Bulldogs bojují v Brně s konkurencí sportů. Suneme se dopředu, věří Jan Emmer

Nejvyšší soutěž ve fotbalu, hokeji, volejbalu, basketbalu, florbalu či futsalu a dalších. Prvoligový tým HBK Bulldogs Brno rozhodně nemá v druhém největším městě České republiky jednoduchou pozici, přesto se mu podařilo udržet v 1. lize a v letošním ročníku dokonce okupuje horní polovinu tabulky.

Pod naší prvoligovou lupu jsme si tentokrát vzali Jana Emmera právě z týmu brněnských buldoků.

Kluci dřou, snad se to zúročí

Buldoci třetí sezonu v řadě působí ve druhé nejvyšší soutěži. Znamená to, že aklimatizace ve vyšší lize proběhla na výbornou?

Rozhodně ne. V první sezoně jsme skončili předposlední, byť jen o jeden bod. V ní jsme se takticky hledali, poznávali soupeře a zkoušeli optimální složení formací. Měli jsme tým složený z bývalých dorostenců Buldoků, tří starších odchovanců Buldoků, hrajících v jiných brněnských týmech mužů, a kluků z HSK Staré Brno. Všichni hráli do té doby Moravskou ligu a přivyknout na vyšší rychlost a nasazení pro ně bylo náročné.

Po dvou sezonách, kdy se v Brně bojovalo především v dolních patrech tabulky, se letos daří konkurovat předním celkům. Znamená to, že se tým neustále zlepšuje?

Zatím nechci letošní výsledky přeceňovat, i když jsme již porazili dva aktuální lídry tabulky. Nicméně totéž se nám podařilo loni s Opavou doma. Na druhou stranu jsme ztratili doma body se Svítkovem a jeden s Liticemi. Bohužel na výjezdy jezdíme v nedostatečném počtu a to se bodovat, v této velice vyrovnané soutěži, nedá. Ke všemu zranění čtyř hráčů nám ještě více zúžilo kádr. Odstup od spodních pater tabulky je malý a čeká nás pět venkovních utkání a jen dvě doma, na našem, pro nás výhodném, povrchu – asfaltu. Proto se díváme spíše zpět než dopředu. Hráči, především ti mladší, na sobě chtějí pracovat a kluci v létě dřeli. Snad se to začíná i zúročovat. Navíc si kluci konečně osvojili systém hry, který hrajeme již od loňska a především doma jsme, alespoň si myslím, nepříjemným soupeřem pro každý tým 1. ligy.

Konec většiny brněnských týmů zapříčinila neochota pracovat s mládeží

Jak si hokejbal v Brně stojí v konkurenci ostatních sportů? Přece jen hraje se zde nejvyšší hokejová a fotbalová soutěž…

V Brně jsou sporty mediálně i dotačně rozděleny na „vrcholové“ – fotbal, hokej, florbal, basketbal, volejbal, baseball, plavání, „výkonnostní“ – kam patří i hokejbal a „rekreační“. Mediální pozornost je přímo úměrná zařazení sportů. Pokud o hokejbalu nenapíší kluby do místních časopisů, které vydávají městské části, není o něm ani vidu ani slechu. Snažíme se sami a například se nám podařilo proniknout do brněnské televize BTV. Buldoci byli historicky v Brně vždy až někde na třetím místě z hlediska postavení mužských hokejbalových týmů. Byly tady jiné týmy, které ve své době hrávaly i Extraligu (Slovan – nyní HSK, Gepardi, Líšeň). Buldoci se zviditelnili až spojením s Gepardy, kdy začali hrát 1. NHbL. Ale Buldoci vždy měli mládež. Současný neradostný stav brněnského hokejbalu je důsledkem toho, že v Brně většina týmů skončila díky neochotě pracovat s mládeží.

Jaké osobnosti jsou nyní a v historii nejvíce spjaty s hokejbalem brněnských Buldoků?

Co se týká osobností tak musím zmínit hlavně Jirku Dostála, bez kterého by Buldoci, především v letech 2008 – 2012, úplně skončili. On také organizuje Moravskou ligu a vůbec věnoval hokejbalu v Brně obrovské množství svého času.

Věřím v přísun studujících hokejbalistů

Jak je na tom v současnosti klub s mládežnickou základnou? A co zapracování mladých hráčů do A-týmu?

Paradoxně asi nejlépe za poslední roky. Buldoci hraji Extraligu mladšího dorostu a MČR starších žáků. Navíc tady souběžně funguje v Brně další mládežnický tým Eagles. Co si pamatuji, tolik mládežnických týmů v Brně již dlouho nebylo. O to více se musíme snažit udržet muže v 1. lize, aby mladí měli kam odcházet a mělo je co motivovat. V mladším dorostu kluci na sobě moc nechtějí pracovat a vidím tak maximálně dva nadějné dorostence, které bychom mohli zapracovat do A týmu mužů. Výhodou je, že muži B hrají Moravskou ligu a mladí si mohou zvykat na mužský hokejbal v ní. Navíc se v Brně hraje ještě brněnská liga, kde máme také tým mužů C. Více talentovaných kluků je ve starších žácích, ale bude to ještě dlouhá cesta, aby vydrželi u hokejbalu až do mužů. Musíme se s realizačními týmy snažit, aby je hokejbal bavil a navíc se i zlepšovali.

Jak náročné je právě v Brně sehnat peníze na rozvoj A-týmu a mládeže?

Shánění peněz je asi stejné jako všude. Snažíme se využít dobré kondice ekonomiky ČR, která se odráží i ve vyšších dotacích na sport, především mládežnický. Horší je to se sponzoringem od podnikatelů. Ale klub sužuje spíše úzký realizační tým. Každý rok proto vycházíme na „kladnou“ nulu.

Kam by se hokejbalový klub v Brně mohl dále v následujících letech posouvat?

Buldoci doplácí na to, že první ročník mládeže, který vychovali, nyní hraje v A týmu a na další práci pro Buldoky moc času nemají. A pro rozvoj potřebujeme především další zapálené lidi, funkcionáře, kteří pomohou. My můžeme brát jen z rodičů. Ale pomalu se suneme dopředu. Z hlediska sportovního – 1. liga je pro náš tým nyní maximum, a pokud bychom měli v budoucnu myslet na přední příčky, musel by tým posílit na všech postech. Odchovance očekávám až za dva, tři roky a to se budou muset zapracovat. Spíše doufám v posílení o studenty - hokejbalisty, kteří do Brna přijdou studovat. Myslím, že právě Brno je pro studenty nejlepší město v ČR. Z hlediska klubového uvažujeme o začlenění dalšího týmu mládeže, ale to se chceme dohodnout právě s Eagly, abychom si navzájem zbytečně nekonkurovali. Zatím v Brně nemáme dostatek dětí, abychom mohli dělat dva týmy v jedné věkové kategorii.