Hráči si přáli znát chuť vítězství se zlatou tečkou, vzpomíná trenér vítězného týmu Prahy Jan Šimůnek
Pražští hokejbalisté do 13 let ovládli českotřebovský turnaj, kde se utkaly výběry krajů. Výběr z hlavního města musel projít přes čtvrtfinále, přičemž se dostal až do boje o zlaté medaile! K titulu Pražany dovedli trenéři Roman Malý a Jan Šimůnek. Druhý z nich se k úspěchu vyjádřil.
Prohlásil jsem, že Praze vrátíme medaili.
Páni trenéři, jak těžké bylo poskládat a vybrat ty pravé hokejbalisty z Prahy, aby utvořili krajský celek? S jakými cíli jste na turnaj jeli?
Mě první oslovil Roman Malý a zeptal se mě, jestli bych šel s ním do U13 výběru Prahy. Já jen odpověděl, že velice rád. Po oslovení všech týmů v kraji jsme uspořádali první trénink, kde jsem prohlásil, že Praze vrátíme medaili. Po trénincích, které jsme měli naplánované dopředu, jsme začali postupně vyřazovat hráče. A po přípravném utkání s reprezentačním týmem dívek U16, kdy jsme jednoznačně vyhráli, jsem věřil ve zlato.
V základní části jste odehráli zápasy proti Královéhradeckému, Středočeskému, Jihomoravskému a Jihočeskému kraji. Porážka od Středočeského kraje vás stála přímý postup do semifinále. Mrzelo vás to, nebo jste byli rádi, že si zahrajete o zápas navíc?
Rádi jsme určitě nebyli. Věděli jsme, že v neděli nás čeká dohrávka základní části a další tři těžká utkání místo dvou.
Třetí místo v tabulce vám tedy zaručilo čtvrtfinále proti Moravskoslezskému kraji. Vyhráli jste 3:0. Byla to dobrá příprava na semifinále?
Do zápasu jsme šli s tím, že už nesmíme dnes prohrát žádný zápas, pokud chceme bojovat o nejvyšší příčky. Nad Moravskoslezským krajem jsme měli výhodu, že jsme šli do utkání rozehraní po dohrávce základní části, a proto jsme zvítězili.
Vítězný celek Prahy v kategorii U13 na Turnaji krajů v České Třebové. Autor fotky: Kristýna Butašová.
Dva rychlé góly 100 % rozhodly.
V semifinále jste se utkali podruhé se Středočeským krajem. V základní části jste prohráli 0:1, ale o postupu do finále jste rozhodli výsledkem 3:1. V čem se zápasy lišily? A jak moc jste si postupu cenili?
Středočeský kraj byl pro mě osobně strašák. Zmínil jsem se před kolegou (Josef Chán – společně jsme vyhráli v Hostivaři v roce 2022 turnaj krajů U15), že Středočeský kraj je zatím bez trenéra, a on nelenil a pustil se do jednání. Nastavil si jediný cíl, a to porazit Prahu, což se mu povedlo. My jsme se poučili z prvního zápasu, který nás posadil na zadek. V obou zápasech jim skvěle zachytala Sára Leinerová (brankářka). Před semifinále jsme si řekli, že musíme více před bránu, i když nás to bude bolet. Více si hlídat bratry Gerlichy (kterým v hledišti chyběl otec, který reprezentuje na MS mužů ve Švýcarsku) a kapitána Kvaizara a znepříjemnit jim jejich hru. Což se povedlo.
Ve finále jste hráli proti Pardubickému kraji. Co jste od zápasu čekali? Přeci jenom domácí výběr neprohrál ani jeden zápas a hrál také dobře.
Každý, kdo se pohybuje u této věkové kategorie, musel čekat kvalitní utkání. Stačilo se podívat na MČR mladších žáků (1. HBC Pardubice, 2. SK REBEL Praha, 3. HBC Svítkov Stars Pardubice, 4. HC KERT Park Praha – pozn. aut.).
Finále bylo dlouho vyrovnané, přičemž vy jste zápas zlomili ve druhé půlce dvěma rychlými góly. Bylo to rozhodující? Jak moc si tohoto zlatého úspěchu ceníte?
Celý den jsme regenerovali i šetřili síly na finále. Věděli jsme, že trenér Pardubického kraje Jakub Mokříž umí skvěle připravit své svěřence po fyzické stránce. Když jsme srovnali na 1:1, věděl jsem, že to kluci nepustí. Na to, jak nám nešly začátky druhých polovin v průběhu celého turnaje, jsme tentokrát neponechali nic náhodě a šli jsme do druhé půle s tím, že to urveme, že jsme lepším týmem. Dva rychlé góly 100 % rozhodly. Někteří hráči byli jasně rozhodnuti, že mají co vracet za MČR, a v hlavě měli jasný cíl, a to je přivést Romanovi Malému zlatou medaili, který kvůli nemoci musel zůstat v Praze a vše sledoval na dálku. A přáli si znát chuť vítězství se zlatou tečkou. Děkuji všem v realizačním týmu a hráčům za krásné tři dny v České Třebové a Romanovi, že si mě vybral jako kolegu.
