Michaela Šmatláková a Antonín Brhel: „Premiérový CTM U16 byl velkým přínosem jak pro nás, tak hráče.“

Pro nový CTM hráčů do 16 let zvolilo vedení svazu strategii obsazení trenérských postů velkou porcí nováčků. To, že tento tah vyšel, značí nejen spokojenost hráčů, ale právě koučů – noviců. Jak samotný camp prožívali trenérka kondice Michaela Šmatláková a její kolega z hřiště Antonín Brhel?

Oslovení vedením svazu je ukázkou toho, že si vaší práce někdo všímá

Míšo, Tondo, kdy jste byli Martinem Komárkem osloveni ohledně účasti na tomhle campu a jak jste reagovali?

MŠ: Martinem Komárkem jsem byla oslovena, mám tušení, na začátku podzimu. Nabídka účasti na kempu mě příjemně překvapila a byla jsem za ní vděčná, takže jsem jí samozřejmě přijala.

AB: Myslím si, že to bylo někdy na začátku podzimu minulého roku. Byl jsem rád, že jsem byl osloven a mohl se podílet na chodu campu. Je to ukázka toho, že si vaší práce někdo všímá, a navíc s vámi chce spolupracovat. To je pro mě hodně cenné a za to jsem moc rád.

Zúčastnili jste se už někdy předtím nějaké svazové akce jako trenéři, případně máte zkušenosti s tímhle typem campu?

MŠ: Ne nezúčastnila, tento kemp byl pro mě premiérovou akcí od svazu v roli trenérky.

AB: Tohle pro mě byla premiéra na akci podobného formátu. Jinak se účastním jednodenních akcí brankářské hokejbalové školy, která je vedena Ondrou Almaši a je pod hlavičkou svazu.

Jaká byla vaše očekávání a naplnila se?

MŠ: Očekávání jsem asi žádná neměla.

AB: Moje očekávání byla taková, že jsem se chtěl podílet na tvorbě tréninků a něco se od kolegů přiučit a případně si odvést nová cvičení. Nejzajímavější bylo vidět práci jiných trenérů a pozorovat jejich silné i slabé stránky a učit se z nich. Všechna očekávání byla naplněna a už jen zbývá aplikace do praxe.

Antonín Brhel zažil na CTM U16 svou premiéru v trenérském týmu. Zdroj fotky: Mladeznicky hokejbal.

Se všemi trenéry jsme si skvěle sedli

Jaké jsou vaše zkušenosti s vedením kategorie U16?

MŠ: S vedením tréninků v kategorii U16 jsem doposud neměla žádné zkušenosti, u nás v klubu se věnuji kategorii dívek, kde trénuji dívky do 12 let, takže toto pro mě byla také premiéra.

AB: Minimální. Rok jsem byl asistent trenéra v dorostu a rok v juniorech. Jedinou výhodou asi je, že vrchol této kategorie je dorostové úrovně a tréninky v dorostu se pomaličku začínají blížit tréninku seniorů. K některým hráčům se už dá lehce přistupovat jako k malým dospělým. Myslím si, že mi také pomohla zkušenost z domova, kde máme patnáctiletou dceru. (smích)

Trenérský tým obsahoval řadu nováčků, jak se vám se všemi spolupracovalo?

MŠ: Z mého pohledu jsme si se všemi trenéry velmi dobře sedli. Společná spolupráce pro nás proto nebyla žádnou překážkou a vše jsme společně zvládli.

AB: Fantasticky. Sedli jsme si lidsky a komunikace v týmu byla otevřená. Sám jsem byl překvapen, jak mladší kolegové uměli posunout mnou navržené cvičení na další úroveň přidáním dalšího prvku, nebo modifikací části cvičení.

Obohatila vás účast z trenérského hlediska?

MŠ: Věřím tomu, že ano. Měla jsem možnost po celý kemp sledovat trenéry z jiných klubů, než pocházím já, a přitom pozorovat jejich styl trénování, motivaci hráčů a mnohem více. Díky tomu jsem se toho spoustu nového přiučila a snad se jako trenérka posunula dál

AB: Obohacení tam bylo a veliké. Sice trénuji seniorský tým, ale považuji za vhodné mít komplexní představu o vývoji hráče napříč kategoriemi.

Jak hodnotíte práci a chování dětí?

MŠ: S prací u většiny hráčů jsem byla nad míru spokojená. Chlapci na sobě po celou dobu kempu makali a bylo vidět, že chtějí a baví je to. Tímto bych je chtěla ještě dodatečně pochválit.

AB: Chování dětí bylo úměrné jejich věku, tam se z mého pohledu nedá nic hodnotit. (smích) Spíše mě překvapilo, že někteří hráči mají ve svém mladém věku velké uvědomění a dělají pro svůj progres maximum. To se samozřejmé promítá do úrovně nasazení v tréninku a z mého pohledu bylo u drtivé většiny po celou dobu campu nasazení vysoké. Jak už jsem říkal samotným hráčům, tak je radost pracovat s vysoce motivovanými lidmi. Jako trenér se pak můžete zaměřovat více na detaily a klíčové body jednotlivých dovedností. Pokud si hráči zachovají přístup a nasazení jako na campu, tak se můžeme těšit na nový level seniorského hokejbalu. Sám jsem si s hráči prošel některé úvodní části tréninkové jednotky a byl jsem obrovsky překvapen takovou úrovní dovedností.

Michaela Šmatláková sbírala cenné zkušenosti na CTM U16 jako kondiční trenérka. Zdroj fotky: Mladeznicky hokejbal.

Kemp byl velkým přínosem jak pro nás, tak i pro chlapce

Považujete camp za přínosný pro obě strany? Jak byste ho celkově hodnotili?

MŠ: Ano, camp byl určitě jak velkým přínosem a novou zkušeností pro mě, tak i pro chlapce. Myslím si, že zavedení této nové kategorie U16 byl velmi dobrý krok. Jelikož nemám zkušenosti s CTM jiné věkové kategorie a nemohu campy porovnat, tak bych tento náš ohodnotila velmi pozitivně. Byla jsem velmi spokojená a snad i hráči a ostatní trenéři.

AB: Celkově je to skvělý projekt, který má výborný filosofický podklad. Chtít po hráčích vysokou morální úroveň, odebrat jim telefony a nechat je vnímat svět kolem sebe, je v dnešní době z mého pohledu důležitější, než naučení hokejbalových dovedností.

Kdybyste měli vypíchnout jeden moment, který si z campu odnesete, co by to bylo?

MŠ: Těch momentů tam bylo více. Nemám pouze jeden, který bych chtěla vypíchnout. Teď mě asi nejvíce napadá doučování hantecu od našich trenérů z Brna. (smích)

AB: Je celá řada momentů, které stojí za to si pamatovat, a to jak hokejbalových, tak i mimo hokejbalové hřiště.

Celá fotogalerie z CTM U16