Vlčí smečka už nemusí čekat! Antonín Brhel dovedl Vlky k prvnímu prvoligovému titulu

Vlčí smečka Ústí nad Labem vyhrála po třech letech v 1. Lize titul. Severočechy k úspěchu dovedl trenér Antonín Brhel. Ten letos poskládal velmi silný tým, který dal v play off 59 branek! Co stálo za severočeským tažením v play off? A je pro Vlky CROSSDOCK Extraliga variantou?

Radost je obrovská a ještě dlouho bude doznívat

Trenére, gratulace k titulu. Toho jste se dočkali až ve třetím ročníku vašeho působení v 1. Lize. Nejdříve vás zastavil Svítkov a následně Blatná. Jak velká radost to pro Vás je?

Děkujeme ke gratulacím. Ano, je pravdou, že titul získala Vlčí smečka po tříletém působení v 1. Lize. Já jsem u týmu první sezónu a ty minulé sezóny jsem nezažil a pocity hráčů mám z vyprávění. Vím, že prohra se Svítkovem ve finále a s Blatnou v semifinále byly bolavé. Letošní sezóna byla výsledkově úplně jiná a myslím si, že pro všechny členy organizace to je taková satisfakce za všechnu tu námahu, kterou tomu dali a dávají. Radost je obrovská a ještě dlouho bude doznívat. Člověk si to uvědomuje postupně, jak odpadávají ty stresy okolo play off. Alespoň já byl na limitu zkombinovat rodinu, hokejbal a práci. Za toto musím především poděkovat své manželce Verče, která je v tomhle ohledu velice tolerantní.

Vy jste se netajili, že týmové nastavení bylo pouze a jedině titul. To se nakonec splnilo, ale co stálo za tím tažením skrze play off? Jak náročné bylo?

Ano, to je pravda a ta cesta nezačala až v play off, ale už na začátku sezóny. Těch kroků bylo učiněno několik. My jsme měli se Zdvořkou Martinem a dalšími členy organizace mnoho večerních schůzek, kde jsme probírali různé návrhy, strategie a možnosti, jak se k titulu co nejvíce přiblížit. K samotné hře nám pomohla kvalitní příprava na zápasy, sledoval jsem videa soupeře, analyzoval jsem statistiky a pak celé play off také nahrával na vlastní kameru. Hráči měli možnost vidět vlastní chyby a také povedené akce před novým zápasem. Na play off jsme také navýšili počet tréninků na dva v týdnu, čímž vznikl velký prostor pro přesilovky i power play.

Myslím si, že klíčovým faktorem úspěchu byla týmová soudržnost a významné snížení trestných minut v zápase. Pokud máte tak kvalitní tým, jaký jsme měli letos, tak už stačí ladit detaily a nechat hráče hrát. Co se týče play off, tak náročné bylo hlavně z hlediska mentálního nastavení. Udržovat hráče v plné soustředěnosti na herní výkon byl někdy opravdu oříšek. Já sám jsem ve finále také neměl vždy čisté svědomí.

Poslední zápas sezóny byl ten nejtěžší. Na hráčích bylo vidět obrovské odhodlání vyhrát, ale soupeř nám nedal nic zadarmo. Někdy jsem měl pocit, že se hráči už můžou jenom plazit na hřišti, ale nikdy se to nestalo a kluci dřeli plast až do konce. Díky tomuto morálnímu bonusu to dopadlo vítězně.

Zda by to bylo velké derby? Myslím si, že jedno z nejhezčích a největších

Mohl byste prosím detailněji popsat každou sérii. Nejdříve setkání se známými Ježky ve čtvrtfinále, poté jste nastoupili proti KOVU a vyvrcholilo to Mladou Boleslaví. Která série vám dala nejvíce zabrat?

