Mistrovství světa ve Švýcarsku přineslo pro českou ženskou reprezentaci první finále v historii!

Po době bronzové přišla v roce 2015 konečně změna. Do švýcarského Zugu zavítalo sedm ženských celků, což upravilo systém soutěže. Ve skupině se týmy utkaly každý s každým, následně se rozhodlo o postupujících do bojů o medaile. Na úvod čekaly na Češky Švýcarky, které utkání začaly lépe, naše hráčky se však postupně rozehrály a dovedly souboj do vítězného konce 5:2. Již ve druhém zápase o den později bylo všem jasné, že se hraje o všechno. V utkání se Slovenkami se dalo očekávat, že se rozhodne o tom, kdo doplní ve finále Kanadu. Jednalo se o velmi vyrovnaný duel, těsně ho vyhrály hokejbalistky České republiky, které si odnesly výhodu pro další boje.

Následovaly povinné výhry proti USA, které již ve Švýcarsku začalo vytahovat drápky a proti Velké Británii. I přes remízu s Itálií již měly Češky jistotu finále, poslední zápas ve skupině s Kanadou tak mohly pojmout jako generálku na finále, oba soupeři si však byli vědomi toho, co je o den později čeká, takže se snažili pošetřit síly. Oba duely nakonec dopadly ve prospěch Kanady, která si tak ve finále díky vítězství došla pro zlaté medaile. Na Českou republiku zbyly „pouze“ ty stříbrné, které však byly největším úspěchem v historii. Jak to pokračovalo o dva roky dále, ví každý hokejbalový fanoušek. Domácí úspěšný šampionát se totiž nedal přehlédnout, ale o tom až příště.

Na soupisce českého celku se poprvé objevilo jméno  Karolíny Kosinové, v sedmnácti letech byla nejmladším členem týmu. „Když zápas o zlato skončil, na kanadské straně propukla obrovská radost, člověk by čekal, že na té naší bude zase velký smutek. Ano, finále pro nás neskončilo vítězně, ale většina holek měla i tak obrovskou radost. Vůbec jsem nechápala, jak to mohou takhle brát, jelikož to bylo mé první hokejbalové MS. Já osobně jsem prohru na hřišti obrečela. Ale vzpomínám si, jak za mnou holky přišly s úsměvem na tváři, a ještě mi stihly vynadat. Ony měly takovou radost, protože získaly první stříbrnou medaili v historii českého ženského hokejbalu. Konečně jiná placka než ta bronzová,“ uvědomovala si obránkyně.

A co bylo podle Kosinové rozhodující, že skončil český výběr na druhém místě? „Myslím si, že druhá třetina byla zlomovou pro celý zápas. Ta první se odehrála na obou stranách ve vysokém tempu a s ohromným nasazením. Jediný, kdo vstřelil gól byla Kanada. Cíl na další třetinu byl jasný, získat vedení na naši stranu. Jak moc jsme chtěly zápas otočit, tak nám to nevycházelo. K tomu nám rychle ubývaly síly a chyby se začaly kupit, přišly i fauly. Během relativně krátkého časového úseku to bylo 4:0. Ve třetí třetině jsme snížily na 4:1, ale v závěru přišlo opět vyloučení a gól na konečných 5:1. Po skončení MS ve Švýcarsku měla téměř každá z nás v hlavě myšlenku, že je možné zahrát si finále znovu. Ale asi nikdo nepředpokládal, že na dalším turnaji z toho bude zlato,“ stočily se myšlenky Kosinové k největšímu českému ženskému úspěchu.