1. liga

Buldoci se drží v čele 1. Ligy díky skvěle chytajícímu Sterenčákovi! Doma se vším házím a chytám, vypráví

Brno se stihlo ještě před přerušením 1. Ligy dostat na 1. místo celé soutěže. Základním stavebním kamenem buldočích úspěchů je českotřebovský brankář, Lukáš Sterenčák, jenž odchytal 13 zápasů a drží si 90,65 % úspěšnost zákroků a když je to přes 90 %, tak je to vždy vynikající!

Nepamatuji jediný zápas, který bychom doma prohráli v základní hrací době

Jaké to je vědět, že jste jedním z nejlepších hráčů svého týmu a pomáháte svým kolegům táhnout celý tým? 
Pokud by šlo o pokuty do týmové kasičky, tak asi budu nejlepší (smích), ale jinak to takhle nevnímám. Kouzlo našeho týmu je v tom, že tam není nikdo nejlepší a zároveň jsou všichni nejlepší. Myslím si, že moje hlavní role byla loni po příchodu do Brna, kdy se nám hned podařilo celý podzim neprohrát. V tu chvíli jsem pomohl v důležitých chvílích a splnil jsem, co se ode mě očekávalo a celý tým postupně zápas od zápasu získával větší sebevědomí a hlad po dalších vítězstvích. No a teď už to dávno není jen o mně, když už jsem chyběl na jediném zápase se silnou Jihlavou, vyhrálo se 5:0 i beze mě.


Podařilo se Vám dostat na vrchol celé tabulky, co tomu napomohlo? Myslíte, že kdyby soutěž pokračovala, tak byste se na čele udrželi?
Napomohlo tomu právě to získané sebevědomí, domácí nedobytnost a soudržná víceméně stále stejná sestava. Loni jsme si dokázali, že můžeme hrát s každým a porazit kohokoliv, když budeme hrát stabilně a ve stejné sestavě. Letos se podařilo vhodně doplnit tým za chybějící hráče a do posledního zápasu to vypadalo nadějně, že by to tak do play off mohlo vydržet. Věřím, že bychom se určitě udrželi v TOP3. Play off bychom měli začínat skoro jistě doma, což by nám dávalo velkou výhodu. Vždyť já nepamatuji jediný zápas, který bychom doma prohráli v základní hrací době. Za ty téměř dva roky jsme prohráli jediný zápas nešťastně v prodloužení ve čtvrtfinále s Hostivaří a letos nás oloupil o jeden jediný bod Suchdol. V tabulce domácích zápasů letos dominujeme, což je skvělé!



Když náhodou dva, tři góly pustím, tak jich dáme často ještě víc

Jelikož je soutěž prozatím pozastavená, tak se musíte nějak udržovat, abyste nevypadl z formy, jaký je Váš styl?
No, upřímně, dynamika celé této situace mě dost překvapila a dlouhou dobu jsem nevěděl, co dál očekávat. Jedno úterý jsem odjížděl do Slovinska na jednání a za dva dny byl rád, že jsem se vrátil zavčas zpět. Za ty dva dny se hodně věcí změnilo a od té doby jsem byl prakticky jen doma a měl plné ruce práce u PC. Takže sám sebe jsem trochu zanedbal, nicméně s příchodem vyšších teplot a pěkného počasí začínám jezdit pravidelně na kole a chystám se vytáhnout kajak na přehradu. Takže na nohy a ruce je můj trénink toto, pak už jen doma pár cvičebních pomůcek v pracovně. Hodně mi ale chybí být ve výstroji a chytat, to se pak projevuje v tom, že si doma se vším házím a chytám, což nemusí vždy dopadnou dobře (smích).


