Bohumil Řezníček odpískal už na 500 zápasů! Začalo to zavřením stadionu, vzpomíná

Naše redakce vám četně přináší informace napříč všemi hokejbalovými soutěžemi, na některá jména ale narazíte pouze ve finálních statistikách. Řeč je o sudích, kteří neodmyslitelně patří ke každému soutěžnímu střetnutí od přípravky až po nejvyšší soutěž.

A právě jeden muž v pruhovaném dresu v jarní části odpískal svoje jubilejní utkání. Momentálně už více jak 500 zápasů má totiž odrozhodcováno Bohumil Řezníček, který se k hokejbalu, jak už to tak bývá, dostal velkou náhodou a převážně pak shodou okolností. Už je to však více jak deset let a zmiňovaný sudí patří stále k nejvytěžovanějším, který své zápasy pojme vždy i jako inspirativní výlet. Navíc často vyráží na jednostopém vozidle, jež má už několik let v lásce.

Šestnáct branek v jednom zápase? Zažil jsem ještě více

Bohumile, v pozici sudího řídit na pět set utkání je ohromné číslo, jak jste se k tomu tehdy dostal?

Začátek kariéry byla spíš náhoda. Pískal jsem hokej a v roce 2005 byl v Náchodě předčasně uzavřen zimní stadion. Se synem jsme tak přemýšleli, co s tak krátkou sezonou. Napadlo mě, že zkusíme hokejbal. Volal jsem panu Fialovi do Letohradu, který tehdy řídil rozhodčí v regionu východ. A ač jsme neměli zkoušky na rozhodčí hokejbalu, tak jsme ale měli zkušenosti s řízením hokeje v rámci Královéhradeckého kraje. Takže po dohodě s panem Fialou jsme začali řídit utkání v rámci východočeského regionu.

Kdy jste se přesunul do vyšších lig po celé republice? A vzpomínáte si na svůj první zápas?

To bylo po dvou letech, co jsem už složil zkoušky v rámci Česka a začal řídit i nejvyšší soutěže. Na svůj první zápas si již nevzpomínám, ale bylo to v tom roce 2005 ještě v rámci regionu, jak jsem zmiňoval. I když, jak teď vzpomínám, úplně ten první zápas byl asi v neregistrované soutěži v Náchodě, to se ještě hrálo ve čtyřech a s tenisákem napuštěným vodou (usmívá se).

V tom vašem zmiňovaném 500. utkání v pardubickém Svítkově s Hostivaří padlo neuvěřitelných šestnáct branek, pamatujete ve vašich zápasech někdy ještě větší přestřelku?

Jak říkáte, ten zápas skončil hodně velkou přestřelkou, ale já pamatuji ještě o hodně větší gólové hody. Teď si vzpomínám třeba na oblastní ligu, kde Delta porazila Pretoriány 29:0! V extralize dorostu jsem zase jednou pískal zápas v Letohradě, kde se povedlo domácím vyhrát nad Brnem dokonce 30:0! V Letohradu si pak pamatuji ještě jedno utkání také z mládeže, kde zase starší žáci porazili též Brno 31:1. Ale takové výsledky jsou teď už spíše velkou výjimkou.

Bohumil Řezníček byl ve svém 500. utkání o posledním březnovém víkendu náležitě oceněný! 

Sudí jsou často terčem štiplavých poznámek od hráčů a týmů, většinou toho prohrávajícího. Neměl jste v začátcích někdy nutkání se na řízení utkání, jak se říká, vykašlat?

Při přechodu z prostředí hokeje do hokejbalu jsem byl překvapen, že jsou hráči hokejbalu daleko slušnější (zasměje se). Protože, jak jsem měl průpravu z hokeje, tak jsem invektivy snášel poměrně v pohodě. Byly tam i humorné hlášky. Například někdo v Přelouči říkal tehdy: Ty, ty, ty můžeš pískat akorát formule! V Heřmanově Městci zase to, že rozhodčí je ošklivé káčátko. Nebo už jednou zmiňovaní Pretoriáni měli v zápisu napsanou stejnou osobu jako vedoucího, trenéra a kapitána, což pravidla nedovolují. Po naší námitce, že to není možné, nám bylo odpověděno: Já můžu, já jsem majitel klubu. A podobných historek je samozřejmě hodně (usměje se).

Dlouhodobě pískáte především s panem Karousem, je to už takový váš parťák do nepohody? A podnikáte spolu něco i mimo hokejbalové prostředí? Oba máte navíc v lásce jednostopá motorová vozidla, takže spolu jezdíte na zápasy jistě i na vašich strojích!

Je to tak, s Michalem jsme toho zažili opravdu hodně. Dohromady nás dala náhoda. Jeli jsme na zkoušky do Písku, a to právě na motorkách. Já jsem měl tvořit dvojici s panem Havelkou a Michalem, kamarádem z Jaroměře. Jenže osud a pan Čapek rozhodli jinak, a tak začala naše kariéra a kamarádství. S Michalem jsme zažili dobré, ale i špatné.

Zápasy napříč republikou neberete jen jako přivýdělek, ale především jako zábavu a poznávaní Česka, že?

Ano, přesně tak. Už v době, kdy jsme jezdili na zápasy autem po celé republice, jsme to brali jako výlet a stavovali jsme se na různých zajímavých místech. Pak přišly motorky. Na nich jezdíme, abych se vrátil ještě k předchozí otázce, na zápasy jak jen to je možné a vždycky to spojíme s nějakým výletem. Doufáme, že je to taková malá indicie pro předsedu a předsedkyni komisí rozhodčích, jak by nás mohli delegovat na utkání (usmívá se). Na motorkách jezdíme i mimo zápasy, je to náš další velký koníček!

Určitě máte přehled jak o první lize, tak také o extralize. Zakončeme to tedy Vaším tipem, kdo se z nejcennější trofeje bude letos radovat v CROSSDOCK Extralize?

Na vítěze jsem už dopředu tipoval Kert Park a myslím, že i vzhledem k tomu, jak se ta finálová série vyvíjí, bude můj tip přesný.