S Ježky to byly krom posledního zápasu souboje, které mohly dopadnout výsledkově obráceně. I poslední zápas byl dlouho vyrovnaný a nebýt Adama Řehoře, tak jsme klidně mohli prohrávat. Ježky jsme ani tak nepřehráli, jako spíš ubojovali. To byly opravdu vyrovnané a skvělé zápasy. Tohle byla asi ta celkově nejtěžší série. Vždyť dva zápasy se nerozhodly v základní hrací době.

Co se týče Kova, tak jsme do zápasu vstoupili výborně a Kovo jsme přehrávali, jenže jejich gólman chytal fenomenální utkání a vychytal několik vyložených šancí. My jsme Kovu darovali první gól zdarma po nepovedené rozehrávce a pak jsme dostali další rychlý gól a už jsme v zápase jenom dotahovali. Na konci se nám podařilo vstřelit vyrovnávací gól v power play, ale v prodloužení jsme padli. Druhý den byl zápas úplně jiný a my jsme mohli slavit vysokou výhru a navázat na poslední zápas s Ježky. Na domácí duely jsme se dobře připravili a výsledky byly jako z říše snů.

Ve finále pokračovala forma týmu a první dva zápasy jsme Boleslav doma přehráli a jeli do Mladé Boleslavy s možností ukončit to na tři zápasy. Bohužel se nám v sobotu nepodařilo udržet herní koncentraci a mám pocit, že jsme byly myšlenkami jinde než na zápase. Tomu odpovídal i výkon, který nebyl nejlepší a my jsme prohráli. Pak přišlo u hráčů velké uvědomění a už před zápasem jsem cítil úplně jinou auru koncentrace. Tu se podařilo udržet po celou dobu zápasu a my jsme mohli na konci slavit. Myslím si, že v neděli bylo nejdůležitější pohlídat si lajnu Marušinec – Lhota – Šíma, kterou uhlídala naše druhá lajna a první lajna se mohla plně soustředit na to, co jim jde nejlíp. A to je produktivita.

Podle výsledků jste zažili snové play off, v němž si všechno sedlo. Zdobil vás hlavně útok. Vyhrávali jste výsledky typu 10:1, 7:1, 8:0. To přeci jenom nejsou typické výsledky play off.

To máte pravdu. V zápase proti Kovu, který jsme vyhráli 10:1 to bylo po první třetině 6:0 a já popravdě vůbec nevěděl, co mám hráčům v kabině říct (úsměv). Tohle jsem ještě nikdy nezažil, abychom takhle vedli v semifinále. Ty výsledky jsou do velké části zásluhou právě první lajny (Zdvořka, Faiglik a Číča). Vemte si, že první útok má dohromady 29 gólů, celkem jsme v play off dali 59 gólů. To je něco neuvěřitelného, že gólově vám tři hráči dají polovinu gólů celého týmu a ještě jich spoustu připraví pro spoluhráče. Navíc nám skvěle šlapali přesilovky a oslabení. Jsem strašně rád, že jsem hráčům nakonec nechal volnou ruku při tréninku přesilovek.

Zisk titulu v 1. Lize letos znamená i práva na přímý postup do CROSSDOCK Extraligy. Je tato varianta u vás ve hře? V Ústí nad Labem bychom tak viděli dva extraligové celky. To by bylo velké derby.

Na tuhle otázku ještě úplně neznáme odpověď, ale v nejbližší době to budeme řešit. Abych odpověděl na druhou část otázky, to by bylo něco zajímavého. Ústí nad Labem je dlouhá léta velkou líhni kvalitních hokejbalistů a myslím, že hráčská základna by tu pro dva týmy mohla být. Zda by to bylo velké derby? Myslím si, že jedno z nejhezčích a největších. Pro mě osobně by to mělo takovou zvláštní chuť, protože v Elbě jsem něco odehrál a také jsem tam trenérsky vzešel. No nechme se překvapit (úsměv).

Ještě bych chtěl moc poděkovat Vlčí smečce za celou sezónu, za možnost být u tohoto velkého tažení za titulem. Nejvíce si vážím toho, jací jsou v týmu lidi a jaký mají charakter.