Skromný trenér Hostivaře: Novák po prohraném finále nevěší hlavu

HBC Hostivař ve své premiérové sezoně v 1. Lize předvedla skvělý kousek. Ze sedmé startovací pozice do play off dokráčela až do finále a stala se vicemistrem druhé nejvyšší soutěže v České republice.

Nováčkovský tým složený z velmi mladých hráčů, spíše juniorů, vybojoval stříbrnou medaili a velkou zásluhu na tomto úspěchu má i trenér Hostivaře, Ondřej Novák. Účast v playoff si Pražané zajistili až v posledním zápase základní části a ve čtvrtfinále vyřadili favorizované Brno. V semifinále Hostivař narazila na vítěze základní části z Prachatic. Horalové už nakukovali do finálových bojů, ale mladíci z Prahy se semkli a dokázali celou semifinálovou sérii otočit a tím se dostat do finále, kde se střetli o titul s dobřanskými Šneky.

Finálové zápasy na půdě Dobřan sedly Hostivaři lépe, na domácím hřišti ale ztratila obě utkání, a to znamenalo titul pro Snack. I přesto „vůdce pražské smečky“ hodnotí sezonu velice pozitivně. Příští ročník se můžete znovu těšit na „mladé pušky“ z Hostivaře, jež budou vystupovat v 1. Lize. Jak to dopadne za rok? Myslíte, že budou Pražané opět tak úspěšní a dosáhnou ve druhé sezoně až na titul mistra 1. Ligy?

V play off jsme hru výrazně zjednodušili

Čtvrtý rozhodující zápas asi nevyšel podle vašich představ, kde se stala chyba? Nedokázali jste vstřelit ani čestnou branku a sedmkrát jste inkasovali. Je možné, že jste si to vybrali v předešlých zápasech?

Těžko hodnotit. Možná trocha nervozity v začátku, pár laciných gólů a bylo prakticky po utkání i sérii. Rozhodoval pochopitelně nástup hostů, kteří prokázali chladnokrevnost v zakončení a zaslouženě dovedli sérii do vítězství. Za čestný gól bychom si stejně nic nekoupili, důležité bylo dohrát zápas s hlavou nahoře, bez zbytečných excesů a s respektem k soupeři, vlastním spoluhráčům a fanouškům. Poslední zápas jsme si pochopitelně představovali jinak, už to ale nevrátíme.

Odehráli jste skvělé play off a málokdo vám věřil, že dokráčíte tak daleko. Kdo byl strůjcem takového tažení? Měl jste v hlavě nějaké speciální tahy na play off? 

Do play off jsme se vlastně probojovali až v posledním utkání základní části, o to větší jízdou se pro nás nakonec vyřazovací boje staly. Těch tahů tam bylo ve všech sérií několik. Občas se muselo reagovat na zranění jednotlivců či pracovní vytíženost starších hráčů. Některé juniory zase čekala maturita, a i k tomu jsme museli v tréninku přihlédnout. Dá se říci, že poslední týdny jsme tedy více hráli, než něco speciálního trénovali. Za hlavní tahy bych tedy považoval vnuknutí jednoduché formy přechodu do útoku. V základní části jsme chtěli být na vlastní polovině moc kreativní, a to nás občas stálo zápasy. V play off jsme hru výrazně zjednodušili a troufám si říci, že nám to pomohlo až do finále. Až nečekaně nám vyšlo v některých duelech i několik posunů v sestavě a v utkáních s Prachaticemi například neustálé využívání čtvrtého útoku. Kluky jinak nebylo myslím nutné nějak výrazně koncentrovat. Mají už ve svém věku dost zkušeností s těžkými zápasy, kde o něco jde.

Mohl byste nám říct, jaká série z vašeho pohledu byla ta nejtěžší? Popište nám lehce průběh všech sérií. A jak byste zhodnotil premiérovou sezonu i se základní částí?

