Hráčem víkendu Vojtěch Bogdány! Ještěže v juniorce držím kasu já, culí se

Tradičně po konci každého hracího víkendu přinášíme na našich sociálních sítích fanouškovské hlasování o nejlepšího hráče víkendu v mužské Extralize. Ocenění se chopil teprve osmnáctiletý junior z Letohradu Vojtěch Bogdány.

Střílel jsem na stojnou nohu, poněvadž gólman byl vysoký

Vyhrál jste anketu o nejlepšího hráče uplynulého hracího víkendu v Extralize mužů! Co pro Vás ocenění, respektive už samotná nominace mezi 6 nejlepších hráčů znamená?

Lhal bych, kdybych řekl, že nejsem aspoň trochu rád, právě naopak. V anketě byli kluci, kteří měli za víkend bodů na rozdávanou, nechyběla zvučná jména, ale poněvadž jsem mladý, všichni moji blízcí mají sociální sítě, dostala se mi neskutečná podpora, za což jim patří velké díky a pomyslný klobouk dolů. Bavil jsme s kamarádem, „vlastně co tam dělám“ říkal, má pravdu, borec měl například 6 kanadských bodů, smáli jsme se tomu, není to zkrátka fér.

Budete to mít u klubového pokladníka hodně drahé?

U pokladníka? (smích) Příjemné to nebude, naštěstí budu platit jen v „áčku“. V juniorce držím kasu já, takže si tam nic psát nebudu (smích). Znáte to, rychtáři v týmu jsou vždy ti největší máčky.

Do nejvyšší mužské soutěže se v dresu letohradských Jelenů snažíte stabilně probojovat od sezóny 2016/17, kdy Vám tehdy bylo pouhých 15 let. V sezóně 2016/17 jste odehrál jeden zápas, v dalším ročníku 5 zápasů a v tom minulém už celkem i s play off devět duelů a získal jste 1 asistenci na gól! Nyní jste poprvé v sezóně nastoupil v základu Jelenů proti Kladnu a hned z toho byl premiérový gól mezi muži a nahrávka navrch. Jak byste popsal svůj premiérový gól a jaké jste měl po něm pocity?

Tak gólík dobrý, balón se vykulil po buly u nás v pásmu ke mně. Jejich obránce asi trochu zaspal, já už mezi tím letěl na branku, střílel jsem na stojnou nohu, poněvadž gólman byl vysoký. U nás říkáme HC Chytrost. Po gólu jsem byl samozřejmě šťastný, hlavně potřebujeme body a rychlé vedení, což bylo ideální! Cítil jsem radost, oslava klasa nějaké plácačky a pak lačes na střídačce.

Když nehraju, rozhodně to není kvůli tomu, že bych netrénoval

V jednom utkání letošního ročníku Extraligy mužů jste tak bodově překonal předešlé tři ročníky, kdy jste ale hlavně nastupoval za extraligový dorost a juniorku. Je pro Vás motivací si říct o stálé místo v mužské sestavě, i když jste stále věkem junior?

Takhle nad tím nepřemýšlím, hrál jsem ještě dorost, za dva roky se vyhrály dva tituly, nikdo na „áčko“ nemyslel. Až ten poslední rok, zároveň první v juniorce jsem si to trochu připouštěl, měl jsem dobrý start, ale hned v druhém zápase za „áčko“, hrálo se s Kert Parkem mi nějaký řezník zlomil ruku, najednou jsem byl pár měsíců mimo. Každopádně mě hnala touha vrátit se rychle do hry, dalo se s tím trénovat ve fitku, což bylo fajn. Po pár zápasech, kdy jsem se vrátil, mi praskla pata, nemohl jsem s tím nic dělat, navíc byla zima, byl jsem furt bez nálady, nic se mi nechtělo, hokejbal mi ani nechyběl, těžko se mi vracelo. Jasně že ale motivace to je, jsem ten typ, co musí být na každém tréninku, v tomhle, kdo mě zná, podá mi ruku s čistým svědomím, takže když nehraju, rozhodně to není kvůli tomu, že bych netrénoval.

Kladno obsadilo v loňském ročníku 2. místo po finálové porážce od Kert Parku. Rysové celkově budí respekt a Vy jste po nepovedeném utkání v Karviné hráli poprvé na domácím plastovém povrchu. Neměli jste z duelu obavy?

Líbí se mi, že omladili, jdou s trendem a pomáhají mladým se ukázat. Hodně se mi líbí hra Matyho Malechy, i u nás byl vidět. V Karviné jsem neviděl celý zápas, hrál jsme s juniorkou v Třinci, takže jsem prkna leštil od druhé třetinky, zápas to hezký nebyl. Já obavy neměl, chtěl jsem vyhrát, věděl jsem, že vyhrajeme, sice ne tak jednoznačně, každopádně vždy věřím, což se nezměnilo ani tehdy.

V Letohradě je o nás dobře postaráno, to mi dost pomáhá

Vás může zdobit další perlička, protože jste necelou hodinu a půl před utkáním mužů odehrál celý zápas za juniory, pomohl jim ke skalpu Kladna 4:2 jedním gólem, nebyl jste unavený? Nebo naopak spíše rozehraný? (úsměv)

Únava? Ne! Měl jsem kvalitní přípravu, za tři měsíce vynechané dva tréninky, jednou jsem byl u kadeřníka a pak darovat krev (smích). Hrálo se mi dobře, bez energie jsem se necítil, zároveň nemohu říkat, že jsem si připadal rozehraný. Je tu o nás dobře postaráno, to mi také dost pomáhá.

Vraťme se k zápasu, díky němuž jste si vysloužil nominaci do ankety o nejlepšího hráče víkendu. Čím to, že jste Kladno tak přehráli? Byl to záměr na ně vlétnout a vstřelit rychle co nejvíce branek, nebo jste prostě měli potřebnou efektivitu a také to potřebné neustále omílané štěstíčko?

Chtít můžete vždy, ale když nemáte štěstí, neuděláte nic. Každý to zná, zavřeš oči, víko jak víno a někdy netrefíš ani fotbalovou bránu. Zápas ovlivnil gólman Jirotka, očividně měl špatný den, to je hned. My nejsem tým, který by si to nedokázal uhlídat, dávno ne. Ke všemu tomu, se Kladno pokládalo samo, nebyl to jejich zápas a my šli štěstí naproti.