Můj návrat do Jihlavy není stoprocentní, ale vše k němu směřuje, netají se Jan Střecha

Po roční pauze se jihlavský hokejbal opět bude drát na vrchol, jelikož se po předloňském extraligovém konci bude ucházet o titul v druhé nejvyšší soutěži!

Letní přestávka tak sice přinesla konec Vlašimi, avšak mezi tradiční hokejbalové bašty se vrací Jihlava, která před svým koncem v extralize předváděla výborné výkony. Součástí prvoligového týmu z Vysočiny by pak měl být i reprezentační útočník Jan Střecha, jenž v loňském ročníku působil právě v dresu Vlašimi.

Co říkáš na konec extraligového hokejbalu ve Vlašimi?

Bohužel končí veleúspěšný klub a já jsem moc rád, že jsem mohl v tomto týmu dvě sezóny působit. Za samotným koncem nejspíš stojí více faktorů. Někteří hráči už chtěli končit, dost hráčů včetně mě bylo ve Vlašimi pouze na hostování a vím, že nebylo vždy lehké hráče na další sezónu získat z jejich mateřských klubů, u někoho možná hrála roli i ztráta motivace.

Čekal jsi ty osobně konec a byly k němu nějaké náznaky?

Z pohledu nás hráčů se o tom mluvilo, takže až takové překvapení to nebylo.

Do Jihlavy se po roce vrací hokejbal, a to na prvoligové úrovni. Jak se na návrat tvého mateřského klubu díváš? Kdo se nejvíce o návrat Jihlavy k hokejbalu na vysoké úrovni zasadil?

Po loňském roce to s dalším působením hokejbalu v Jihlavě vypadalo všelijak. Na tom, že zde hokejbal úplně neskončil, má velikou zásluhu Petr Král, který se staral do té doby o B tým, a soupiska postupně rostla a rostla tak, že se do příští sezóny sestaví kádr pro dvě mužstva! No a s letošním ročníkem už si práci dávají Lukáš Staněk a Roman Smutný, kteří řeší různé věci od přípravy až po sponzory.

Proč si se rozhodl pro návrat do týmu Jihlavy, když bude hrát „pouze“ 1. Ligu? Nebude to pro tebe krok zpět?

Tak můj návrat do Jihlavy ještě není stoprocentní, ale vše k tomu směřuje. Důvod je prostý - práce. Dělám ve třísměnném provozu a spojit práci s hokejbalem není nic jednoduchého. Trasu Jihlava - Vlašim jsem jezdil 45 minut a i tak jsem měl po tréninku nebo zápase často namále, abych byl včas v práci.

Budete se chtít co nejdříve vrátit do extraligy, nebo se vaše ambice budou obracet do jiných, značně skromnějších sfér?

Upřímně ani nevím, jak bude finální soupiska pro nadcházející sezónu vypadat. Nicméně nemyslím si, že je to na okamžitý návrat do extraligy.

Obdržel si po ohlášeném konci Vlašimi nabídky z jiných klubů?

Ano, nějaká oslovení z jiných klubů přišla. Dál bych to asi nerozebíral…

Proležet mistroství světa bylo šílené, mrzí technického mága z Jihlavy

Souhlasíš, že Jihlava vždy měla kvalitní mužstvo hodné extraligové úrovni? Proč tedy ten loňský konec a vrátí se všechny dřívější opory?

V Jihlavě bylo vždy spousta kvalitních hokejbalistů. Za loňským koncem stály chybějící finanční prostředky. Jak už jsem řekl, konečná soupiska pro nadcházející sezónu ještě není jasná…

V hokejbalových kuloárech se špitalo, že si hráči ve Vlašimi vydělávali peníze…

O penězích ve Vlašimi se toho povídá opravdu hodně na každém kroku. Je pravda, že hráči zde mají na hokejbalové poměry nadstandardní podmínky. Nemusí se prakticky o nic starat. Ale ty „platy“, co jsme prý dostávali, byly úsměvné.

Po loňské základní části si skončil v kanadském bodování na 11. místě a posbíral si 19 kanadských bodů, kdy si měl poměr vstřelených branek a asistencí téměř vyrovnaný. Považuješ se za komplexního útočníka, nebo tě trápí obranná činnost? (smích)

Tak především těch kanadských bodů mělo být mnohem víc! Z osobního hlediska to pro mě nebyla tak povedená sezóna třeba jako ty předchozí. Nedařilo se mi, jak jsem chtěl, potkalo mě mnoho lehčích zranění, kvůli kterým jsem neodtrénoval tolik, co by bylo potřeba a to k tomu taky nepřispělo. No a se samotným bráněním to taky není žádná sláva, takže s tou komplexností opatrně. (smích)

Na světovém šampionátu skončil český výběr na třetím místě. Ty si však zasáhl snad jen do dvou zápasů. Co přesně za tím stálo?

Do Švýcarska jsem odjížděl s nachlazením. Po dlouhé cestě bez spánku a následného tréninku jsem ulehl s vysokými horečkami. Pak jsem svůj návrat uspěchal, zahrál si jen ve dvou zápasech a všechno bylo zpátky. Samozřejmě mě to štvalo moc. Jet na mistrovství světa a většinu času jen proležet v posteli a zápasy kluků sledovat na internetu, bylo to šílený.

Máš ještě ve své hokejbalovém životě nějaké cíle, sny a přání, které by tě v každoroční dřině hnaly neustále kupředu?

Zahrát si na domácím MS v Pardubicích a jednou snad taky získat extraligový titul!