Sezonu hodnotíme pochopitelně jako velmi úspěšnou, i když závěr bolel. Nikdo přeci neprohrává rád, ať už v hokejbale nebo večer na pokoji v „bambůču“. Každá série byla jiná a je jasné, že nejtěžším soupeřem byly Dobřany. S Brnem i Prachaticemi se jednalo o velice férové souboje, občas až s nádechem přáteláku. Ve finálové sérii už šlo opravdu o boj, s množstvím soubojů a drobnějších potyček. Dobřany rozhodně prokázaly největší kvalitu a zaslouženě jsou vítězem v této soutěži. 

Hlavním úkolem bylo zapracovat mladé odchovance

Troufám si tvrdit, že jste se sezonou velice spokojen a máte na čem stavět dál do dalších roků. Jaké budou vaše cíle v dalších letech? Pomýšlíte někdy na postup do Extraligy?

Že máme na čem stavět, to bychom pochopitelně věděli, i kdybychom zakončili sezonu sedmým místem. Hlavním úkolem bylo zapracovat mladé odchovance, u kterých jsem věřil, že se svou kvalitou už dokáží rozhodovat v zápasech 1. Ligy mezi muži. Tento úkol platí dál. Letošní třetí místo v juniorce a vítězství v kategorii dorostu jasně ukazuje kudy to chceme směřovat a na kom má být první tým Hostivaře postaven. Největším problémem každopádně zůstává obsazení trenérské pozice, sám sebe totiž za trenéra nepovažuji a Hostivař si určitě zaslouží někoho, kdo bude mít čas se tak talentovanému týmu v budoucnu věnovat. Najít ale někoho, kdo by do naší komunity lidsky zapadal a současně měl trenérskou kvalitu, to se v současnosti jeví v tomto sportu jako nadlidský úkol.

Koho byste nejvíce vyzdvihl ve vašem týmu? Vím, že tým musel šlapat jako hodinky, abyste se dostali až do finále, ale kdo i přesto vyčníval?

Na tuto otázku kloudně neodpovím. Každý, kdo nastoupil do zápasů, si odehrál svoje a má podíl na výsledkovém úspěchu. Vyčníval asi jen vedoucí týmu Vladimír Píša, to je král.

Věřím, že Dobřany do nejvyšší soutěže půjdou, patří do ní

Kdyby Dobřany nechtěly postoupit do nejvyšší české hokejbalové soutěže a vy byste měli tu možnost, přijali byste to, nebo chcete ještě zůstat v 1. Lize?

Kdybychom finálovou sérii vyhráli, určitě bychom Extraligu hráli. Věřím, že stejně toto vyhodnotí i Dobřany a do nejvyšší soutěže půjdou, protože tam patří. 

V čem vás ve finálových bojích Dobřany předčily? Jakou jste zvolil taktiku na podobný tým jako jste vy?

Byly jednoduše lepší a naše taktika hrát jednoduchý přechod a často střílet nám sice statisticky přinesla dost střeleckých pokusů, hraje se to ale na góly. Soupeř byl jinak silnější, agresivnější, těžil i ze zkušenosti kluků z hokeje, kteří ví, jak si v těžkých situacích počínat, kdy míček podržet nebo ho radši vyhodit. V prvním utkání nás možná soupeř trochu podcenil, možná ještě byli někteří kluci z Dobřan po slavnostní akci s otevřením nové haly vyndaní jak chleba z tašky, nevím. Jsem rád, že jsme se ale i v dalších kláních byli soupeři schopni v mnoha ohledech vyrovnat, a že nám série přinesla hodně nových zkušeností.

Skončili jste těsně pod vrcholem, ale určitě budete považovat tuto sezonu jako kladnou. Jak vnímali porážku ve finále vaši svěřenci?

Jak jsem už říkal. Sezona je pro nás velice úspěšná. Junioři s bronzem, „áčko“ v první lize stříbrné a dorost s titulem. Úspěchy těchto kategorií jsou u nás hodně provázané. Po vyřazení jsme pochopitelně byli všichni zklamáni, nemáme v týmu ale žádné nesoudné retardose, kteří by sezonu hodnotili jako neúspěšnou. Mám jinak velkou radost, že naše zápasy byly divácky hojně navštěvovány a cestu „A“ týmu sledoval celý klub, a především ti menší kluci, které musí takové výkony svých starších kamarádů motivovat do další práce a tréninku.