Rozhodně nikomu nešéfuju, směje se teprve dvacetiletý kapitán prvoligových Sudoměřic Jan Kaluža

Sudoměřice, malá víska ležící kousek od hranic se Slovenskem, se zapsala nesmazatelně do povědomí hokejbalové veřejnosti. Trojnásobný vicemistr extraligy, jenž chybí v nejvyšší soutěži v tuzemsku od sezóny 2008/09 je nyní pravidelným účastníkem druhé nejvyšší ligy.

V letošní sezóně se však sudoměřickým hokejbalistům tolik nedaří, a to vinnou několika zranění. Sudky by na tom byly možná ještě hůře, než je aktuálně 6. místo v I.NHbl – Východ bez jejich kapitána JANA KALUŽI, jenž je nejlepším střelcem svého mančaftu.

Po podzimní části vám patří 6. pozice. Ve vašem táboře však úplná spokojenost panovat nemůže, že?

Začátek sezony bych hodnotil pozitivně. Pár zápasů se nám dařilo, ale potom se nám zranili oba brankáři a někteří hráči nestíhali hokejbal kvůli pracovním povinnostem, a tak jsme začali prohrávat. Snad se to v jarní části zlepší. Spokojeni určitě nejsme.

Co mělo vliv na váš ne zrovna povedený podzim?

Jak už jsem jednou říkal k předchozí otázce asi nejvíce zranění a pracovní povinnosti. Později už s námi nehrálo navíc ani štěstí.

Minulý ročník jste došli těsně pod vrchol. Sudoměřice padly ve finále s Třincem. Jaké jsou cíle sudoměřického mančaftu pro jarní část? Je to znovu minimálně finále?

Cíle máme určitě vysoké, ale nechceme nic uspěchat. Chceme jít krůček po krůčku od jednoho zápasu k druhému a přidat do tabulky ještě nějaké body abychom si vytvořili co nejlepší pozici pro play-off.

Ty osobně patříš společně s Dominikem Mišíkem, další mladou puškou v týmu, k nejlepším střelcům Sudoměřic. Je to přímo tvoje role ve vašem celku?

S Dominikem hrajeme spolu už od žáků, přes Extraligu dorostu až doteď a nikdy jsme neřešili kdo má jakou roli nebo kdo vstřelí gól.

Po přechodu ze starších dorostenců do mužského celku si se chopil kapitánského céčka. Patří ti tato role i nadále, a jaké to je „šéfovat“ o dost více zkušenějším kolegům?

Ano, tato role mně patří i nadále. A rozhodně nikomu ,,nešéfuju“. (smích) Mám se od nich ještě hodně co učit!

Sudoměřice dlouhé roky patřily mezi extraligovou smetánku, pravidelně se probojovávaly mezi nejlepší celky v tuzemsku, ale vždy stanuly těsně pod vrcholem. Je to tak trochu sudoměřické prokletí?

Někdo tomu říká prokletí, někdo smůla. Ale kdybychom náhodou hráli opět finále, je lepší na to nemyslet a soustředit se pouze na ten okamžik, který nastane a udělat pro úspěch první poslední. Jednou se to musí otočit!

Návrat mezi extraligovou elitu už asi není na pořadu dne. Nebo se pletu?

Určitě bychom se do Extraligy ještě chtěli podívat, ale všechno je to uspěchané. Musíme se soustředit na jarní část sezóny a pak na play-off. A kdyby to snad šlo až do baráže, bylo by to těžké rozhodnutí, jestli to zkusit nebo ne.

Co patří mezi tvé tajné sny, cíle, ať už osobní, či týmové?

Osobní sen? Chtěl bych se ještě někdy dostat do reprezentace. A co se týče týmu? Podívat se do extraligy a hrát co nejlepší hokejbal.Začátek sezony bych hodnotil pozitivně. Pár zápasů se nám dařilo, ale potom se nám zranili oba brankáři a někteří hráči nestíhali hokejbal kvůli pracovním povinnostem, a tak jsme začali prohrávat. Snad se to v jarní části zlepší. Spokojeni určitě nejsme.

Co mělo vliv na váš ne zrovna povedený podzim?

Jak už jsem jednou říkal k předchozí otázce asi nejvíce zranění a pracovní povinnosti. Později už s námi nehrálo navíc ani štěstí.

Minulý ročník jste došli těsně pod vrchol. Sudoměřice padly ve finále s Třincem. Jaké jsou cíle sudoměřického mančaftu pro jarní část? Je to znovu minimálně finále?

Cíle máme určitě vysoké, ale nechceme nic uspěchat. Chceme jít krůček po krůčku od jednoho zápasu k druhému a přidat do tabulky ještě nějaké body abychom si vytvořili co nejlepší pozici pro play-off.

Ty osobně patříš společně s Dominikem Mišíkem, další mladou puškou v týmu, k nejlepším střelcům Sudoměřic. Je to přímo tvoje role ve vašem celku?

S Dominikem hrajeme spolu už od žáků, přes Extraligu dorostu až doteď a nikdy jsme neřešili kdo má jakou roli nebo kdo vstřelí gól.

Po přechodu ze starších dorostenců do mužského celku si se chopil kapitánského céčka. Patří ti tato role i nadále, a jaké to je „šéfovat“ o dost více zkušenějším kolegům?

Ano, tato role mně patří i nadále. A rozhodně nikomu ,,nešéfuju“. (smích) Mám se od nich ještě hodně co učit!

Sudoměřice dlouhé roky patřily mezi extraligovou smetánku, pravidelně se probojovávaly mezi nejlepší celky v tuzemsku, ale vždy stanuly těsně pod vrcholem. Je to tak trochu sudoměřické prokletí?

Někdo tomu říká prokletí, někdo smůla. Ale kdybychom náhodou hráli opět finále, je lepší na to nemyslet a soustředit se pouze na ten okamžik, který nastane a udělat pro úspěch první poslední. Jednou se to musí otočit!

Návrat mezi extraligovou elitu už asi není na pořadu dne. Nebo se pletu?

Určitě bychom se do Extraligy ještě chtěli podívat, ale všechno je to uspěchané. Musíme se soustředit na jarní část sezóny a pak na play-off. A kdyby to snad šlo až do baráže, bylo by to těžké rozhodnutí, jestli to zkusit nebo ne.

Co patří mezi tvé tajné sny, cíle, ať už osobní, či týmové?

Osobní sen? Chtěl bych se ještě někdy dostat do reprezentace. A co se týče týmu? Podívat se do extraligy a hrát co nejlepší hokejbal.