelného kolosu, ale skutečnost je jiná. Přesnější pojmenování bude, že došlo ke změně názvu, z Ronda s námi trénují jen čtyři hráči, zaplaťpánbůh alespoň ti nejdůležitější, ale třeba například dva skončí v Ústí, další dva nejspíše v Kovu, takže bych to raději ani nezmiňoval. Pro mě jsme HBC Most a chceme navázat na místní tradici, výsledky a stmelit kabinu podle mostecký zvyků, snad se to povede.

Dříve bylo více komplexních talentů, individualit. Dnes jich ubylo, tak jsou aspoň všichni atletičtí

Jak se vlastně těšíte na trénování a musíte své zvyky měnit třeba i s ohledem na měnící se styl hokejbalu, kdy se většinou hodně sází na atletičnost?

Tak zvyky budu muset změnit určitě, už jsem vlastně i změnil, člověk musí ubrat. Dnes už se zdaleka netrénuje tolik, jako dříve, tedy jestli můžu porovnávat s Ústím. Kdybych vsadil na osvědčenou přípravu, rozvoj rychlosti, síly a vytrvalosti v propojení s hokejbalovým hřištěm, tak už nejspíš trénuju sám. (úsměv) Ale takový je hold trend, všude se trénuje méně, upřímně, někde skoro vůbec, bavíme-li se o nějaké pravidelnosti, systému, takže si vlastně není na co stěžovat, podmínky jsou všude podobné, rozhodne se na hřišti. Vůbec bych to nespojoval se změnou hokejbalu, ten je v podstatě furt stejný nebo myslíte, že před deseti lety špičkoví hráči nebyli rychlí, obratní, atletičtí? To je blbost. Jen bylo dříve více komplexních talentů, individualit, zatímco dnes jich ubylo, tak jsou aspoň všichni atletičtí. To je můj názor na věc.

S jakými cíli budete vstupovat do nového ročníku? Zapojíte do akce i mladé talentované dorostence?

Hlavně proto jsem přišel, cílem vedení klubu je zapojit mladou generaci, mančaft omladit, a právě práce s takovým týmem mě motivuje. Skončili všichni veteráni, je jasné, že to přinese problém hlavně v přesilovkách, ale s tím si musíme poradit a chybějící zkušenosti nahradit jinými zbraněmi. S takovým tím pevným jádrem jsem velmi spokojen, hráči jako Brém, Valenta, Chyba, Krajíček, Bruštík nebo Černý mají odpovídající přístup a věřím, že to zlomí i ve zbytku týmu, protože, když budeme kompletní, budeme mít kvalitu, tomu věřím, ale právě stabilita úzkého kádru je trochu problém, ve dvanácti, třinácti se to hrát nedá a kdo mě zná, tak ví, že ti, co netrénují, hrát nebudou.

Starší dorostenci skončili v minulém extraligovém ročníku na celkovém třetím místě? Kolik jich tedy zapojíte do mužského A týmu?

Těžko říct, poctivě chodí jen Popluhár, Šnajdra jsem viděl jen třikrát, Drože taktéž, Singera ani neznám, takže takhle končí bronzoví dorostenci, ačkoliv by většina z nich jinak měla na základ. Vůbec se nebudeme bavit o výkonnostních cílech v podobě play-off, to je pro mě samozřejmost, chtěl bych hrát v polovině tabulky a tým průběžně doplnit tak, aby byl konkurenceschopný hlavně v dubnu, v play-off.