Jak to vidíte Vy jako gólman? Úspěšnost přes 90 % a průměr branek na zápas je 2,23, můžete být spokojen?
Jako gólman to vidím dobře, dobře se mi chytá, jelikož mám důvěru v tým před sebou. S vědomím, že vždy dva až tři góly dáme se chytá dobře. A když náhodou nějaké góly pustím, tak jich dáme často ještě víc. Hodně zápasů jsme na začátku prohrávali a nakonec otáčeli, kolikrát i se štěstím těsně před koncem, ale jdeme tomu štěstí aktivně dopředu a tlak na soupeře ke konci utkání bývá značný, když pak občas vidím, jak vaříme v útočném pásmu i soupeře o polovinu mladší, tak si tak říkám, kde se to v nás všech bere. Ta moje čísla s tím jsou pak spojená a jsem s nimi celkem spokojen, i když osobně bych rád držel průměr do dvou branek na zápas, což je v 1. Lize, kde padá poměrně dost branek, docela těžké. Ale s naším herním stylem a stabilní hrou a výsledky to určitě není nemožné, takže mám ještě na čem pracovat, pustil jsem pár zbytečných gólů, které nás ale naštěstí nikdy nestály body.



Klidně bych sezónu v nejhorším případě dohrál na podzim

Jak prožíváte dny v nouzovém režimu? Jakým aktivitám se více věnujete, když teď není hokejbal?
Rozhodně nejvíce se teď místo hokejbalu věnuji rodině a hlavně synovi. Běžně na něj mám dost času i během týdne, což mi umožňuje s klidným svědomím věnovat víkendy hokejbalu. Teď s ním sice mohu být o víkendech od rána do večera, což je fajn, v březnu měl dva roky, takže je plný energie a užijeme si spoustu srandy, jen škoda, že když už má člověk tento volný čas navíc, má omezené možnosti, jak ho využít. Kdybychom mohli s prckem na různé výlety, bylo by to určitě lepší. Ale kolo a kajak se dají také provozovat společně, takže si určitě nějak poradíme a snad bude brzo lépe.


Je podle Vás šance, že se soutěže zase rozjedou? A jaký scénář byste navrhoval, kdyby se muselo vše úplně zrušit?
Nad tím jsme už hodně přemýšlel a hodně to řešil, ale vždy jen ze svého, částečně omezeného pohledu. Jelikož nevím, co stojí za tím vším, co musí řešit svaz atd., tak nejsem schopen hodnotit, jaké jsou šance. Nemám problém hrát červen, červenec, samozřejmě to ale nejde s rouškou. Některé pozastavené sporty se rozjíždějí, sice zatím individuální, ale třeba v Německu už trénují fotbalové kluby a v půlce května chtějí spustit soutěž. Takže třeba cesty budou, jen jak jsem už řekl, nevím co vše je potřeba zvážit. Osobně bych klidně sezónu v nejhorším případě dohrál na podzim a následující jaro vyzkoušel přechodnou půl sezónu s novým modelem východ-západ. Osobně jsem již v 2. Lize podobnou situaci s přechodnou půlsezónou zažil, takže vše je možné, ale to je spíše asi takové moje přání než možný scénář ke zvážení.

Nejspíše za tím vším zůstane jen smutná tečka a hořká vzpomínka

Pokud ale vše půjde dobře a sezóna se dohraje, tak předpokládám, že budete chtít soutěž vyhrát, je to tak?
Chci být skromný, ale proč ne, proč to letos prostě nevyhrát? Než se vše zastavilo, jeli jsme na vítězné vlně, všichni natěšení na další zápasy, skvělá parta, kde v týmu vše fungovalo, každý to bral natolik zodpovědně, že většina hráčů chtěla například jet na utkání do Prachatic o den dříve, abychom byli plně připraveni na další důležitý zápas, takže věřím, že kdyby sezóna nebyla přerušena, mířili bychom vysoko a pokud by štěstí dopřálo, mohlo to cinknout, a třeba i zlatě. Jak by to bylo teď, pokud by se vše rozjelo netuším, každý hráč má různé a třeba i omezené možnosti přípravy, těžko říct, jak by se to vše komu sešlo a kdo by se otřepal nejrychleji, po tak dlouhé pauze. Tento rok si to u nás vše sedlo, zkušení mazáci, co s tím chtěli už loni seknout se ještě na další rok hecli a mohla to být naše šťastná sportovní pohádka, kdy tým bez velkých hvězd proletí sezónou až na vrchol, takové brněnské Nagano, ale nejspíše za tím vším zůstane jen smutná tečka a hořká vzpomínka a těžko predikovat, v jaké podobě se tým udrží na další sezónu.